Houbové karbanátky

Jani, voní opravdu do dálky, a jak píše Alenka V. jen se po nich zapráší. A já sbírám, vařím, suším, a tak stále do kola. Ovšem je fakt, že sbírat houby s hůlkami je poněkud problematické ale nic s tím nenadělám, houbařská vášeň je holt vášeň.

Danuško, ty voní až k nám!

Ale kdepak chybí maso, paní Faldýnová. Kdybyste pozorně četla můj předchozí příspěvek, tak tam mám napsané: ".... cuketu, květák, moučné červy, cvrčky ..." Prostě výjimečný recept na absolutně nejvýmečnější karbanátky ze všech nejvýjimečnějších karbanátků by mohl začít: "Cokoliv poživatelného jde nakrájet, tak očistíme a udusíme na cibulce a tuku." No pak už v receptu není třeba nic měnit. Ingredience nechť si tam každý dosype dle své chuti :-)

Pane Dvořáku, chápu, že Vám v receptu chybí maso, z karbanátků to má opravdu jen tvar. Správnější název by byl placičky :-))

Také jsem je dělala a jen se po nich zaprášilo.

Zkusím, zítra půjdu na houby.

Jen by mne zajímalo, jak najemno ty houby musí být nakrájené, aby to drželo pohromadě.

Koukám jako blázen a pořád mi to vychází, že se jedná o recept na karbanátky, který je předkládán jako recept na karbanátky a i přes to se jídlo stále jmenuje karbanátky a pevně věřím, že to i bude chutnat jako karbanátky. Rozdíl je v tom, že do prvního řádku ve výčtu surovin si můžete dát cokoliv. Třeba hovězí, točeňák, cuketu, květák, rozemletého sousedovic králíka, moučné červy, cvrčky . . . a jako ingredience použít, co vás zrovna napadne. Místo česneku třeba skořici, kari nebo chilli. Ale jinak dobrý, karboše jsou spása bezezbytkové domácnosti :-)