Potkan
Foto: autor

Potkan

22. 8. 2017

Potkani se stávají v dnešní době mazlíčky domácností. Jednoho takového, tedy bílého, měla moje vnučka Zuzana, a při tom jsem si právě vzpomněl na příhodu, která se stala strejdovi na Moravě. Ten, o kterém chci vyprávět já, ale žádný mazlíček nebyl. Byl to obyvatel chléva. Když jsme zase jednou o prázdninách byli v Ketkovicích, stala se následující příhoda!

Jednoho dne k večeru šel strejda do chléva podívat se, cože ty krávy tak bučí a to prase pořád tak kvičí! “Jářku, Anči“, povídá mojí mamince, “musím sa tam jít podívat“. Nasadil si jen na holé nohy boty, polobotky, které měl sešlapané jako sandály. Na to jeho přeběhnutí dvorku, jak říkal, mu tyhle boty stačily. “Strejdo“, povídám, “já půjdu s Tebou, jó“? Strejda se na mě podíval a povídá: “No, potřebuji nějakého pomocníka, tak pojď“. Strejda šel první a já jsem poskakoval za ním. Do chléva to bylo jenom přes dvorek, takových 15 nebo 20 metrů. Když jsme došli ke chlévu, zůstal jsem stát před dveřmi, protože jsem se bál prasete. Prase kvičelo, jako by ho na nože brali. Strejda se šel kouknout na prase do chlívku a najednou křičí: “Ty sviňo sviňská, ty budeš žráť s prasetem? Já ti dám“! Popadl vidle, které stály opřeny o stěnu, a hrnul se dvířky do prasečího chlívku. Já pořád nevěděl o co jde, a navíc strejda na mě asi v tom vzteku úplně zapomněl! Nevím, jak k tomu došlo, ale najednou strejda visel u stropu, držel se takového ráhna a řval: “ Pomoc, on mně leze po noze pod nohavicó ! Pomóóóc! " To už k nám běžel otec, který seděl s ostatními v letní kuchyňce. “Co se děje?" ptá se otec strejdy. “Lojzíku, mně leze potkan pod nohavicó“, a jak tak pořád kopal nohama, najednou z jedné nohavice mu vyletělo něco tmavého a šup do kanálu! Strejda ještě chvíli visel na ráhnu, ale když mu otec potvrdil, že už potkan zmizel, tak se pustil na zem. “Proto ty kravy tak řvaly a prase kvičálo. Kde by mňa napadlo, že dělajó takové rámus kvulivá potkanovi“! A pokračoval. “Přestav si tu sviňu“, otáčí se k mému otci,“ on by mňa snad kósl do rozkroku“!

Všichni tři jsme se vrátili do kuchyňky a strejda to vyprávěl tetě a moji mamince, která si z něj dělala legraci. Skončilo to tak, že se za chvíli tomu všichni smáli. Nejvíc se snad smál strejda!

Soutěž pro nováčky
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Hezky popsaná nenadálá situace. Mám trochu podobnou s myškou domácí.
Alena Tollarová
Přečetla jsem o potkanovi šestiletému vnukovi a moc jsme se spolu nasmáli.
Lidmila Nejedlá
Františku, váš příběh se mi líbí.I já mám zkušenost s potkanem. Pes ho zahnal do okapové roury, která ležela na zahrádce. Rouru jsem zvedla na stojato, držela nad zemí a násadou z vrchu potkana vyšťouchala sobě na boty. Když vypadl, pes hned po něm skočil. Okamžitě ho nezakousl, ale vyhazoval do výšky a pohrával si s ním. Tchán tehdy změnil radikálně na mne svůj názor.
Drahomíra Stínilová
Už jsem tady psala, bojím se myší, o potkanech ani nemluvím. To by byla snad moje smrt. Když jsem článek četla, úplně mi mrazilo v zádech.
Alena Vávrová
Když jsme ještě žili na sídlišti, likvidoval manžel potkana u sousedky přes chodbu. Dostal se do 2. patra stoupačkami. Lezl po zdi i po zácloně a bylo to drama. Pro nás, tehdy zúčastněné ženy, navýsost odpudivé. Brrr.
Alena Tollarová
Vyprávění bezvadné. Potkany jsme viděli na nábřeží v Praze kličkovat mezi turisty- Ale ti domácí jsou fajn, sama jsem nevěřila, že si ho pochovám. Pochovala a vrátila. Živého. :-)
Věra Ježková
Strašná představa. Mně stačilo, když jsem takovou potvoru potkala před časem v noci v domě na schodech nebo asi před dvěma lety u nás v zahrádce u popelnic. Když jsem byla nedávno fotit u Vltavy, jukla na mě z odpadkového koše.
Zuzana Pivcová
Nedávno jsem potkala potkana přede dveřmi našeho paneláku. Nebyl to určitě ničí mazlíček. Na chalupě v jižních Čechách, kde hospodaří náš kastelán a má mimo jiné králíky, je potkanů dost. Vaše vyprávění včetně mluvy mě pobavilo.
Hana Rypáčková
Veselá příhoda. Jednou moje stará matka usoudila, že má v bytě myš.Moc jsme jí nevěřili a tak jsme políčili do pasti sýr.Vážně zmizel. Další návnada byls jen nakousaná, asi byla myš vyrušena. Ale byly to veliké hlodáky.Zavolali jsme policajty, už nějaké potkany ve sklepích řešili. Opravdu byla v obýváku zahnaná do rohu velká myš, potkan.Byla jsem zvědavá, jak ji policie odchytí.Houby, odchytí, střílelo se po ní a ten nepořádek.Prý se potkan dostal do prvního patra záchodem..Maminka odmítala žít s kočkou, ale už se neobjevil. Do domů kladou otávené granule.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.