Jak čelit negativním náladám?

Chtěla jsem napsat něco pozitivního a chytla mě křeč do nohy ( jedu v autobusu a nevzala jsem si magnesium). Hned mám po náladě...Musím se odpoutat a na nohu postavit.Koupit si prášky...Pak si dávejte předsevzetí:Vesele jen vesele......

Ať se jedná o negativní náladu, způsobenou mými domněnkami, či kýmkoliv jiným, například narážkami, odcházím bez zloby někam, kde je mi dobře a zklidním svoji mysl. Nejraději do přírody, ta nikdy nezklame.

Špatnou náladu se snažím si nepřipouštět. Většinou mě naštěstí přepadá jen když jsem nemocná a musím odpočívat. Jen mi trochu otrne, už mi vadí, že nemohu někam jít nebo dělat, co jsem chtěla. Umím si udělat hezkou chvilku i když jsem sama, mám celou řadu zájmů, tak se snažím se na nějaký upnout.

Když jsem měla někdy špatnou náladu, věděla jsem, že je to naštěstí krátkodobý stav a že se změní k lepšímu. Kdybychom měli stále dobrou náladu, asi bychom ji ani nevnímali. A rozdíl mezi námi a Američany jsem od určité doby vnímala vždy jako rozdíl mezi pravdivým sdělením a obyčejným pozdravem. Alespoň tak nám to kdysi naše známá, která žila v USA, vysvětlila.

Paní Pivcová to napsala přesně. Kdysi jsem slyšela, že Američané na tento dotaz odpovídají tak jak odpovídají, i kdyby byli 10 let nezaměstnaní nebo umírali. Přijde mi to jako obrovská přetvářka a divadlo.

Prečo hneď čeliť negatívnej nálade. Može byť zárodkom niečoho nového, milého, príjemného - zmeny.

Mě kdysi učil Američan a ten to považoval za upřímné, když se Češi na ten formální dotaz Jak se máš? hned rozpovídají o všech problémech. Jemu se naopak nelíbilo, že u nich každý odpověděl Skvěle, i kdyby zažil nějakou tragédii. Na formální otázku už předem očekávanou formální odpověď? To se nemusím ptát. A vrozený pesimismus?? To se mi nějak nezdá.

U Angličanů i Američanů jsem si vždy hned při setkání vyslechl "Ahoj, jak se máš?" A od nich na stejnou otázku nikdy neslyšel jinou odpověď, než "Děkuji, mám se dobře". Přemýšlel jsem, že by bylo zajímavé vyzkoušet jejich smysl pro humor odpovědí "Stojí to za h...., děkuju za optání".

Minimálně děvčata. Tímhle se řídit,to můžu rovnou "rehabiliovat v krematoriu".

Čelem, a to TADY A TEĎ.