Dvě rozporuplná místa v Dubí: kostel Panny Marie a dětská psychiatrická léčebna
FOTO: autorka

Dvě rozporuplná místa v Dubí: kostel Panny Marie a dětská psychiatrická léčebna

22. 7. 2016

Přijel  ke mně syn, a tak jsme se byli "cournout" po okolí, kde žiji - to je v Teplicích a v jeho okolí. Zajeli jsme do lázní v Dubí, kam jsem se chtěla podívat již dlouho, i když jsem tam byla mnohokráte, ale chtěla jsem se podívat na jednu kdysi nádhernou vilu a sama jsem se tam bála jít. Tudíž jsem využila syna k této návštěvě...začnu trochou historie.

Lázně Dubí, jež mají oficiální název Tereziny lázně, byly založeny r. 1870. O pár let později v r. 1898 byl v Dubí postaven kostel podle kostela Santa Maria dell Orto v Benátkách, jenž stojí v horní části obce při silnici na Cínovec. Tento kostel nechal vystavět hrabě Clary Aldringen, kde jsou i pochovaní členové jejich rodu, jimž kdysi město Teplice a jeho okolí patřilo. Je viditelný přímo ze silnice, u něhož se nachází menší parčík. Má to být nejsevernější stavba benátského typu a velká rarita evropského významu!

Nedaleko, asi po 200 metrech pod ním na silnici z druhé strany naproti budově Městského úřadu, se nachází na menším vrchu nad silnicí v dnes již v neupraveném, takřka zarostlém parku v džungli stromů a přerostlých křovin kdysi nádherný výstavní palác a vila, která patřila továrníku Antonu Tschinkelovi. Toto reprezentativní sídlo, které mu patřilo, pochází z druhé poloviny devatenáctého století. Dříve se tato budova nazývala lesním zámečkem. Továrník Tschinkel v Dubí založil klimatické lázně a vyráběl porcelán. Později zkrachoval, upadl do konkurzu a o tento majetek přišel.

Nějakou dobu za války sloužila budova jako škola, později jako ozdravovna pro děti, nemocné tuberkulózou. V r. 1957 se stala psychiatrickou dětskou léčebnou. A právě v této době léčebna začala získávat hororový nádech, který tuto budovu poznamenal na dlouhé roky, vlastně až do dneška, kdy už je dávno ruinou, ale stále ji obestírá temná minulost, navíc, kdy ještě dosud svojí stavbou dává tušit, jaké to bylo kdysi nádherné sídlo. Měly se tu provádět na dětech experimenty s LSD, také elektrošoky, dokonce i bití a jiné pokusy, o čemž vypráví po mnoha letech pacient, který tu byl hospitalizován a který tuto zchátralou budovu byl navštívit takřka po padesáti letech od své hospitalizace a jehož video a další články o tomto zchátralém, ale dosud viditelně vznosném paláci si můžete sami přečíst a zhlédnout na stránkách: „Dětská psychiatrická léčebna v Dubí.“ Tudíž zde nepíši žádný výmysl, ani se nesnažím, abych ji opředla ještě větším tajemnem.

To tajemno vydává ona sama už svým zjevem…Bylo to nakonec i pro mě velice zajímavé se sem podívat, protože taková zvláštní a tajemná místa mě doslova přitahují, ovšem musím s někým jít, neboť jsem strašpytel…A o této budově jsem věděla již dávno, neboť údajný pacient, o kterém je řeč a je zveřejněno na serveru i jeho jméno, který ji po mnoha letech navštívil, byl synem paní, se kterou jsem bydlela já v paneláku. Teď je jeho maminka již v Domově důchodců. Musím dodat, že je hrůzné číst jeho výpověď, jak s nimi ošetřovatelé tehdy zacházeli, zvlášť upozorňuje na řádovou sestru, na kterou nemá dobré vzpomínky, a tím jsem chtěla vyzvednout právě ten rozdíl v nadpisu článku – o dvou rozporuplných místech. V kostele, kde kněz káže o lásce k bližnímu, tak tady kousek od kostela v dětské psychiatrické léčebně zase řádová sestra, která by měla následovat jeho kázání, a chovat se podle toho, se chová úplně jinak. Tudíž dvě velká protivenství.

