Jak zahnat špatné myšlenky? Speciálním cvičením

Myslím, že není zcela jednoduché zarazit smutnou myšlenku tím, že okamžitě budu myslet na něco příjemného. To chce asi opravdový dlouhodobý trénink, jak se zmiňuje Jana. Krůček po krůčku. I smutek má v každodenním životě své místo, jen nesmí příliš užírat a brát chuť prožívat hezké věci. U mě je to tak, že se ani nechválím, ani neodsuzuji. Jsem někdo, kdo tu z nějakého důvodu je a snad ten úkol plní. Zní to divně, ale já to tak beru.

Depresivní myšlenky mívá občas i člověk, který netrpí depresemi. Od člověka v depresi se ale liší právě tím, že je umí zmírnit nebo zcela zahnat. V tomhle ohledu jsem už dlouho trénovaná. Mám obrovskou představivost oběma směry, byla jsem dlouho sama a naučila jsem se chválit i odměňovat sama sebe, co si myslí jiní, je jen jejich problém. Vím, že za všechno, co se mi přihodí, si mohu sama. A to ať vědomě, nebo nevědomě. Neobviňuji se za to, ale jsem vděčná za každou radost i průšvih, který si způsobím. A že už jich bylo, je a já doufám, že nebude víc, než dokážu zvládnout. Je to můj učební materiál. Jsou to lekce, kterými se snažím kultivovat tak, abych se jednou mohla s pocitem naprostého "naplnění" rozplynout v nekonečnu, ze kterého jsem kdysi povstala. Není marné naučit se meditovat. Omlouvám se všem, kteří takové "vykecávání" nemusí, ale když se dostanu do těchto sfér, bývám občas k nezastavení. :-)

Nelíbí se mi výraz depresivní myšlenky. Deprese je stav (více, či méně dlouhý). Deprese není špatná nálada. A, jak píše Libor, návody uvedené v článku ji neodstraní, ani nezmírní. Člověk ve skutečné depresi totiž něčeho takového není vůbec schopen.

Občasné špatné nálady asi máme všichni z různých příčin. U mě funguje, vrhnout se do nějaké činnosti , moc se nelitovat, nerozebírat věci , které nezměním. Mám jeden život , vážím si ho a beru i ty dobré i ty horší věci, tak se to děje v životě.

Na deprese je nejlepší meditace. Dozvědět se o smrtelné chorobě a ustát to, je nejlepší lék na všechny ostatní deprese. Mluvím z vlastní zkušenosti.

Obávám se, že článek neřeší deprese, které naskočí když se člověk dozví o nevyléčitelné nemoci a nejsou tudíž chvilkového charakteru, ale trvalé.