Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ve spolupráci s Českou onkologickou společností (ČOS), Karlovou a Masarykovou univerzitou a Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) spouští pilotní projekt nové organizace péče o onkologicky nemocné. Poběží rok, a to ve dvou regionech: v Praze spolu se Středočeským krajem a v Brně spolu s Vysočinou. Zvolené oblasti pokryjí spádovou oblast s cca 4 miliony obyvatel.
„Každoročně přibývá pacientů, kterým je diagnostikován zhoubný nádor. Zároveň ale přibývá i pacientů, jimž je onemocnění úspěšně vyléčeno díky tomu, že máme špičkové odborníky, že jsou zde nové metody a nové léky. Cílem VZP je, aby každý klient byl rychle léčený a byla mu dostupná vysoce specializovaná péče. Zároveň je cílem udržet náklady v tomto segmentu, tedy zajistit při stávajících zdrojích peněz maximální kvalitu a efektivitu služeb pro onkologické pacienty,“ zdůraznil ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Chaotický a složitý pohyb systémem
Organizaci onkologické péče, která zajistí neustále rostoucímu počtu pacientů kvalitní léčbu hledá celý vyspělý svět. I v České republice rychle přibývají onkologičtí pacienti. V roce 2012 překročil počet nově diagnostikovaných pacientů 80 tisíc. V roce 2016 jich bylo již přes 87 tisíc. Toto číslo za poslední čtyři roky roste ročně v průměru o 2,2 procenta. Díky tomu, že se české medicíně daří zastavit úmrtnost na rakovinu, jež se ročně pohybuje kolem 27 tisíc, stejně rychle roste i celkový počet pacientů, kteří mají zkušenost se zhoubným onemocněním. V roce 2016 jich bylo v zemi 562 tisíc, což je roční přírůstek o téměř čtyři procenta. Dramaticky tak přibývá lidí, o něž je třeba se dlouhodobě starat.
„S perspektivou 10 až 15 let nás čeká navýšení těchto čísel o dalších 15 až 20 procent, protože do věku 60 let a více přijde velký demografický vrchol stárnoucí populace. A na to je třeba se připravit,“ doplnil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
VZP i lékaři si uvědomují, že současný systém péče o pacienty s rakovinou nefunguje bez chyb a není dobře řízen. Pohyb pacienta v systému je často složitý a chaotický. Ačkoliv je potřeba rychle začít s léčbou, někdy déle trvá, než je pacient komplexně diagnostikován, je mu nasazena nejlepší možná péče a je vybráno adekvátní pracoviště pro jeho léčbu. Pacienti při přecházení mezi pracovišti nezřídka vícekrát absolvují totožné vyšetření, což je nejenže plýtvání penězi, ale také se zvyšuje zátěž pacienta. Zdaleka ne každý je přitom vyšetřen multioborovým týmem Komplexního onkologického centra (KOC), v nichž se soustředí nejnáročnější léčba a nejširší spektrum odborníků, a jichž je v zemi třináct. Tato centra mají spolupracovat s regionálními nemocnicemi a dalšími pracovišti, ale to rovněž nefunguje zcela dokonale.
ROS – spojka mezi centrem a regionem
„Základem správně nastavené péče je klinický doporučený postup. Dodržování standardních postupů je zárukou poskytování kvalitní péče. Musíme dostat pod kontrolu, aby všichni nemocní v ČR prakticky měli možnost standardním postupem projít. A to jde jedině tehdy, projdou-li multidisciplinárním (multioborovým) týmem, který správně nastaví diagnosticko-terapeutický plán,“ vysvětlila předsedkyně ČOS Jana Prausová.
Každý nově zachycený pacient s onkologickou diagnózou bude lékařem prvního kontaktu odeslán do KOC. Nebude pak někde bloudit a hledat onkologa, naopak jeho průchod systémem bude přesně definován. Centrum ho vyšetří, diagnostikuje, stanoví léčebný plán, vybere pracoviště adekvátní jeho nemoci a stavu. „Tím zajistíme, že se pacienti dostanou rychle k léčbě, ale také se odstraní duplikovaná vyšetření,“ uvedl náměstek VZP David Šmehlík.
KOC se v daném regionu stane spolugarantem organizace onkologické péče. Její model bude přesně specifikován a publikován a zajistí sběr dat o kvalitě a efektivitě léčby. Nová koncepce umožní garantovat standardizovanou úroveň péče o pacienty, kteří budou systémem procházet tím nejefektivnějším způsobem a péče bude mít nejlepší dopad na jejich zdravotní stav. Vzniknou tzv. Regionální onkologické skupiny, které vytvoří spojku mezi KOC a menšími pracovištěmi v terénu podloženou smluvně. KOC bude nad regionem bdít, bude ho vědecky, organizačně a systémově řídit. Společně povedou léčbu.
„Budeme komunikovat, konzultovat, kontrolovat, jak pacient vypadá, jak se mu daří. Nejen v průběhu léčby, ale i během života. Pacient může volně přecházet mezi regionem a centrem, podle toho, jak náročnou léčbu bude potřebovat,“ zdůraznila docentka Prausová.
Nedílnou součástí sítě budou i praktičtí lékaři. Budou totiž po ukončení onkologické léčby přejímat pacienty, pro něž ale přestup bude dobrovolný. Rozhodnutí bude vždy na dohodě ošetřujícího lékaře s jeho pacientem. „Praktiky budeme vzdělávat, aby byli schopni účinně převzít starost o tyto pacienty. Když se stav zhorší, pacienta nám vrátí,“ doplnila Prausová.
Pilotní program umožní lékařům, pojišťovnám i dalším účastníkům vyzkoušet si novou organizaci, vychytat chyby a slepé uličky. Neměl by se zároveň týkat jen klientů VZP. „Očekáváme, že se i ostatní zdravotní pojišťovny k systému připojí,“ doplnil Šmehlík. Výsledky budou podkladem pro změny v onkologické péče na úrovni celé republiky. „Pak bude jedno, jestli bydlíte v centru Prahy anebo v malé vesničce na kraji země. Kdekoliv v síti dojde k vážnému podezření na nádor, projde každý multioborovým týmem, všichni budou stejně posouzeni, budou mít stejně nastavenou léčbu a budou léčeni co nejblíže svému domovu,“ uzavřel Dušek.
Pojišťovna zase získá přehled, jak se klient v systému pohybuje, data, díky nimž dosáhne nákladové efektivity, odstraní ze systému duplicity. A tím, že klient bude včas léčen a v mnoha případech i vyléčen, sníží náklady na léčbu komplikací.
Marcela Alföldi Šperkerová
