Zvířata a já
Foto: Marta Nosková

Zvířata a já

11. 9. 2018

Celý život až do doby, než jsme se odstěhovali do nového, svépomocí postaveného, rodinného domku, jsem žila, později, jsme žili, s rodiči a bratry v soukromém hospodářství. Od útlého dětství, na jednom dvorku se zvířaty, jsem se učila soužití s nimi a bylo krásné vidět, jak zvířecí mámy, všeho druhu, pečují o svá mláďata, a to vše beze strachu, že by jim někdo z nás ublížil. Krávy jsme měli, aby dávaly mléko, koně, aby tahali povoz nebo stroje na poli či louce, slepice, aby snášely vejce, husy, aby byla masná zásoba na zimu, a konečně psa, který vše hlídal. Přesně znal teritorium, které měl hlídat, a nikdy nepoznal, co znamená, být uvázán u boudy, nebo zavřený v kotci. Věděli jsme, proč psa máme, a pes věděl, proč je s námi. Byla to nádherná symbióza psa v lidské smečce. Pes, stejně jako člověk, má potřebu i ve smečce žít svobodně. Hodně dlouho jsem žila se zvířaty, sice jen s domácími, ale nikdy se nestalo, že by mi ublížily a stejně tak já bych nedokázala nikdy ublížit zvířeti. 

V tomto smyslu si dovoluji citovat úryvek z příspěvku Marty Pospíšilové u článku "Vracíme se domů. A pes to ví": "… pes je totiž vlastně vlk, který se kdysi dávno rozhodl žít s člověkem a mnohá tajemství psího chování a psí povahy má na svědomí genetická příbuznost s tímto úžasným divokým vlčím stvořením. Doufám, že lidé pochopí, že vlci jsou nedílnou součástí přírody, a začnou se podle toho konečně chovat. Vlci nám totiž dali nádherný odkaz - totiž naše psy“.

Bohužel to mnozí nepochopili, možná také proto, že tu možnost, "pochopit", neměli, a proto máme přeplněné psí útulky. Láska totiž není "něco za něco". Láska není o nadřazenosti a podřazenosti, ani o poslušnosti a oddanosti, ať se jedná o člověka či o zvíře, nebo o vztah mezi více druhy. Láska je jen jedna a z důvodů, o kterých jsem v článku psala, jsem cíleně žádné zvíře v novém domově neměla, neboť bych mu nikdy nemohla poskytnout komfort, jaký měla zvířata v mém původním domově.            

 

domácí mazlíčci Můj příběh pes
Hodnocení:
(4.7 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ilona Erika Kolář
Já to mám podobně nastavené jako Naďa. Když už se stalo, že si člověk před dávnými lety k sobě psa připoutal, má teď povinnost se o něj starat. Navíc jsou vyšlechtěna plemena, a to se týká i koček, která by venku sama nepřežila a jsou zcela závislá na pomoci člověka. Zvířata si sama o pomoc říct nebo napsat na rozdíl od lidí neumí, jsou zcela závislá na člověku, proto se jim snažím pomáhat a chránit a podporuji útulky s opuštěnými zvířaty, třebaže se to některým nelíbí a myslí si, že by se peníze dali využít nějak "užitečněji."
Jitka Caklová
Děkuji Dášo, to je v pohodě :-) Hvězdička sem, hvězdička tam, někdy slovní vyjádření zastíní třebas i celé souhvězdí. Aničko i Tobě děkuji, stejně jako všem před Tebou :-)
Anna Potůčková
Jituško moc krásně napsaný článek. Stejně tak já bydlela na vesnici v rodinném domku se svými rodiči i prarodiči, kde spolu s námi na dvorku bydleli pejsci, slepice, kachny, husy, králíci, holoubci a měli jsme také morčátka. Rok co rok se narodila štěňátka a všechna vždy byla dána mnohdy jen za pleskačku rumu rodinám z okolních vesnic. A tím že v současné době mám svoji CHS a bydlíme s jednou z dcer, která sama má také 3 pejsky, tak ty děti se od malička učí jak se chovat ke zvířátkům. A když mám štěňátka, malého Míšu tu mám stále a kupodivu i pomáhá -např: vyměnit podložky, vytáhnout štěňátka když se učí jíst, pohladí je, a opravdu se nesnaží jim jakkoliv ublížit. Ví že se to nedělá, že je to bolí zrovna tak jako jeho.
Dagmar Tatoušková
ještě bych se ráda omluvila jenom za jednu vloženou hvězdičku ... mělo jich být samozřejmě plný počet, ale ještě jsem je nikomu nedávala a tak to byl první pokus a další se mi již nepodařil takže ještě jednou ... PLNÝ POČET HVĚZDIČEK
Dagmar Tatoušková
Ahojky Jituš, moc krásně napsané a moc krásné názory... také bych nikdy nemohla jakémukoli zvířeti ublížit a všechna je velmi respektuji a doma jsme také měli neustále nějaká zvířátka ... pejsky nevyjímaje ...
Jitka Caklová
Děkuji za příspěvky i hvězdičkové hodnocení článku a obojího si velmi vážím. Názorům se meze nekladou a všem přeji, aby kolem sebe viděli jen samé hezké věci.
Naděžda Špásová
Jak jsi správně uvedla, každý na to máme svůj názor. Ty se věčně oháníš plnými útulky, souhlasím, že je to v lidech a o lidech, zrovna tak by se mělo poukázat na opuštěné děti, děti odhozené do popelnice. Ano, srovnávám člověka se zvířetem, protože v obou případech jde o živé tvory. Ale už jsem psala, že na rozdíl od člověka si pes, nebo kočka o pomoc říct neumí. Proto dávám svou lásku radši zvířatům, než lidem. Proto nekritizuji nikoho, kdo to má nastavané, jako já.
Mirek Hahn
Mám zvířata rád a zvířata mají ráda mne. Proto žádné zvíře doma nemám, nemám moc času a vadilo by mi, že se mu nemohu věnovat. Mrzí mne, že poslední dobou jsem jsem se ještě nespřátelil se sousedovic jezevčíkem. Zkouším to pomalu a opatrně ale sousedé si ho vzali z útulku a on se bojí všech lidí. Tak uvidím, jestli se časem nechá pohladit :-)
Věra Ježková
Jíťo, moc hezké.
Jana Šenbergerová
Škoda, že se mi nepovedlo 6*. Článek se mi moc líbí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.