FOTO: archiv autorky

Moje ohlédnutí za fotografií, vzniklou před 6 lety

11. 3. 2017

Dnes jsem na facebooku objevila tuto fotografii. Čas se pojednou zastavil a já se vrátila do roku 2011. Byl to nejtěžší rok mého života. Ze začátku jsem moc nevěřila, že to zvládnu. Umřít se mi opravdu nechtělo. Poté jsem si přečetla komentáře přátel a přestala brečet. Dnes děkuji životu za lekci. Hodně věcí se změnilo. Konečně jsem si uvědomila, na čem záleží. Musím jít dál, žít a hlavně mít se ráda. Předtím jsem to neuměla.

Dnes jedu na půl plynu. Žiju tak, abych dokázala těšit ze života a být oporou své rodině a svým blízkým. Velmi ráda maluji a vyrábím hezké věci. Práce? Svoje povolání miluji. Co na tom, že jsem ve škole jen 8 hodin týdně. Ráda bych si ještě alespoň párkrát takové ohlédnutí zopakovala.

PS: Je dobře, že se ta fotografie na facebooku objevila. Připomněla mi, že se mám mít pořád ráda a nemůžu vstřebávat všechny bolesti světa.

Můj příběh

Autor: Olga Fišarová

Hodnocení:

(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 7.3.2019 08:32

Milá Olgo, nahodně jsem zabloudila na váš článek, co člověk ,to vlastní originální příběh, fotka mě upoutala, myslela jsem si, že se jedná o fotografku, sluší Vám to na ní. Život si s námi vselijak hraje a my musíme hrát s ním. Hodně zdraví a pohody přeji.

Olga Fišarová 4.11.2017 16:56

Milý Libore,díky moc za povzbudivá slova. Potěšilo mne to. Měla jsem delší složité období,ale už je pryč. Jsem tady a ráda se připojím. hezký večer

Libor Farský 29.8.2017 12:15

Olinko, nějak jste se odmlčela a to je velká škoda. nemohla byste občas přidat pár svých malůvek do své galerie a upozornit na ně zde na chatu s názvem "Hobby"?

Marie Seitlová 15.3.2017 14:31

Paní Olgo, jste bojovnice, přeji hodně zdravíčka. Zjistila jsem, že jste z Olomouce, přijďte mezi nás 21.3. - Sraz i60.

Helena Lepková 12.3.2017 20:00

Moje kamarádka má za sebou dva koktejly. Držím palce všem, které to mají za sebou i těm, které toto "šátkování" aktuálně řeší.

Naděžda Špásová 12.3.2017 14:27

Olgo, můj rok byl 2009. Přežila jsem, ale se strachem se srovnávám dodnes. Přesto to jde a nestěžuji si.

Lidmila Nejedlá 12.3.2017 00:58

Přeji hodně hezkých ohlédnutí a dobré zdraví.

Elena Valeriánová 11.3.2017 17:58

Teď si čtu, co jsem to napsala, bože! Mělo tam být "Paní Olgo, ani nevite ...." Omlouvám se, zradil mě můj přítel tablet. :-)

Zuzana Pivcová 11.3.2017 17:33

Věřím, že díky tomu, jak jste své onemocnění pojala a pochopila svůj další život, budete se z něj radovat ještě dlouho. Srdečně Vám to přeji.

Elena Valeriánová 11.3.2017 16:56

Paní Logo,dýni nevíte jak vám rozumím. "Můj" rok byl rok 2015. Takže já se ještě mockrát neohlédla. Ale snažím se hledět dopředu. Přeji vám i sobě hodně štěstí. Jste silná osobnost, když jste se dokázala podělit s námi o tyto chvíle a dala tak mnohým, mě nevyjímaje, naději. Děkuji.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Dobří lidé stále žijí

Každý z nás tuší, že by měl za svůj život udělat pár dobrých skutků. Ten prozatím největší nás potkal letos na Šumavě. Jeli jsme s manželem a naší sestřenicí Jitkou na Modravu. Seniorskou trojici doplnila čtyřnohá fenka malého pudla. Ta už je také ve svých 13 letech psí babičkou.

Beatrice Novotná

Moje srdce je pašák

Probudila jsem se z narkozy a zjistila, že ještě žiju. Srdce i s novou chlopní tlouklo, i když dost…

Hana Šimková

Každý den je jiný, i když seniorský

Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým krokem"? Mě jo. Zvlášť letos, kdy jaro momentálně usoudilo, že bude létem. Proč? Mé dny, zvlášť ty jarní, řídí počasí.

Ludmila Černá

Můj krásný seniorský den

Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal příjemný den. Budu mít dost času, abych se mohla věnovat zahrádce. V posledních dnech jsem si na ni vyšetřila vždycky jen chviličku a ještě mě pokaždé vyhnal déšť.

Miloslava Richterová

Náš seniorský den aneb na ptáky jsme krátký

Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme již dávno dosáhli důchodového věku, ale stále ještě pracujeme, i když na zkrácený úvazek. Proč? Protože nás naše práce stále baví a naplňuje, zůstáváme v kontaktu s lidmi stejné profese a zároveň nás to občas donutí se naučit něco nového.

Vladislava Dejmková