Jordán - řeka všech nadějí
FOTO: autorka

Jordán - řeka všech nadějí

19. 8. 2016

Jedna z nejposvátnějších řek světa pramení v Golanských výšinách na svazích hory Hermon. Jak jsem se již zmínila v předcházejícím článku, vlévá se do Galilejského jezera a později do Mrtvého moře. Existuje ještě jedna řeka se stejným názvem Jordán, a to v USA, kde se vlévá do solného jezera. To jsem zjistila náhodou při svých cestách po USA.

Galejské jezero slouží pro tzv. Národní rozvaděč vody, což je největší vodní dílo Izraele a jeho obří potrubí odvádí vodu hlavně pro jižní část země. Zde zásobují velká obytná území, kde není jiný zdroj pitné vody. Jinak v Izraeli, kam přijedete, je všude voda pitná. Já jsem ji pila při všech svých návštěvách bez jakýchkoliv zdravotních problémů. Jinde na světě bych si to nedovolila, tam piji jen vodu balenou. Vodu z řeky Jordán jsem nezkusila pít, i když většina poutníků věří, že je posvátná a uzdravuje.

Řeka Jordán má pro Izraelce duchovní rozměr. Překročení řeky bylo posledním krokem putování Izraelitů z egyptského otroctví. Řeka Jordán se tak stala i symbolem svobody. Nakonec o tom je i píseň paní Marty Kubišové. V roce 1968 se také stala "symbolem svobody" po vpádu sovětských a dalších armád do naší země.

Chtěla bych Vás zavést k Jardenitu - jedná se o místo, kde věřící z celého světa znovu obnovují svůj křest. Jsou to příslušníci různých církví, kteří vykonávají obřad křtu podle Písma svatého raně křesťanským způsobem, tedy ponořením v řece. Všichni novokřtěnci mají při křtu na sobě bílé roucho. V tomto oděvu se pak po své smrti nechávají pohřbít. V Jardenitu - v místě řeky Jordán - údajně podle křestanské tradice měl pokřtít Jan Křtile Ježíše Nazaretského. Ve skutečnosti byl Ježíš Kristus pokřtěn v blízkosti města Jericho. Ale vzhledem k tomu, že toto místo se již zachází na autonomním palestinském území, je možno místo navštívit vzhledem k bezpečnosti jen se souhlasem Izraelských obranných sil.

Vzhledem k tomu, že řeka Jordán dříve zásobovala sladkou vodou jak Izrael, tak i část Sýrie a Jordánska, stala se předmětem sporů. Po Šestidenní válce v roce 1967, kdy Izrael získal Golanské výšiny, patří prameny Jordánu Izraeli. Pokud si někdo představuje, že řeka Jordán je široká a hluboká, je zklamaný. Náš rozvodněný Uterský potok je někdy větší řekou než Jordán. Značnou část svého toku tvoří hranici mezi Jordánskem a Izraelem.

Jardenit najdete blízko města Tiberias, kde většinou bývám tak tři dny, aby se svezla lodí po Galilejském jezeře, navštívila nádherné termální lázně a synagogy. Město založil syn Heroda Velikého Herod Antipas a je pojmenováno po římském císaři Tiberiovi. Poté, co byli Židé vyhnáni z Jeruzaléma, stalo se městem židovské kultury. Stejně tak jako Safed či Hebron je město nazýváno "svatým".Po válce v roce 1948 byla většina arabského obyvatelstva z města vysídlena. V městě se nachází hrobka jednoho z největších židovských učenců Maimodida, ale také křestanský kostel zasvěcený svatému Petrovi.

Prostory Jardenitu byly otevřeny v roce 1981 a přístup k řece Jordánu je přizpůsoben tak, aby poutníci mohli bezpečně sestoupit až do vod samotného Jordánu. Já jsem ráda pozorovala ve vodě vydry a bobry. Při příchodu ke křestním místům je na zdi umístěno několik majolikových desek s textem z Markova evangelia, popisujících Ježíšův křest. Jedna z desek je i v českém jazyce.

