Jste umělecky založení? Je nejvyšší čas to zjistit

Článek se mi moc líbí, děkuji za něj redakci. Je jedno jestli najdeme zalíbení v malování nebo třeba ve fotografování. Jde o to, aby nám jakákoliv zájmová činnost přinášela radost a uspokojení? Ve třetím odstavci se mi líbí věta "Nejde o to se předhánět, kdo maluje lépe nebo se strachovat, že něco zkazíme. Přesně naopak, hlavní je vyzkoušet si něco nového a seznámit se s lidmi, kteří mají podobné zájmy." A tak je to i na íčku s fotografováním.

A víte, jaký byl rozdíl před 40 lety mezi francouzskou a českou osmnáctiletou dívkou? Francouzka přiletěla do Prahy letadlem, příjemně voněla, divila se, že tady nesežene řasenku, když si ji zapomněla, procestovala do té doby půl světa, překvapily ji moje nevyholené nohy, s perfektním foťákem dělala průměrné fotky, studovala uměleckou školu a její otec byl novinář, i když nebyl v KSČ. Česká dívka musela studovat SVVŠ místo vytoužené umělecké školy, navštívila pouze Bulharsko, voněla obyčejným mýdlem jedné značky a dařilo se jí dobře, protože měla svůj malý pokojík a svou postel. I já na první hodině kurzu kreslení U3V na vysoké škole jsem něco podobného pronesla, jako ostatní české seniorky. Mám radši kresbu než malbu, protože mě vzrušuje, když se mi podaří vystihnout dobře pohyb, tvar těla modelky, ale i barvy jsou kouzelné.

Nechápu, proč tedy, jak je napsáno v úvodu, přichází už předem negativistická Češka do obdobného kurzu. S takovými pocity se snad do zájmových kurzů dobrovolně nechodí, leda, že by ji tam poslal zaměstnavatel v souvislosti se zvyšováním kvalifikace.

Kdysi dávno jsem si jen tak pro sebe kreslila tužkou, uhlem a rudkou. Nikdy mě nelákalo malování barvami. Dcera mi darovala umělecké pastelky, které ležely léta v šupleti bez naděje na využití. A pak se objevily relaxační omalovánky pro dospělé, a já je vytáhla, vyzkoušela a propadla kouzlu barviček. Mám několik sad pastelek, omalovánek tolik, že musím žít aspoň do stovky, abych je stihla vybarvit. Trávím hodiny nikoliv relaxací, ale tvrdou prací. Dokonce zanedbávám i čtení, a to je co říct. Energie, kterou do této činnosti vkládám, se mi kupodivu vrací, když si své malůvky zpětně prohlížím. Občas některý obrázek daruji a mám radost, pokud potěší.

Nejsem hudebně nadaná, neumím ani kreslit/malovat. To první mi nevadí, to druhé ano. Jsem ale tvořivá. Umím psát, plést a háčkovat, mám nápady. Keramika by se mi líbila.