Moudrost stáří
ilustrační foto: pixabay.com

Moudrost stáří

22. 3. 2017

Je nedělní dopoledne a městský autobus, jedoucí od metra do sídliště, je hodně obsazen. Přisedám si na "čtyřku" vedle slečny se čtečkou, naproti níž sedí starší pán. Vzápětí ještě přistupuje také starší paní, držící pod paží malinkého pejska. Ta usedá na poslední volné místo proti mně.

Všichni jsme pohrouženi sami do sebe, dokud pejsek nezačne se zájmem očichávat pána. Paní se okamžitě omlouvá, ale pán ji s úsměvem ujišťuje, že mu to nevadí. A tak se u své rozpracované novinové křížovky pozvolna stávám svědkem hovoru mezi oběma lidmi neurčitě vyššího věku. Napřed se baví o boloňáčkovi, pak se zmiňují o jakýchsi soukromých zážitcích, které už zase nevnímám, když tu paní říká. A můžu se Vás zeptat, jakého věku jste se tedy dožil? - Je mi 87, říká pán.  - No, vidíte, a mně je 90, odvětí paní.

Na ta slova s vedle sedící dívkou obě překvapeně zvedneme hlavu (tedy i ona trochu poslouchala). A obě se začínáme usmívat. Mě od té dámy dělí jen jedna generace, ale slečnu tak tři a půl. Ale i ona se usmívá, nevěřícně a tak trochu s obdivem. Před ní sedí dva hezky a upraveně vyhlížející a hlavně nesmírně vitální a srdeční lidé, které čas nezatlačil nikam do kouta.  - Můj otec se dožil stovky, slyším ještě říkat pána, načež mu paní, která už vystupuje, přeje, ať se jí také dožije. Vlastně si popřejí oba vše dobré a ta bělovlasá dáma vystupuje, bez hole, bez pomoci, celkem vzpřímeně.

Krátká chvilka sblížení, žádné zdravotní nářky, žádné rozhořčené kritiky současnosti. Jen úplně obyčejná, a přesto překvapivě vzácná radost z každodenního života, který si oba i ve svém pokročilém věku dokáží podle sebe užívat. Venku je ukrutná zima, ale mnou se pojednou rozlévá sváteční radostný pocit a víra, že stáří nemusí být vždy trpké a politováníhodné.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Magdalena Klosová
Odcházím dojata.Život je krásný. mm
Libuše Křapová
Marcelo P., asi rozumné rozhodnutí. Vy sama jste viděla, kdo sedí proti vám a zda hrozí nějaké nebezpečí. Sama za sebe nevím, co bych udělala. Vím, že jsem v tomto směru impulzivní a už se mi stalo, že jsem se bez rozvahy ozvala. Naštěstí to pro mne zatím vždycky dobře dopadlo :-) Naposledy loni na parníku, posměšně se o naší bandě vyslovoval takový mladý párek lidiček. Tak jsem je utřela, v tom smyslu, že budou taky jednou staří a že i starší se chtějí bavit. Zmlkli a už ani nedutli. :-)
Marcela Pivcová
Nedávno jsem si také v autobuse sedla na "čtyřku" a ke mně si tentokrát přisedli, kromě jedné paní, mladík s dívkou. Mladík ihned začal kritizovat starší paní, která seděla na sklápěcí sedačce u míst pro kočárky - bába si tam kecne a nehne se, to je hrozné s těmi starými, všude vlezou...a slova nevybraná na adresu starých dál jen létala. Měla jsem snad říci něco na obranu starších? Měla bych proti sobě dva protivníky a nevím, zda by se ke mně někdo přidal (mladí zřejmě patřili k těm sociálně slabým, kteří pravidla slušného chování příliš nedodržují). Nechci si představit, že i oni jednou snad budou staří - a jak tito dnešní lidé budou vypadat?
Marie Seitlová
Krásný článek. Já mám také známou, která bude mít za 3 měsíce 92 let. Je to dáma, žádná babka. Vždy pěkně oblečená i upravená, pravidelně navštěvuje divadla, koncerty, již 15 let navštěvuje U3V. Je velmi pozitivní, společenská. A ve svém životě si také prošla těžkou nemocí, ale nevzdala to. Mám ji moc ráda a vážím si ji.
Lidmila Nejedlá
Hezká epizoda ze života.
Libuše Křapová
Milé a optimistické počtení :-) Na tomto Zuzčině příspěvku a komentářích pod ním je krásně vidět, jak to s námi dopadne, když to nevzdáme :-) Když zapomeneme na věk, bolavé klouby a hlavně názory některých lidí (hlavně mladších, ale i mezi námi se takoví najdou), že spousta aktivit už pro starší nejsou, mají sedět doma, nepřekážet mladým a nekazit jim dovolenou. Každý je přece tak mladý, jak se cítí, a ne, jak mu vnucuje okolí :-)
Marie Ženatová
Když jsme byly loni s vnučkou v Egyptě, tak s námi na výlet do poušťě cestovali o dost starší němečtí manželé a já si nejdříve v duchu říkala jak ten výlet zvládnou. Ale když jsem viděla jak bez obav si oba sedli na velbloudy a projížděli se na nich, tak hned jsem se na ně alespoň usmála a alespoň v duchu se jim omlouvala - protože moje němčina je už úplně nedokonalá...
Alena Vávrová
Zuzko, napsala jsi to moc hezky a s velkou emapatií. Je to radost takové v duši mladé devadesátileté lidičky potkat. I já jsem měla tu čest takovou vitální 90l. bábinku potkávat a byla mi doslova vzorem a často na ni vzpomínám.
Zdenka Jírová
Bydlím na patře s paní, které je 8/ let, ale někdy jí závidím, jak je čiperná. Doma je málokdy, má plno přátel, za kterými chodí, často vyváří pro syny, vnuky, zavařuje ovoce, ještě loni byla na samsběru jahod, aby pro svou početnou rodinu navařila džem. Mám ji moc ráda, mohla by skoro být mou maminkou, kterou už, bohužel řadu let nemám. Nemohla bych si přát lepší sousedku.
Alena Tollarová
Kéž by takových setkání bylo víc!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.