Mlhavá féerie, díl 1, roudnická
FOTO: autorka

Mlhavá féerie, díl 1, roudnická

13. 1. 2018

Právě probíhající zima, která by měla vrcholit, je vrtošivá jako stará panna. Pole se zelenají ozimy a řepkou, trávníky ve městě jsou také svěží. Na balkóně mi kvete v truhlíku bakopa, jako kdyby se nechumelilo. No právě, taky že se nechumelí. Nicméně nám smrtelníkům nezbývá než se s tímto podivným způsobem zimy smířit a vzít ji na vědomí.

No co, když není sníh, zavděk můžeme vzít třeba mlhou. Ono nám nic jiného ani nezbývá.

Dneska ráno manžel při pohledu ven pronesl: "to je hnusná mlha". "Jé, ukaž", dím já. "Taková nádherná mlha, beru foťák a jdu ven. Vyfotím si z rozhledny zámek v mlze."

Kolem kaple sv. Viléma se dávám vzhůru ulicí, projdu pod viaduktem a z mlhy se vynořuje rozhledna. Vystoupím na ni, ale zámek nikde. Zmizel v mléčně bílé tmě. Strom pode mnou je ozdobený kapičkami a mezi nimi visí jakýsi červený šáteček. Sestoupím dolů a v parku u rozhledny užasle hledím na hejno barevných ptáčků. Ani nedýchám a bojím se pohnout, abych je nevyplašila. Fotit se mi sice moc nedaří, ale snad poprvé jsem se setkala s hýly. Mám radost, že tu jsou.

Z parku se vydávám přes koleje dolů do města. Kolej mizí v mlze a moje další štěstíčko si dneska vybírám v podobě vláčku, který se z čista jasna vynořuje z mlhy. Jede tu totiž tak čtyřikrát za den. Mávám strojvedoucímu a pádím do města.

Z rozhledny zámek vidět nebyl, ale určitě bude vidět z budovy městského úřadu na náměstí. Běžím do sekretariátu ve 2. poschodí, kde mám známou. Složíme si komplimenty, jak nám to sluší, odstraňujeme výzdobu z parapetu a otvíráme okno. Cvaknu si zámek a na milost beru i náměstí, v poledne plné aut a autobusů.

Vydávám se kolem galerie a přes náměstí k hlásce. K mému překvapení je ochoz, jinak v zimě opuštěné hlásky, plný turistů. Okamžitě zjišťuji, že jsou to senioři z Děčína a ztrácím se mezi nimi. Další dnešní štěstíčko si vybírám v podobě mlžných fotek okolí hlásky.

Domů k obědu to beru parkem. Je po poledni a mlha přece jenom na chvíli zatřepala hlavou a ukázala kostel mezi stromy v celkem dobře viditelné podobě. Při návratu domů však paneláky znovu skoro nejsou vidět a na keřích se začínají tvořit kapičky.

Na balkóně v přízemí stojí sousedi a volají na mě: není vám zima? Kdepak zima, krásně je mi!

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Hašková
Krásné. Děkuji. Zajímavá připomínka Roudnice, kde jsem nebyla přes 20 let.
Alena Vávrová
Zajímavé pohledy na vaše pěkné město v mlze.
Blanka Macháčková
Je TO vidět na fotkách. :-)
Blanka Macháčková
Myslím, že to bylo krásné poetické dopoledne. I mlha může být krásná. Je vidět na fotkách.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA