Naše dovolená na Šumavě
FOTO: autorka

Naše dovolená na Šumavě

9. 6. 2016

V sobotu 28. 5. 2016 jsme vyrazili vstříc dobrodružstvím  na naši milovanou Šumavu. Počasí nepředvídalo nic moc, ale my jsme s Petrem spokojení vděční návštěvníci a radujeme se z každého šumavského dne. Trochu jsem se obávala mého menšího  zdravotního handicapu neboť jsem se zcela nezotavila z nedávného padesátikilometrového pochodu Praha-Prčice. Ne, že by mě skolil samotný pochod, nýbrž paradoxně cesta z Heřmaniček do Prahy. V přeplněném vlaku byla otevřena všechna okna, průvan řádil jako černá ruka a můj organismus trpěl. Celý další následující týden jsem  trávila v práci, tudíž o nějakém čase na zotavení nemohla být řeč.

S sobotu jsme se ubytovali v penzionu v Nových Hutích a v neděli natěšeni vyjeli na kolech po zrušené železniční trati z Nového údolí do německého Waldkirchenu. Sluníčko svítilo a my se kochali nádhernou přírodou Bavorského lesa. Celkem 52 km, převýšení 547 m, ze sportovního  hlediska žádný extra výkon, ale s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu z mého pohledu slušný výsledek. Další den, v pondělí, jsme naplánovali cestu přes Knížecí pláně na Bučinu, dál  do Německa a zpět. Počasí nebylo  přející jako minulý den a my neustále přejížděli  z oblastí, kde pršelo a kde bylo sucho. Nakonec jsme po dlouhém rozhodování Německo kvůli dešti vynechali. Tím pádem jsme zkrátili trasu na celkových  36 km, převýšení 513 m. Já  byla opět spokojená, jelikož jsem vyšlapala obávané stoupání na Bučinu a ani jednou jsem neslezla z kola.

V úterý nám počasí nepřálo. Od časného rána pršelo a všude kolem nás kroužily bouřkové hrady. Necítila jsem se ve své kůži, něco jako napůl zdravá, napůl nemocná a tak jsem ani neprotestovala, že sportovní aktivity vynechám. Zalehla jsem do postele a začala s intenzívním kurýrováním. Zázvorový čaj, paralen, citron, ovocné šťávy, zabalení do igelitu a šup do postele. Vypotila jsem minimálně dva litry.

Ve středu ráno opět zataženo, chvílemi déšť. Jeli jsme  autem do Srní navštívit nově postavený vlčí výběh, kde jsme strávili přes dvě hodiny. Vlky jsme zahlédli, ale o tom psát nechci, možná někdy jindy, bylo by to na delší článek. Po vlčí obchůzce jsme zajeli do Kašperských hor a chtěli zdolat tisícový vrch Ždánov (1064 m). Zhruba 400 m před vrcholem prolétl nad námi blesk a silně zahřmělo. Lokální bouřka! Neriskovali jsme a pelášili zpět dolů. Paradoxně přes hájenku Nebe a zříceninu statku Peklo.

Ve čtvrtek jsme kvůli nepřízni počasí jeli na Kubovu Huť a odtud šplhali na tisícovku Obrovec ( 1050 m). Ale ani tato tisícovka nám nebyla letos souzena. Necelých padesát metrů před vrcholem, možná méně, začaly padat trakaře  a létat blesky. Vypnuli jsme telefony a uháněli jako o život dolů. Seběh v pláštěnkách jsme přežili ve zdraví a jelikož jsem se cítila po zdravotní stránce lépe než v posledních dnech, zašli jsme do  plaveckého bazénu ve Volarech. Na hodinkách jsem nastavila režim plavání a skočila do vody.  Po sto metrech jsem informativně koukla na displey a zjistila, že něco není v pořádku. Jak by ne, místo schwimming jsem odsouhlasila spinning. Hodinky jako holinky, není divu, měla  jsem na očích plavecké brýle a chybička jsem vloudila. Musela jsem znovu nastavovat sportovní režim. V závěrečném hodnocení jsem tedy uplavala za 1 hodinu a 6 minut o 100 m více, což je celkem  2150 m. Měla jsem obrovskou radost, že mé chytré hodinky dokáží vyhodnotit kromě jiného  i styl plavání, takže v tabulce v  počítači se ukazuje  volný styl 1775 m a  prsa 275 m. Kdo má zájem, může se podívat na mé veškeré sportovní aktivity vyhodnocené hodinkami suunto zde:  Moje Moves

V pátek bylo snad nejhorší počasí celého týdne. Úplně nad celou Šumavou lilo jako z konve. Ačkoliv jsem měla v úmyslu vyjet svůj oblíbený kopec z Renštejna přes Svojše na Horskou Kvildu ( je to takový můj osobní ukazatel zdatnosti), kapitulovala jsem a dala si odpoledne pouze  hodinku hathajógy. Nic jiného podniknout nešlo.

V sobotu ráno jsem se bláhově domnívala, že  před odjezdem dodatečně zrealizuji svůj test zdatnosti, ale počasí se během dvou hodin zhoršilo natolik, že jsme jeli rovnou domů. Vynechala jsem i lezecké centrum.  Doma nás čekalo překvapení v podobě rozbitého výtahu a my museli všechno včetně kol a nosičů tahat po schodech do čtvrtého patra, což byla krásná tečka za naším dovolenkovým pobytem. 

Přesto přese všechno se mi moje dovolená moc líbila a už se těším na další.

 

cestování fotografování sport
Hodnocení:
(4.8 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Karel Boháček
Bereš Šumavu jako sport, každý jsme jiný, já jsem plíživý kochací typ s výdrží objevu a poznání míst. Mně Šumavěnka moc neoslovila - já jsem a budu Krušnohorec.
Hana Rypáčková
Ona ta Šumava je přirozeně spíš nevlídná...Ale to jí na kráse a tajuplnosti neubírá. Stihli jste toho dost...
Zuzana Pivcová
Šumava je krásná, ale nabízí své krásy především sportovně zdatným lidem, jako jste byli vy. Já bych toho musela podstatnou část vynechat. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.