Jak jsem chtěla udělat dobrý skutek

Nepotřebné, ale ještě kvalitní věci dávám do kontejnerů, snad se dostanou potřebným lidem. Dříve fungovala u nás Katolická charita, ale prý s tím bylo hodně dobrovolné práce a navíc se našly chytračky, nejmenovaného etnika, které si odnášely balíky šatstva snad každý týden. Špinavé oblečení totiž nepraly, ale vyhazovaly a nosily si nové.

Mám podobnou nepříjemnou zkušenost. Od té doby dávám nepotřebné věci do kontejnerů, které máme v obci k dispozici a dál se tím netrápím. Dřív jsem pracovala v přádelnách a tam jsme každý rok dostávali zdarma kilo různých pletacích přízí. Ještě mám nějaké doma. Když je čas, sednu a upletu pár rukavic nebo ponožek, nějakou šálu, čepici a když je toho víc, také to dám do kontejneru. Do charity osobně nic nevozím.

Lidičky, ani jsem nečekala, že se tady rozproudí taková diskuze. Potěšilo mne, kolik je mezi námi lidí, co jim druzí nejsou lhostejní. Já tady u nás vlastně neznám nikoho, komu bych mohla oblečení předat. To letní jsem už většinou právě vložila do kontejneru, co tu v obci máme. A vozit se mi to tedy do Charity nechce. Takže pokud v nejbližších dnech mne nenapadne něco jiného, nechám to zase až na nějakou sběrnou akci. Protože bundy jsou poněkud objemné a do kontejneru by se mi asi nevešly. Ale zklamal mne pan Karel Kafka - jestli to je vůbec jeho pravé jméno. Sám měl připomínky k odvaze a identitě - a sám je v anonymitě. To o osobní odvaze stát za svým názorem není moc přesvědčivé

Libuško, já dávám konkrétním lidem, nikoli organizacím. Bezdomovci jsou pomalu v každém městě. Letos jsem dala vyčisti peří a ušít nové deky a polštáře. Nepotřebuji je, ale co když někdo vyhoří, budou povodně...pak to daruji.

Já dávám oblečení, které už nenosím "vyšlo z módy" do sběrového kontejneru, které máme v Plzni na mnoha místech. Vyprané a vyžehlené to zabalím do igelitové tašky a ať si pak s tím poradí kdo to sbírá.každý rok dělám ve skříni pořádek a mám zásadu, co jsem rok nenosila jde ihned pryč.

Libuško, tleskám Ti.

Staré osvědčené pravidlo: za dobrotu na žebrotu. Všechny dobročinné spolky zajimají jenom peníze. Ty mohou nekontrolovaně mizet! Nějaké " hadry" nikoho nezajímají.

Však ono se marně neříká, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Taky bych byla rozladěná. Asi přece jenom stojí více o ty peníze. Ale člověk by přece měl radost, že pomohl ve chvíli, kdy by si ty věci někdo mohl okamžitě obléci a zahřát se. Bylo by dobře, kdyby si Tvůj článek někdo z té vaši charity přečetl.

Před pár lety jsem se stěhovala z velkého bytu do malého, zbylo mi mnoho věcí, které mi bylo líto jen tak vyhodit. Dost jsem dříve šila, zbytky šicích potřeb/ asi 4 tašky/ jsem darovala do dílen pro handicapované, knihy jsem darovala veřejné knihovně , něco do domova důchodců. Protože jsem neměla auto, dalo mi dost práce to do příslušných míst nanosit, přijet si pro to nechtěl nikdo.

Oldřichu, to jste špatně pochopil. Vyléčilo mne to z nabízení něčeho této ubytovně, ne ubytovaným. Veškeré toto oblečení předám jinam. I když vlastně , když jsem si teď přečetla svůj minulý příspěvek, dalo se to tak pochopit. A co kdyby jste nám napsal, jak to děláte vy? To přece není žádné vytahování nebo špatné chlubení. :-)