Nevšední zážitek
FOTO: autorka

Nevšední zážitek

23. 6. 2016

O víkendu jsem byla na návštěvě ve svém rodném Vroutku u sestry, která měla narozeniny a svátek. Na neděli jsme měly s dcerou domluveno houbaření v prostoru bývalého lomu, kam nás vezme otec sestřina přítele. Má to tam prochozené a ví, kde rostou hřiby. Je to hrůza, vstávat v neděli brzy ráno, ale co by jeden neudělal pro houby, že.

Když jsme dorazili do lesa, vydali jsme se na pochod směr les. Jdeme a jdeme a najednou jsme zůstali stát. Bylo to něco úžasného. Před námi v šípkovém keři stál nádherný jelen desaterák. V první chvíli jsem se ani nehnula, připadala jsem si jako Burian ve filmu Když Burian prášil. Rozdíl byl v tom, že on měl flintu, já foťák, který jsem měla samozřejmě s sebou, popadla jsem ho a fotila a fotila. Ani jsme nedutali, ale zřejmě nás ucítil a vydal se přes cestu. Byl majestátní a výstavní, jak šel, zastavil se a otočil k nám hlavu. Prostě paráda. Pak se vydal na louku a my jsme si všimli, že tam je celé stádo. Vypadalo to, že je to vůdce, protože se k němu přidaly laně s mláďaty a další jeleni. Byl mezi nimi i malý muflon.

Když stádo vysoké zašlo do lesa, vydali jsme se dál a opět jsme zůstali stát jako přimražení. Před námi chrochtala a mlaskala kančí rodinka. Tedy, asi byly nejméně dvě, protože tam byly 3 nebo 4 velcí divočáci a spousta selátek. Jakmile nás ucítili, vzali nožky na ramena a byli pryč. No a dál byli ještě zajíci, ale ti byli bohužel rychlejší než já, takže mám na snímku 2 páry rozmazaných uší ve vysoké trávě

Přiznám se, že jsem se trochu bála, že na prasata někde narazíme, ale naštěstí se radši schovala. Sběr hub nebudu popisovat. Les byl zarostlý, trnitý a neschůdný. Každý z nás něco našel, a vzhledem k tomu, že jsme byly s dcerou návštěva, shrábly jsme je všechny. Ty nachozené kilometry ale za to stály. Určitě něco takového hned tak nezažiju. Bylo to prostě neuvěřitelné a přála bych to všem. Omlouvám se za zhoršenou kvalitu některých fotek. Zřejmě to bylo i tím ranním světlem v lese a mým rozrušením. Jsem prostě jen fotograf amatér. Lesu a houbám ZDAR!

Můj příběh příroda
Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libuše Křapová
Nám jednou při sbírání hub z ničeho nic vyběhl z křoví kanec, tak dva metry před námi. Nevím, kdo se lekl víc :-) My zůstali stát, on prchal :-)
Naděžda Špásová
Moc děkuji za příspěvky. Opravdu to nebyla obora byl to les po lomu a omlouvám se srnkám, že jsem je předhodila jelenům. Jsou to opravdu laňky. Eleno dík. A trochu jsem se bála. Ta vysoká prý byla zvyklá na myslivce. Jeden byl s námi.
Alena Vávrová
Naďo, díky za sdílení zážitku i fotek! Kdysi mi za bílého dne přešla přes silnici v lese laň, jela jsem na kole. Přišla mi strašně veliká.
Alena Várošová
Moc krásné,to se povede snd jednou za život a Vám se to Nadó povedlo ,krásné fotky,krásná příhoda a suprové houby, 5*
Alena Tollarová
Dobře, Naďo, že jsi se s námi o tenhle zážitek rozdělila, už proto, že zkrátka sdělená radost je dvojnásobná radost. Také bych chtěla takového desateráka dostat před objektiv. Nebo aspoň na dohled. Paráda.
Lenka Hudečková
Naďo, fotky jsou hezké a musím říci, že toto se stane člověku, pokud má štěstí, třeba jen jednou v životě...A Tobě se povedlo potkat nejen jeleny, ale i kančí rodiny. A to je super zážitek... Hezký článek, děkujeme za sdílení :-)
Elena Valeriánová
Umím se vcítit do vašich pocitů, fotit a nedýchat. Zřejmě jste byli v nějaké oboře a zvėř je tam zvyklá na lidi. Jinak bych z těch divočáků měla nahnáno. Jsou nebezpeční zvlášť, když mají mladé. A jeleni nemají srnky, ale laně. To se vám prostě splnil fotografický sen. Gratuluji.
Ilona Erika Kolář
Úplně chápu tvé nadšení. Dříve jsem bydlela na konci vesnice pod Kozím vrchem. Srnky, divočáky, někdy i jeleny a muflony - ty jsem vídávala každou chvíli, chodili ráno pít k rybníku. Dokonce jsme párkrát narazili na jezevce. Když jsem ho viděla poprvé, lekla jsem sem myslela jsem, že to je nějaké exotické uprchlé zvíře ze ZOO. Naštěstí mí psi byli tak vychovaní, že žádnou zvěř nehonili. Nikdy se mi nestalo, že by na mě zaútočil divočák i když jich chodilo celé stádečko.
Ladislav Vesecký
Moc hezké. Opravdu.
Zuzana Pivcová
Nádhera, něco takového se mi moc líbí!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.