Před 50 lety smutně vyhasl symbol
ženské krásy: Marilyn Monroeová

Před 50 lety smutně vyhasl symbol
ženské krásy: Marilyn Monroeová

5. 8. 2012

Smyslné křivky dokonalého těla Marilyn Monroeové fascinují i po půlstoletí od její smrti. Život oslnivě půvabné herečky měl však velmi ostré hrany. Z krušného dětství ji vynesl na vrchol slávy, ale žádná idyla to nebyla. Estetická ikona bojovala s depresemi a nadměrné užívání léků se jí nakonec stalo osudným: před půl stoletím, 5. srpna 1962, zemřela v Los Angeles v pouhých 36 letech.

Předčasný konec proměnil herečku v legendu, stala se předmětem zbožňování, spekulací, politických intrik, módy a mýtů, pronikla také do popkultury. Elton John jí napsal tklivou píseň. Byly o ní popsány stohy papíru a fenomén její existence udivuje dodnes. Není divu.

Ze sirotčince k filmovým rolím

Dětství strávila Norma Jean Mortensonová, dcera neznámého otce a duševně vyšinuté matky, narozená 1. června 1926, střídavě v sirotčincích a rodinách pěstounů. V šestnácti se poprvé vdala a záhy potom její půvab objevil první fotograf.

Stala se z ní "pin-up girl", jejíž fotky si američtí vojáci lepili na dvířka skříněk. Nafotila akty na kalendář a vzniklá aféra jí posloužila jako dobrá reklama.

A pak se rozzářila světla ramp. Hned zkraje vytvořila dvě zajímavé postavy. Vyšinutost v roli psychopatické vychovatelky dětí Nell v ponurém filmu Neobtěžuj se klepáním jí náramně slušela.

Ve druhém snímku Niagara byla chladnokrevnou a záletnou Rose. Film se vyznačuje nejdelším záběrem ženské chůze v dějinách kinematografie a MM si pro natočení scény údajně uřízla podpatek u pravé boty o centimetr, čímž získala pověstné vlnění boků připomínající pohyb pístů.

Další snímky (Muži mají radši blondýnky, Jak si vzít milionáře) se už nesly ve znamení rolí atraktivní přihlouplé blondýnky. K nim se přidalo půlroční divoké manželství se světovou baseballovou jedničkou Joem DiMaggiem v roce 1954.

MM však měla větší ambice: „Chci se stát skutečnou umělkyní a nevyvolávat jen erotické choutky. Nechci, aby mě publiku prodávali jako celuloidové afrodiziakum.“ Utekla do New Yorku studovat herectví a s fotografem Miltonem Greenem založila vlastní společnost Marilyn Monroe Production na výrobu filmů, v jejíž produkci pak vznikl film Princ a tanečnice.

To už byla sexy symbolem a provdána za dramatika Artura Milera, který kvůli ní opustil ženu a dvě děti. A ona kvůli němu konvertovala k judaismu. Pak přišla nabídka na film Někdo to rád horké, Artur ji přemlouval, a ona zuřila, nebude hrát další roli hloupé ženské, co nerozezná mužské od děvčat. Nakonec ale kývla.

Z vrcholu slávy k osamělosti

Při natáčení na ni často museli čekat hodiny, vysloužila si pověst nezodpovědné, rozmazlené a nesnesitelné hvězdy. Přes všechno utrpení herců a štábu se snímek z roku 1959 s Jackem Lemmonem a Tonym Curtisem stal kasovním trhákem, Marilyn při něm ovšem zažila i další ze svých několika potratů. Přesto je role Sugar její nejznámější rolí.

Po filmu Mustangové (1961) zemřel její filmový partner Clark Gable na infarkt a jeho žena ji obvinila z toho, že svými rozmary během filmování přispěla k jeho smrti. Následoval milostný románek s prezidentem J. F. Kennedym a vzápětí nešťastná aféra s jeho bratrem Robertem. Začalo se hovořit o jejích kontaktech s FBI.

„Ve mně je mnoho lidí. Jde z nich na mě hrůza.“ Sama, opuštěná, se hroutila do zoufalství, selhávala v práci a utíkala k práškům: „Kariéra je báječná věc, ale když je v noci zima, člověk se k ní nemůže přitulit.“

Zážitky z traumatizujícího dětství se jí vracely v podobě psychických poruch a dyslexie, která ji obtěžovala při studiu scénářů. A tak se utíkala k lékům stále častěji a víc.

Její konec dodnes provázejí pochybnosti. Neobvykle velké množství léků, nalezených v její krvi, a nejasnosti při vyšetřování podporovaly četné spiklenecké teorie o možnosti vraždy. FBI se podle nich mohla zbavit nepohodlné osoby, která ví příliš mnoho. Rovněž pokusy o znovuotevření vyšetřování po dvaceti letech od její smrti ztroskotaly.

A tak zůstaly jen dohady a taky vzpomínky podobné těm, jako měl fotograf Bert Stern: „Marilyn byla tím samým větrem a závanem, který maluje básník Blake okolo svaté postavy. Byla světlem, bohyní i měsícem. Dálkou i snem, tajemstvím i nebezpečím.“

Hollywood výročí
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

21%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%