Kočičí dům

Mám krásné vzpomínky na mé kočky. 20 let společného života zanechá stopy.

Také nás kočky provázejí celým životem, u nás mají volnost na zahradě, mají své návyky a jsou jak hodinky. Jen ten můj kastrovaný nalezenec se nechce kamarádit a nalezenkyní Micinkou , je to morous a má rád jen nás a nesnáší jinou kočku.

Ve všem s vámi souhlasím, kočky jsou i mým osudem, chovám je celý život.

Ano. Kotě je solidní, nervy vám uklidní... Kočky mám ráda. Bohužel doma jí mít nemůžu.

Děkuji všem za komentáře. Jako kočkařku mě kočičí dům prostě zaujal, líbilo se mi to video, kde se dá do toho domu nahlédnout. Samotnou mě nenapadlo, že by se to někomu líbit nemuselo. Chápu, že je dnes reklamy všude moc, ale to by se pak článek dal brát i jako reklamu na felinoterapii - nepřijde mi to špatně pro rozšíření obzorů. Tak se nechám překvapit, jaké reakce vzbudí můj další kočičí článek (jestli projde), další reklama na to, jak jsou kočky úžasné.:-) Mě osobně nepřestávají fascinovat. Sama zvládám jen dvě, tak jsem o těch ostatních chtěla aspoň něco psát.

Dobrý večer, v redakci jsme zvažovali, zda článek,který se dá považovat za reklamu, vydat či ne, ale nakonec jsme se rozhodli pro vydání. Myslím, že kočky budou rády...

Souhlasím se Zuzkou, je jen na každém, zda ho článek osloví a nějak přispěje, či to po přečtení pustí z hlavy.

Je to postě útulek. Kočičky jsou tam hezké. Věřím, že děti rádi čtou kočkám. Ale nechtěla bych jich mít plný byt..

No, to dejme tomu pořad Chcete mě či podobné mají tedy taky charakter reklamy. Jenže jak jinak se doví člověk o potřebných, ať už lidech nebo zvířatech, než že to někdo zveřejní i s kontaktem. Nebo to jsme tu ještě neměli?

Možná že to může být bráno i jako reklama, jejímž výsledkem by mohlo být rozhodnutí čtenáře. Rozhodnutí přispět jakoukoliv formou na zajištění chodu tohoto kočičího domova. Přispívá se na ledacos, tak proč ne na opuštěné kočky manželů Tauberových. Jako reklama by mohlo být bráno i mé povídání o životě pejsků v útulku, který navštěvuji.