
Ilustrační foto: pixabay.com
Jak vařily naše prababičky: staročeský domácí chléb
2. 5. 2018Zajímá vás, jak se vařilo za první republiky, před sto a více lety, či dokonce za dob zřejmě nejslavnější české kuchařky a národní buditelky Magdaleny Dobromily Rettigové? Právě o tom pojednává gastronomický seriál Jak vařily naše prababičky.
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Marie Faldynová
29.4.2020 22:20
Celozrnná žitná mouka se u nás dá koupit, do těsta dávám vařené brambory aby bylo vláčnější, droždí a nějaká zrníčka. Dnes třeba slunečnicová. To co jsem upekla není chléb, ale pořád je to lepší, než ty žemle z krámu. Chutnalo to i kamarádce.
Moje babička pekla chleba na dva týdny dopředu. Nevěřila jsem mému tátovi, že jedli chléb starý 14 dní když ten z obchodu byl za tři dny jak beton. Ale pak jsem jedla chleba z malé pekárny a ten byl za týden tak vláčný, jako ten z obchodu z minulého dne. A pochopila jsem, že táta mluvil pravdu.
Dana Puchalská
6.5.2018 09:12
Ten recept na polévku z kopřiv mám paní Halátová. A nejen na polévku. Prostě se redakce jenom spletla, tak snad nemusí být zas tak zle. Vám se nikdy něco podobného nestalo?
Věra Halátová
2.5.2018 23:02
Chléb se peče, nevaří se. V kuchařce od Magdaleny Dobromily Rettigové, kterou mám ve své knihovně, není recept na na to, jak zadělat a upéct domácí chléb. V době mé prababičky na vesnici, kde žila, byl jeden pekař a hospodyně si chléb kupovaly. Matka, ročník 1930, její matka ročník 1896, a matka matky mé matky, tedy moje prababička, ta byla narozena v roce 1876. Tato rodina bydlela na Jižní Moravě, jihozápadně od Brna, dnes se této části Moravy říká "Německá Morava". Nikdo z těch obyvatel neměl svou vlastní pec na chleba. Moje tchyně, která se narodila na Slovensku v roce 1916, ta mi vyprávěla, že na vesnici měli jednu chlebovou pec. Každý týden si hospodyně přinesly svůj podíl dřeva na topení v peci, své chlebové těsto a pekli na další týden chléb. Komu pec patřila, kdo ji roztopil a oheň udržoval, to mi neříkala. Snad se střídali. Rodiče mého manžela žili celý život v hornaté části středního Slovenska, v chudém kraji. Ošatky na chléb - veku i bochník - ty mi tchyně věnovala a mám je stále u sebe doma jako košíky na ovoce nebo zeleninu. Národní buditelka Magdalena Dobromila Rettigová měla jako mateřštinu němčinu, když psala recepty pro cca 16 a více lidí v češtině, stále užívala německých výrazů v názvech zeleniny, ovoce, koření a pokrmů. Je to nový "hit" - péct si sama, doma, chléb. Už jste si někdy zkusily (určitě ne zkusili) vytvořit chlebný kvásek? Už jste si upekly chléb v té elektrické domácí pekárně? Mne to zklamalo. Elektrická pekárna leží ve sklepě. Kdo dovede postavit chlebovou pec! Sem s ním! Kvásek obstarám! A pak obstarám sousedky, díži a kopist. No jo, ale kde vezmu tu mouku, ze které se před více než sto lety zadělával chleba. Takže, budeme udržovat historické recepty, protože až bude hlad a nouze, budou se hodit. Kdo má recept na chléb z kopřiv?
Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 17. týden
Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat vážné hudbě. Jak dobře ji znáte? To uvidíme...
AKTUÁLNÍ ANKETA