Pes a já
Foto: autorka

Pes a já

11. 5. 2018

Když má moje dcera 12ti hodinovou směnu v nemocnici, tak mám na starost jejího psa Roksinku. Ona je to fenka. Většinou je to 5 x do týdne.

Já a pejsek jsme spolu rádi a chodíme na dlouhé procházky do přírody. Tyto procházky jsou pro mne pohodové a je stále na co se dívat. Chodíme přes louky k lesu a k rybníku Drozďák, kde se, když je horko, Roksinka vykoupe. Vždy se zastavím uprostřed louky a zahledím se do brdských lesů a je mi nějak dobře na duši. Řeknu si, když mám starosti, že tento pohled stojí za to žít a vidět, jak se všechno kolem zelená a kvete. Roksince nesu  míček, za kterým se honí, a já mám radost z toho, jak je čilá a zdravá. Můžu ji nechat se potulovat bez obojku, neboť je poslušná a nikoho neobtěžuje. Pouštím ji, ale jenom dále od lidí, kde se může proběhnout a chvilku řádit. 

Když se vracíme obě už ušlapané a unavené, tak jí dám obojek a spořádaně jdeme domů, kde nás čeká umýt packy, napít se a dostat něco dobrého na zub, než přijde dcera domů. Já odcházím a ona zaleze do svého pelíšku a čeká na dceru. Zjistila jsem, že tyto procházky mi dělají dobře, i když je to někdy náročné.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Haf. Jak rád bych se k vám připojil !
Alena Vávrová
Ano, tento milý článeček vskutku přímo evokuje vzpomínky na dobu, kdy jsem také měla oddanou psí kamarádku. Vždycky se těším, když přijedou mladí, nebo já k nim občas jdu vyvenčit jejich mazlíka, když mají všichni "dlouhou".
Dana Puchalská
Pěkný a milý článek. Měla jsem léta jezevčíka a tak vím jaký je to relax. Ovšem teď už na něj jen vzpomínám. Byl to pan pes. Ale vodu - nikdy.
Jana Kollinová
Z článku pohoda přímo vyzařuje. Mám stejné pocity na svých toulkách se psem. Na její stálou přítomnost jsem si velmi rychle zvykla. Nedávno jsem pobavila kamarádku, se kterou jsem seděla delší dobu na lavičce před domem a při odchodu jsem vyděšeně vykřikla: "Kde mám Čikinu?" "Vždyť si přišla sama," uklidňovala mě a přitom se smíchem mohla zakuckat. Co si myslela ani nechci vědět.
Eva Mužíková
Marie, úplně vás dvě vidím, jak se kocháte krásou jarní pořírody. Já jsem bez společnosti psa na toulkách přírodou jako bezruká. Ještě že mám po odchodu Bertíka již pět psích " kamarádů ", které mi jejich pánečkové rádi svěřují. Dnes přibyla osmiletá fenka ovčáka, kterou majitel / zdejší hrobník / nesmí brát na hřbitov a tak musí být nejméně devět hodin zavřená v bytě. Na tu se moc těším, má dvě zkoušky z poslušnosti a hlavně miluje ženy.. Užívej si , moc hezky jsi své pocity radosti popsala, díky. Bertice
Zuzana Pivcová
To je něco pro "pejskařky". ale i mně "kočkařce" se to moc líbí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.