Z návštěvy Jardenitu v roce 2014 musím popsat zajímavý zážitek z křtu - skupina asi 15 občanů USA černošského původu se svým pastorem prováděla křest dospělých mužů a žen, jeden po druhém oblečeni do bílých rouch vcházeli za zpěvu černošských písní do Jordánu až k pastorovi, který stál opodál, sám ponořen po prsa ve vodě, a postupně přicházející křtil. Najednou jedna z černošských žen dostala při křtu takový hysterický záchvat, že její křik se musel rozléhat až do Tiberiasu. Bývá zvykem poutníků přivézt si vodu z Jordánu do svých domovů. Bud mají vlastní lahvičky nebo si vodu zakoupí za 10-20 šekelů. Někteří poutníci prý ji i údajně pijí či dávají pít nemocným lidem. Myslím, že voda je určitě neuzdraví, spíše u nich vyvolá zažívací problémy.

Další podobný zážitek jsem měla v roce 2012  v únoru, kdy je i v Izraeli velká zima a někdy napadne sníh v Jeruzalémě. Zažila jsem křest skupiny poutníků církve pravoslavné  z bývalého Sovětského svazu. Byla zima okolo 5 stupňů C a muži i ženy (většina z nich byli spíše senioři) vstupovali za zpěvu nábožných písní v bílých rouchách do řeky. Já v zimní bundě a rukavicích jen nevěřícně zírala. Víra dokáže v Jardenitu opravdu zázraky.

Shalom.

 

 

 

 

cestování
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Chodorová
Ano Jarmilko, velmi zajímavé povídání, jsi dobrým průvodcem, a ráda s tebou cestuji na místa, kam se pravděpodobně ve skutečnosti nikdy nepodívám. Děkuji.
Jarmila Komberec Jakubcová
Děkuji za příspěvky a mám připraven další článek o Chrámové hoře a Haifě, kde je centrum průmyslu Izraele.
ivana kosťunová
Význam řeky Jordán jsem poprvé pochopila díky nádherné písni Přejdi Jordán v podání Heleny Vondráčkové z r. 1968. I z vašich fotografií je patrné, že je to magické místo. Moc ráda bych ta místa viděla naživo.
Drahomíra Stínilová
Zajímavé počtení.
Zdenka Jírová
Váš článek z cest si vždy ráda přečtu, i tento je zajímavý, protože se dozvídám o kultuře, o které toho vím jen málo.
Eva Balúchová
Jsem ráda,že jsem si přečetla o místech kam se určitě nepodívám.
Hana Rypáčková
Zajímavé. Překvapila mne voda v Jordánu.
Marie Magdalena Klosová
Tak tam bych se taky ráda podívala.Díky mm
Jarmila Komberec Jakubcová
Děvčata slovo "shalom" čte se šalom je pozdrav asi ve smyslu "mír s tebou".Většina lidí už totiž neříká "shalom aleichem".Prosím ale neplést si t se slovem "salam" - tak se zdraví zase Arabové. Alenko ta voda z řeky Jordán určitě není z řeky ale lidé to kupují v lahvičkách. Zřejmě je z místního vodovodu. Jinak voda v řece je špinavá, zelená a smrdí. Já jsem si tam namočila jen palec u nohy a jinak vždy tak špinavá byla. Jardenit jsem navštívila asi 7x. Mně moc fascinuje křtící obřad. Vždy tam zažiji zajímavé scény a a pak je tam nádherná krajina.
Alena Vávrová
Článek jsem četla již prve a jako vždy je to, Jarmilo, zajímavé čtení a navíc nyní doložené fotodokumentací. Nebudete tomu věřit, ale mám doma již několik let lahvičku vody z ř. Jordán, kterou mi dovezla a darovala kamarádka, co projela Sv. zemi. Ta voda je stále čirá. Prý jsem si ji měla vylít na hlavu. Ale to bych přišla o kuriózní památku ;-).

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.