Čtenářský deník: Pokus o životopis
FOTO: Radioservis

Čtenářský deník: Pokus o životopis

21. 2. 2017

Jít si půjčit  nové knihy do knihovny, bývala v mládí má oblíbená činnost. Ve městě se dala koupit zmrzlina, která mi pohodlně vydržela až k další cukrárně, tam za utracenou korunu další kopeček ovocné nebo vanilkové pochoutky a ten mi osvěžoval cestu až k cíli. Přála jsem si časem přečíst  vše co obsahovaly regály, tolik se zdál ten neznámý svět knih lákavý.

A dnes, v důchodu, je to jiné a spíše povinnost vrátit půjčené svazky. Stane se, že zapomenu název doporučené knihy, nebo si vzít s sebou brýle a to pak  musím spolehnout na náhodu a doufat, že alespoň něco z půjčeného, co dotáhnu domů, také přečtu. Přesto se někdy zadaří. Nedávno mě oslovila kniha Lucie Weissové a Karla Weinlicha, skromně nazvaná Pokus o životopis. Vyšla v loňském roce a pokus to byl více než jen úspěšný.

Autor je výborný vypravěč a s humorem nás provede svým neuvěřitelným životem rozhlasového režiséra. V knize nechybí oblíbené historky z natáčení a setkání se známými herci. Stejně jako v životě, některé části životopisu jsou dramatické a vážné, ale Karel Weinlich nás moudře seznámí se  všemi důležitými událostmi, které ho potkaly.

Vrátím se do dětství, k nedělnímu odpoledni patřila pohádka vysílaná v rádiu a pamatuji se na napínavé rozhlasové hry pro děti, které jsem poslouchala v sobotu odpoledne. Tenkrát jsem vůbec netušila, jak to v rádiu chodí a že za režijním pultem vládne Karel Weinlich, dělal svou práci moc dobře.

 

 

knihy
Hodnocení:
(4.8 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Drahomíra Stínilová
Teprve teď jsem narazila na váš článek. Asi moc zajímavá kniha, budu si ji muset taky půjčit. Už kvůli mamince, ale asi je to z pozdější doby. Byla v Rozhlase v herecké skupině a hodně mluvila v pohádkách princezny. Ale po padesátým ji vyhodili, protože nechtěla vstoupit do strany.
Zdenka Jírová
Nedělní pohádky jsem milovala i v dospělosti, poslouchala jsem je pak s dětmi. Pana Weinlicha si pamatuji, je to známé jméno.
Naděžda Špásová
Kniha to bude určitě zajímavá. Karel Weinlich Je zábavný a dobrý vypravěč. Rozhlasové pohádky jsme poslouchali, dokonce to není zas až tak dlouho. S jeho rodinným životem to bude asi horší. Dokonce překonal i El. Taylorovou. Ale to jen jeho věc, že.
Věra Lišková
Děkuji za komentáře, jedná se pouze o tip na čtení a ráda si přečtu i Vaše doporučení na zajímavou knihu. Životopis začíná dětstvím a to je klíč k pochopení stálého hledání lásky. Lidmilo to je nedorozumění, nadchla mě lidská vůle a inteligence přežít i hodně nepříznivé poměry a dokázat tak naplnit své cíle.
Jana Šenbergerová
Také jsem měla ráda nedělní pohádky a později večerní rozhlasové hry pro dospělé. Už léta se chystám, že si koupím rádio, protože staré dosloužilo. Zkusím do knihy aspoň nakouknout, pokud bude v naší krásné čerstvě renovované knihovně k mání. Jméno pana Weinlicha mi není neznámé. :-)
Lidmila Nejedlá
Nedělní pohádka a hry pro mládež jsem měla ráda. Pestrý život pana Weinlicha mne nijak nenadchnul.
Zuzana Pivcová
Pohádky v rádiu jsme doma poslouchali pravidelně, tím spíš, že jsme neměli televizi. Naše prateta ještě roky poté poslouchala přes den nárazově rádio (hlavně ty pohádky) a televizi si zapínala až večer na zprávy.
Marie Ženatová
Také chodím často do knihovny, znám i ten problém s brýlemi. Asi nejsem sama kdo zapomíná, u nás mají náhradní "půjčovní brýle" a i když nejsou ideální na moji "slepost" tak i to je dobré... V rádiu jsem nejraději poslouchala sobotní napínavé rozhlasové hry pro děti - v naší domácnosti v době mého dětství bylo neustále mnoho práce, ale já jsem si vždy v dobu sobotní rozhlasové hry naplánovala velký úklid v kuchyni a okolí a tím jsem měla zajištěno, že o poslech rozhlasu nepřijdu - rozhlasové hry byly vždy nádherně zpracované a mne přímo dobíjely a snad i opíjely...
Libuše Křapová
Díky za tip :-) Chodím do knihovny taky dost často a s těmi brýlemi to až moc dobře znám . Už jsem došla tak daleko, že když zapomenu brýle, knihovnici prosím, aby mi vyřadila z knih úplné blbosti. Už zná můj čtenářský vkus.
Hana Rypáčková
Dík za tip. Dám si v knihovně záznam. Čtu teď oddechovku : Kufr paní Sinclairové od Luise Waltersové Ale stále se neodkláním od letopočtu předešlé knihy.... Nedělní pohádky byly i mé oblíbené. Ještě cítím v ruce ten knoflík rádia, kterým jsem si ji pouštěla hlasitěji..

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.