Toto místo jsem navštívila se synem, protože bych se tam sama bála jít, již z toho důvodu, že se proslýchá, že tento prostor navštěvují bezdomovci a feťáci a v takových místech se s nimi setkat, by věru nebylo nic příjemného. Rozpadávající se budova, byť kdysi vznosná, dnes působí opravdu tísnivým dojmem, napadá mě napsat spíš jako zakletý zámek, ale ten, ač byl v pohádce obrostlý růžemi, nebyl zase ruinou. Kdy přesně skončila činnost psychiatrické léčebny, nevím. Ale od té doby vila postupně chátrala, až je z ní dnes opravdu ruina, i když dosud krásná, dá – li se říci toto o ruině. Na pozemku se ještě nachází další nízký pavilon, kde prý byli hospitalizováni nejtěžší pacienti, samozřejmě je také v dezolátu.

Toť vše o zajímavém místě, se kterým jsem Vás chtěla seznámit...

 

           

 

cestování města a obce
Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Ano Mílo, také Vás chci odkázat - vyhledat Radek Cakl a on tam má velmi dobré návody. Mám pocit, že dříve to bylo i na hlavní straně íčka, nejsem si ale jistá.
Miloslava Rýznarová
Paní Evo, mě tajemná místa také lákají, ale ne vždy je to propojeno s násilím a šikanou, jako to bylo v Dubí, vždyť v takovém 15. století se žilo úplně jinak, než v dnešní době, byla hrabata a knížata a ta měla zas jiné tajnůstky a jiný život a tak pátrat po starých budovách, které kdysi bývaly v plném lesku je velice zajímavé...
Eva Balúchová
Schátrání budovy je velká škoda,ale víc je mě líto těch chudáků co žili v té léčebně.Ani si nejdu přečíst tu výpověď bývalého pacienta.Bych určitě nespala.Tajemná místa mě taky lákají,ale nesmí souviset s násilím a šikanou.
Hana Rypáčková
Nedaleko Strakonic je zámeček Střela. Je vidět z vlaku. Koupil ho nějaký Rus a nic tam nedělá, jen to obednil, aby tam nikdo nelezl. Byl tam dříve okresní archív, dětský domov a aspoň se to trochu opravovalo. Je to smutné. Sýpka byla chráněná, tu neprodali. A co s ní? Mílo- fotky musíš dát do Galerie a pak ji přidat celou ke článku, nebo po jedné/Ale to se přehází/. Na Radkovo profilu je hodně článků o práci na webu.
Miloslava Rýznarová
Milá paní Prachfeldová Soničko, když musí člověk skončit v Domově důchodců, je to vůbec smutné, natož v Dubí, kde je speciální zařízení pro pacienty s Aizhemerovou chorobou, je to drahé, a běžný důchodce na to nemá...Je to velice smutné...Moc!
Miloslava Rýznarová
Paní Aleno, Dala bych ráda víc fotek, ale nějak v tom tady neumím chodit...potřebovala bych poučit ve vkládání fotografií.
Miloslava Rýznarová
Naděžda Špásová Ano, straší tam, ale bezdomovci a feťáci a těch se v dnešní době člověk bát musí, protože i ty bezdomovci, nejsou jen bez domova, ale fetují, aby nějak přežili ten svůj bídný život, i když musí zase fetovat za malý peníz...
Soňa Prachfeldová
Paní Mílo - poučné vyprávění, byla jsem nedávno v Dubí, jsou tam krásné stavby, v Tereziných lázních je privátní ubytování, leč dost nedostupné pro seniory, já jsem byla v DD za přítelkyní a bylo mi z toho velmi smutno.
Alena Tollarová
Také mě fascinují staré, kdysi jistě nádherné stavby, dnes v zuboženém stavu. Nikdo se o ně nestará, a tak jen svádějí marný boj se zubem času a svádějí k dodadům, jaké příběhy se za okny odehrávaly. Škoda, že jste nepřidala fotku kostela, ale skoro bych přísahala, že jsem si ho nedávno cestou z Altenbergu fotila.
Naděžda Špásová
Mílo, je škoda takové krásné budovy. Jenže s její minulostí to těžko někdo koupí. Určitě tam straší. *****

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.