Nezapomenutelný vánoční dárek
Ilustrační foto: pixabay.com

Nezapomenutelný vánoční dárek

1. 12. 2018

Když je někomu skoro sedmdesát, zažil nezapomenutelných vánoc hned několik. Jako dítě jsem se těšila na dárky tak moc, že nebylo v mých silách si pochutnat na štědrovečerních dobrotách. Ostatně jídlo bylo to poslední, co mne tenkrát přivádělo k nadšení. Dostat do mne větší porci čehokoliv býval problém. Kde jsou ty časy! Dnes v rodinné tradici pokračuje moje dcera s vnoučaty. Ani ona ani její děti by se neuplatnili jako kuchaři.  Jídlo je prostě nenadchne. Zato knížky! Ty milujeme všichni!

Náš táta měl v práci kamaráda, který mu pomáhal vybírat knížky pro nás děti pod stromeček. Ten rok jsme od paní učitelky měly doporučené Staré pověsti české. Vyšly tenkrát s krásnými ilustracemi Jiřího Trnky. Řekla jsem to tátovi a byla jsem upřímně zklamaná, když mi řekl, že knížku už nesehnal. Ale nebyla jsem překvapená. Něco nesehnat bývalo v té době na denním pořádku.

Přišel Štědrý večer. V kuchyni voněla slavnostní večeře, v pokoji stromeček ozdobený čokoládovými figurkami a  pomeranče. A já se nemohla dočkat. Když jsem pod stromečkem rozbalila krásnou novou velkou knihu Staré pověsti české, už jsem nic dalšího k vánoční idylce nepotřebovala. Schovala jsem se do kouta a četla a četla a četla. Knížkou jsem se ve škole pochlubila i paní učitelce - a asi nejen jí. Byla jsem nadšená. Kniha přežila mnohá stěhování a čistky v knihovně. Barevnou papírovou obálku už nemá, ale k jejím příběhům z dávných dob se mohu stále vracet.

Dneska jsou vánoce o něčem jiném. Všeho je tolik, že je problém vybrat si to správné a nekomplikovat si život zbytečnostmi. Od roku 1991 slavím o vánocích narození Spasitele. A děkuji Bohu, že i syn a dcera s rodinami znají Pána Ježíše a mohou si na něj vzpomenout nejen o vánocích, ale celý rok ve svých společenstvích. Bydlíme od sebe daleko a sejít se by byl problém - ale díky Pánu Ježíši jsme spolu stále. 

Soutěž - Nezapomenutelné vánoce
Hodnocení:
(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Nedovedu si představit Vánoce před lety, aby tam nebyla nějaká knížka. Dobrá knížka byl poklad, mnohdy jsem stála frontu ve čtvrtek v knihkupectví na žádanou knížku. Lidé si o knížkách povídali ráno v autobuse a když jsem přišla na návštěvu, vždy jsem si prohlédla jejich knihovnu a hned bylo o čem mluvit. Dnes v autobuse slyším většinou jen o nemocech nebo o politice. Mladí se baví o hloupostech z FB nebo jiných sociálních sítí.
Hana Rypáčková
Knížky jsou nejlepší dárky . O Vánocích je čas i na čtení...A pak ty dlouhé večery..
Eva Mužíková
Já se pamatuji na ohromnou radost, když jsem jako čtrnáctiletá slečna dostala pod stromeček své první silonové punčocháče, které někde sehnal můj švagr. To byla radost až k slzám.
Zdena Proboštová
Knihy, ano knihy - ale dneska si víc vychutnávám tu pohodu u stolu :-) a dárky jsme zrušili ...
Dana Puchalská
Já mám doma ještě schovanou knihu"Zlatý věnec". Vázanou a už trochu ohmatanou. To byla radost a neuvěřitelné štěstí. Přežila se mnou dobrý i zlý. Bylo mi asi 8 let.
Eliška Murasová
Hezký vánoční příběh! Mi se vybavila vzpomínka na šedý výkresový blok a pastelky, měla jsem obrovskou radost a šla hned kreslit. Bylomi asi sedum let.
Naděžda Špásová
Tuto knihu také máme v inventáři. Dodržujeme, že pod stromečkem musí být kniha, letos už mám nakoupeno.
Marie Seitlová
Moc hezká vzpomínka, která mě vyprovokovala také k mým vzpomínkám.
Hana Nováková
vrátila jsem se do svého dětství, knížky mně dostávaly víc než cokoli jinéhé. Ale potom to byly celé vánoce ponořené do četby. Čtenářský deník se vesele plnil /vy vystarší ho určitě znáte/ a ti ostatní ve třída pak měli co opisovat. Jen se učitelka nesměla zeptat na nějakou maličkost z knížky, protože kdo nečetl, nemohl vědět, deník nebyl až tak podrobný a na průšvih bylo zaděláno...Byl to hezký čas, bezstarostný čas her, radování, čas našeho dětství...Kdo by rád nezavzpomínal zrovna tak, jako pisatelka článku...
Zuzana Pivcová
Moc hezké vyprávění, které mi připomnělo, jak jsem jako hodně malá toužila po panence. Dárky už byly rozbaleny, ale panenka nikde. Pak maminka řekla: A co je to tamhle? A ona byla schovaná někde bokem. Má radost neznala mezí. Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.