Soutěž o filmový scénář: Když kvete šípková růže, pláču štěstím
Ilustrační foto: pixabay.com

Soutěž o filmový scénář: Když kvete šípková růže, pláču štěstím

14. 4. 2016

Doprovodný hlas:

Po těžkém úrazu hlavy jsem přišel o čich. Totální ztráta čichu sice není životu nebezpečná, ale lékařům na Homolce vadila z jednoho důvodu – říkali: „Mozkovou plenu vám zalepíme, čelist sešijeme, ale čich, ten obnovit nedokážeme.“

 

Kamera – snímky věcí, o kterých se mluví:

A vida, i ten čich se mi začal časem vracet. Poznenáhlu a postupně. Nejdříve jsem začal cítit spáleniny. Například kouř z komína, výfuk auta, cigaretu. Dokonce guláš. Následovaly další pachy a vůně. Co trvalo nejdéle, to byly sladké a květinové vůně včetně voňavek. Vůbec nejdéle to trvalo mýdlům a rozkvetlému šeříku. Ale i ty nakonec podlehly mému nosu.

Chci popsat jen jednu příhodu někdy z období mezi rybím filé a dezinfekčním mýdlem. Šel jsem zas jednou od garáží domů a když jsem procházel mezi paneláky, ucítil jsem náhle – je to možné? Je toto vůbec možné?! …

 

Panelové sídliště s rozkvetlými šípkovými keři. Odtud plně hrané:

Rozhlédnu se – a nedaleko mohutně kvete šípkový keř. „Šípková růže! Já cítím šípkovou růži!“ Přiskakuji ke keři, aktovka letí na zem, opatrně čichám k nejbližšímu květu. blaženě vdechuji nosem. (Óóó – skutečně! Já cítím tu jemnou vůni šípkové růže!) Honem skláním hlavu k sousednímu květu – opět, ano, cítím. Ještě k dalšímu květu. A k dalšímu. Nemohu se nabažit.

Náhle ze sousedního vchodu vychází naše kamarádka Blanka Kovandová. S taškou na nákup a říká: „Ahoj, co to děláš?“

„Já, já jaksi tento… tamhle... jako že… no – něco tu hledám!“

„Aha,“ říká pochybovačně a odchází.

A já letím domů a už ve dveřích řvu: „Zuzano! Já cítím šípkovou růži! Haló, pojďte všichni sem, cítím šípkovou růži! Zuzanko, kde seš?“

Z obýváku však vychází jen hřmotný soused Lojza (hrnek s kafem v ruce). „Co to křičíš?“ ptá se posměšně.

Okamžitě zvadám. „Sousede, ty vole! Proč existuješ?! Úplněs mi to zkazil!“

Potácím se zpátky ven, jdu ke keřům šípkových růží. Jsem šťastný, chci je obejmout.

 

Napište scénář a zahrajte si ve filmu. Více o soutěži zde.

Soutěž - scénář
Hodnocení:
(3.8 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
Ještě pro Evu: Ano, jsem to já. A je to 30 let - páni! Napiš mi na cepelka@malery.cz abychom mohli komunikovat. Těším se!
Oldřich Čepelka
Všem vám děkuji za komentáře! Tak mě to povzdbudilo, že ukládám další scénář - Vyhrál ten děda? Totiž uvidíte ho, až náš pan cenzor :-) :-) jej zveřejní. (A jsem mu vděčný, bez jeho rad, bych se sem pořádně nedostal!)
Lidmila Nejedlá
Já cítím až za roh , a to ne jen vůně. Čichám, čichám, že jste na správném webu a budete nás i sebe dobře bavit. Váš čich je určitě už v pořádku, když jste vyčmuchal tak prima společnost. Tak ať je to stále lepší.
Alena Várošová
Ještě, že jste tu šípkovou růži neobejmul,lepší je fakt plakat štěstím pěkné.
Eva Mužíková
Pane Oldříchu, barvitě jste vylíčil svoji radost, sdílím ji s Vámi.... / Nejsou Vám blízké UD Hamr na Jezeře???/
Libor Farský
Přihodilo se mi přesně totéž. Popisuji přepadení, kdy jsem dostal zezadu ránu do hlavy železnou trubkou ve svém článku "Mé zážitky s policií". Ztratil jsem nejen čich, ale zpočátku i chuť. Dlouho mi prostě všechno chutnalo jako sláma. Kromě čokolády a olomouckých syrečků. A to byl tehdy můj jídelníček. Chuť se mi postupně vrátila, ale čich ne. Je to i nebezpečné, neboť necítím ucházející plyn u sporáku. Tiše Vám to závidím a zároveň přeji.
Věra Lišková
Dočetla jsem se, že nejlepší čich mají malé děti a s věkem se čich postupně zhoršuje. Dovedu si představit Vaší radost z vůně .
Jitka Chodorová
U nás v rodině jsem za čuchacího psa, někdy tím musím být až protivná, ale mám čich tak sugestivní, že někdy cítím i z televizní obrazovky vjemy, jako je třeba kouř z cigaret, či vůně nějaké květiny a jiné. Také si nedovedu představit ztrátu čichu.
Hana Rypáčková
Já jsem podle řečí mých blízkých hrozný čuchometr a je to někdy fakt na škodu. Tak bez toho smyslu si nedovedu představit nic. Věřím té radosti.. V Šakalích chuť- to může být až nebezpečné!!!
Zuzana Pivcová
Dost to se mnou hnulo, protože moje maminka kdysi také přišla o čich a po letech byla šťastná, když něco alespoň maličko dokázala ucítit. Já sama rozeznám a v nose si ponechám spíš různé nelibé "vůně", opravdové dost málo. Nejspíš z toho, že jsem mívala dost šílené časté rýmy. Tak ať máte štěstí!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.