Jak vařily naše prababičky: staročeský domácí chléb
Ilustrační foto: pixabay.com

Jak vařily naše prababičky: staročeský domácí chléb

2. 5. 2018

Zajímá vás, jak se vařilo za první republiky, před sto a více lety, či dokonce za dob zřejmě nejslavnější české kuchařky a národní buditelky Magdaleny Dobromily Rettigové? Právě o tom pojednává gastronomický seriál Jak vařily naše prababičky.

recepty
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Faldynová
Celozrnná žitná mouka se u nás dá koupit, do těsta dávám vařené brambory aby bylo vláčnější, droždí a nějaká zrníčka. Dnes třeba slunečnicová. To co jsem upekla není chléb, ale pořád je to lepší, než ty žemle z krámu. Chutnalo to i kamarádce. Moje babička pekla chleba na dva týdny dopředu. Nevěřila jsem mému tátovi, že jedli chléb starý 14 dní když ten z obchodu byl za tři dny jak beton. Ale pak jsem jedla chleba z malé pekárny a ten byl za týden tak vláčný, jako ten z obchodu z minulého dne. A pochopila jsem, že táta mluvil pravdu.
Dana Puchalská
Ten recept na polévku z kopřiv mám paní Halátová. A nejen na polévku. Prostě se redakce jenom spletla, tak snad nemusí být zas tak zle. Vám se nikdy něco podobného nestalo?
Věra Halátová
Chléb se peče, nevaří se. V kuchařce od Magdaleny Dobromily Rettigové, kterou mám ve své knihovně, není recept na na to, jak zadělat a upéct domácí chléb. V době mé prababičky na vesnici, kde žila, byl jeden pekař a hospodyně si chléb kupovaly. Matka, ročník 1930, její matka ročník 1896, a matka matky mé matky, tedy moje prababička, ta byla narozena v roce 1876. Tato rodina bydlela na Jižní Moravě, jihozápadně od Brna, dnes se této části Moravy říká "Německá Morava". Nikdo z těch obyvatel neměl svou vlastní pec na chleba. Moje tchyně, která se narodila na Slovensku v roce 1916, ta mi vyprávěla, že na vesnici měli jednu chlebovou pec. Každý týden si hospodyně přinesly svůj podíl dřeva na topení v peci, své chlebové těsto a pekli na další týden chléb. Komu pec patřila, kdo ji roztopil a oheň udržoval, to mi neříkala. Snad se střídali. Rodiče mého manžela žili celý život v hornaté části středního Slovenska, v chudém kraji. Ošatky na chléb - veku i bochník - ty mi tchyně věnovala a mám je stále u sebe doma jako košíky na ovoce nebo zeleninu. Národní buditelka Magdalena Dobromila Rettigová měla jako mateřštinu němčinu, když psala recepty pro cca 16 a více lidí v češtině, stále užívala německých výrazů v názvech zeleniny, ovoce, koření a pokrmů. Je to nový "hit" - péct si sama, doma, chléb. Už jste si někdy zkusily (určitě ne zkusili) vytvořit chlebný kvásek? Už jste si upekly chléb v té elektrické domácí pekárně? Mne to zklamalo. Elektrická pekárna leží ve sklepě. Kdo dovede postavit chlebovou pec! Sem s ním! Kvásek obstarám! A pak obstarám sousedky, díži a kopist. No jo, ale kde vezmu tu mouku, ze které se před více než sto lety zadělával chleba. Takže, budeme udržovat historické recepty, protože až bude hlad a nouze, budou se hodit. Kdo má recept na chléb z kopřiv?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Co vás nejvíce "nabíjí"?

Výlet do jarní přírody

20%

Setkání s přáteli

20%

Kontakt s rodinou

20%

Knihy

19%

Vitamíny

20%