Socializace singl seniora introverta
ilustrační foto: pixabay.com

Socializace singl seniora introverta

19. 7. 2018

Introverti čerpají energii ze svého vnitřního světa pocitů, myšlenek a prožitků (Wikipedie). Je vnitřní energie nevyčerpatelná? Kde hledat nové zdroje lidskosti, empatie, ohleduplnosti nebo důstojnosti v seniorském věku? Je virtuální svět vhodných prostředím pro singl seniora introverta?

Nezastupitelnou úlohu v socializaci jedince měla vždy rodina a to od okamžiku zrození až do jeho posledních dnů. Rovněž přátelé, ale některá přátelství byla jen vaším přáním, iluzí a dříve nebo později jste prožili trpká zklamání. Celoživotní harmonické partnerství bylo vždy nejlepší terapií pro introverty. Ne každý měl to štěstí. Někdy bylo šťastné soužití až příliš krátké na to, aby bylo celoživotním zdrojem energie. Naopak! Odchod partnera obvykle vyčerpal vše. Co dál? Pravděpodobně by nebylo ideální terapií na „citovou rekonvalescenci“ nutit seniora do hromadných setkání s neznámými lidmi, zaplatit mu luxusní cestu kolem světa bez doprovodu blízkých, koupit mu domácího mazlíčka nebo v nejhorším přesunout do kolektivu seniorů v domově důchodců.

Jako introvertka jsem nikdy nevyhledávala dynamická prostředí, davy lidí, adrenalinem nabité slovní potyčky. Přála jsem si pracovat někde v klidu laboratoře a tím směrem se ubíral i můj výběr studia. Později mě klid laboratoře začal nudit, tak jsem se vrhla do obchodu v zahraniční společnosti. To jsem tomu dala! Téměř každý den jednání s neznámými lidmi, služební cesty do nádherných evropským měst, z nichž jsem poznala pouze letiště, hotely a konferenční místnosti. Až ukončením aktivní činnosti se moje nepřirozeně vybuzená hladina adrenalinu vrátila na uspokojivé hodnoty.

Život mi vždy připravoval kotrmelce a tak delší doba nečinnosti v důchodu mě vyhnala do virtuálního prostředí. Chodit s pejskem do Zámecké zahrady za krásných svěžích rán bylo po delší době vhodné jen pro pejska. Vrhla jsem se do virtuální pseudoreality. Budu se opakovat. To jsem si dala! Virtuální svět je pro nepřipravené singl seniory introverty „šlápnutím na chřestýše.“ Vím, o čem mluvím. Snažila jsem se zorientovat a delší dobu trvalo, než jsem našla vstřícný portál, který měl v mottu, že není jen pro mladé.

Zřejmě mám geneticky určeno čerpat energii z vlastních prožitků, což není v rozporu s pocity, které vnímám při komunikaci s empatickými virtuálními přáteli, ale pokud byste chtěli vstoupit do virtuálního „magmatu,“ počítejte s tím, že když pochválíte nebo pohaníte, virtuální mince má vždy jen jednu stranu, není reálná. Důležité bylo a bude, na které straně stojíte vy. Pokud byste hledali empatii, slušnost, pochopení a lidskou důstojnost tak hledejte jinde než ve virtuálním prostředí. Možná sousedka od vedle, možná paní, kterou potkáváte v parku, možná náhoda vám nabídne to, co naplní vaše přání bez ohledu na věk.

Hodně štěstí!

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Přestože jsem svým založením introvert, nemám problém "setkávat se" s lidmi na různých portálech jak virtuálně, tak reálně. Na jednom dokonce až tak, že už jsme osmý rok spolu. Moc pěkný článek.
Jitka Caklová
První věta (viz. Wikipedie) je naprosto výstižná, ale musí tam něco být, aby bylo čerpat z čeho. Já vím, je to kruté, ale jak se říká, "Kde nic není, ani smrt nebere.". Pro mě, jako pro těžkého introverta bez přátel, bylo před čtyřmi lety i60 první a vím, že poslední zkušeností s virtuálním světem. Nejhorší pro mě bylo občasné zklamání ze sebe samé, obzvláště ještě na víc umocňované nepříznivými vlivy z vně mého nitra. Začala jsem na sobě pracovat a opravdovou pomoc skutečně našla , jak píše níže Zuzka, v ruce vyrůstající z mého vlastního ramene. i60 se pro mě stalo velkou školou a manželovi Radkovi pomocí z tíživé situace vážného onemocnění. Krom řady článků mi pomohl při uspořádání několika úspěšných výšlapů Českým rájem. Přátelé přicházejí a obohacují můj vnitřní svět a to hlavně díky virtuálnímu světu i60.
Dana Puchalská
Paní Jano. Já jsem sice pravý opak introverta, ale vás úplně chápu. Měla jsem tu čest "potkat" na jednom nejmenovaném portále takové "exoty" že jsem s radostí utekla a řekla si.... už nikdy. Osobní přátelství je určitě lepší. A mám pocit že určitě nejsem sama. Víc už psát nemusím ostatní to tady už napsaly. Hezký den a hlavu vzhůru.
Jana Kollinová
Jsem přesvědčená, že ve virtuálním světě je pravděpodobnost získat opravdového přítele nebo na internetové seznamce partnera pro harmonické manželství stejná jako první výhra ve sportce. Přeji všem, aby se takové výhry dočkali. Je to o FORTUNĚ. :-)
Soňa Prachfeldová
Paní Jano, když jdu po ránu /občas/ do našeho malého krámku a potkám několik lidí a s každým se pozdravíme a dáme pár slov, tak se mi opravdu den rozjasní.
Jana Kollinová
Potěšilo mě, že si opět můj článek našel širší okruh čtenářů.
Jana Kollinová
Paní Zuzano, jste obdařená něčím po čem stále toužím a už to asi nemám na dosah, žít více myšlenkami než zážitky. Analýza mých pocitů introverta je trefná.
Jana Kollinová
Děkuji za zajímavé komentáře. Každý z nich stojí za zamyšlení. Děkuji
Hana Rypáčková
Nejsem introvert, ale chápu je. Také záleží na okolnostech a životních etapách. Internet mi umožňuje častý kontakt s rozsáhlou rodinou a přáteli. Víme o sobě. Pamatuji si, dopisy , které psali rodiče a za měsíc přišla odpověď. Empatii najdu jen opravdu u blízkého člověka. Slušnosti se povolilo obecně , žoviálnost mi nevadí, diskuze vyhledávám, snadno se seznamuji a lidskou důstojnost neohrozí žádní vandalové, pokud si to nepřipustím . Na jiný portál se nevydám. Vy, s kterými jsem něco prožila (setkání a výlety) mám v živé paměti a když čtu vaše příspěvky, diskuze , vidím vás jako živé. Vaše úsměvy, soustředěné tváře, zažila jsem s vámi slunce i déšť , radost i smutek. Ano, i na dálku můžu z vašich řádek cítit empatii. Jste mi blízcí. Lidí není nikdy dost.
Soňa Prachfeldová
Výborně napsáno. Virtuální svět je opravdu velmi neosobní. Ve vlastním osobním, je důležité dokázat vyjít mezi lidi, samozřejmě ideálně s kamarádkou, či přítelem. Samota člověku nesvědčí. Na tomto portále již vzniklo hodně přátelství s osobním setkáváním. A pak je tu ještě ta náhoda a člověk má věřit v nečekaná kouzla. A ta se přihodí i introvertům .

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.