Quo vadis, Domine?
Ilustrační foto: pixabay.com

Quo vadis, Domine?

25. 10. 2017

(Nejen v souvislosti s politickou scénou.)

Důležité není jen, kam kráčíme, ale jak. Jinými slovy - před námi není pouze cíl, ale cesta k němu. Cí­le mohou být šlechetné, pochybné, dobré, špatné. Cesty klikaté, přímé, trnité, snadné. Cí­le známe, ale cesty volí­me. Svoboda, úspěch, ideální­ školství­, perfektní­ zdravotnictví­, čestní politici, finanční jistoty... Víme co, ale nevíme jak. Chceme to za každou cenu, nejlépe hned, ale nikdo nám není­ schopen poradit, jak na to. Hledáme cesty u svých sousedů (vždyť ti už toho dosahli), hledáme je u kamarádů (vždyť ti už úspěch mají), hledáme vzory a předlohy u jiných a zapomínáme, že každému cesta kladla jiné překážky, které musel zdolat. A kolik cest, tolik různých překážek. Zapomněli jsme kráčet s rozmyslem, bez závisti a s pokorou. Většina našich cílů je běh na dlouhou trať (i když připustím, že běžíme už dlouho, stále to nestačí). A čím se podaří udělat méně chyb, tím lépe. Nezapomínejme, že je jen málo lidí, kteří by nás při našem pochybení vrátili z cesty zpět*.

*Svatý Petr je v době Neronova pronásledování­ křesťanů přesvědčen svými stoupenci, aby odešel z Říma do bezpečí. Cestou potkává Ježíše Krista, který kráčí do města, a Petr se ho překvapeně ptá: "Quo vadis, Domine?" (Kam kráčíš, Pane?). "Když ty opouštíš můj lid, jdu do Říma, aby mě ukřižovali podruhé". Odpovídá mu Ježíš. Poté se Petr obrací nazpět a později umírá na kříži stejně jako jeho Pán. (Wikipedie)

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Kdo hledá, najde. Moc hezké...
Zdenka Jírová
Plně s Vaším výklade situace souhlasím. Napsala jste to citlivě a podle pravdy. Měli bychom být více trpěliví při uskutečňování svých cílů.
ivana kosťunová
Vážím si těch, kteří hledají, nevážím si těch, kteří jen přežívají. Výborné je použití podobenství z bible. Velmi oceňuji stručnost - málo slovy sdělit hodně, je velké mistrovstí.
Zuzana Pivcová
Mezi Vašimi docela realistickými články je tento někde jinde, a řekla bych, že (ještě!) výš. Díky za něj a doufám, že přiměje co nejvíc lidí k zamyšlení.
Lidmila Nejedlá
Naše cesta je zbytečně klikatá. Zastavujeme se, natřásáme si peří i jako poražení s pramalou ambicí. Komplikujeme cestu schopným, aby neuspěli. V kalužích číhá závist, v rigolech neupřímnost, v křoví kolem cesty je přehršel papouščího peří. Na naší cestě se odráží barevná neschopnost...
Věra Ježková
Sympaticky poklidné zamyšlení v této rozjitřené době.
Naděžda Špásová
Omlouvám se, odkliklo se mi to dřív. Takže: Bibli jsem nečetla, desatero mi něco sice říká a asi se jím vlastně řídím, i když je to spíš mojí povahou. Ten konec chápu, ale s obětováním se za každou cenu nesouhlasím. Každý v sobě nosíme jistou dávku sobectví a někdy není na škodu ho v malé míře projevit. Panebože, nespletla jsem se v povolání? Ha ha ... Ale máš to, Blanko, hezky napsáné. :-)
Naděžda Špásová
Kráčíme, jak nejlépe umíme. Občas zakopneme, občas si natlučeme, ale je důležité vstát a pokračovat. Na vzory moc nedám, nerada něco, nebo někoho kopíruju. Bílí se také neřídím
Zdena Proboštová
Krásné a pravdivé - palec nahoru !!!!! a *****

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.