Musí být muž nutně vyšší než žena? Podle průzkumu je to přání většiny žen, mužům tolik na výšce nezáleží
FOTO: Pexels

Musí být muž nutně vyšší než žena? Podle průzkumu je to přání většiny žen, mužům tolik na výšce nezáleží

20. 4. 2021

Někdy je těžké smířit se s rozdílem ve vzrůstu mezi partnery. Když pár nezapadá do vžitých měřítek a muž je o hodně vyšší než žena, nebo dokonce naopak. Vyvolává to komplexy i rozpačitý postoj ostatních.

Jaký je společný jmenovatel mezi Nicole Kidmanovou, Carlou Bruniovou-Sarkozyovou a Mimi Mathyovou? Ano, jsou vyšší než jejich partneři. Carla Bruniová nebyla od té doby, co se provdala za Nicolase Sarkozyho, nikdy spatřena s podpatky. Všechny tři dámy se patrně s touto situací vyrovnaly. Není však snadné pominout bez povšimnutí, jestliže žena převyšuje muže o dobrých deset centimetrů, nebo naopak sahá muži sotva k hrudníku. Výrazný rozdíl ve vzrůstu mezi partnery může vyvolávat komplexy nebo posměch.

A pokud jde o lásku, má výška vůbec nějakou váhu?

"Měřím 180 centimetrů a můj muž 165 centimetrů. Po deseti letech společného života nám to už nepřijde, ale bohužel pro ostatní to je zdrojem zábavy," uvádí třiatřicetiletá Marie. "Když je žena hodně vysoká, je pravděpodobnější, že se potká s menším mužem. Já jsem se zamilovala do nejmenšího studenta z našeho ročníku. Nebylo snadné se s tím vyrovnat, ne snad proto, že by mi to vadilo, ale proto, že jsem se bála, jak na nás budou ostatní pohlížet. A měla jsem pravdu: po celou dobu studií nám říkali Laurel a Hardy," podotýká.

Mnoho přítelkyň se nad jejím vztahem podivovalo. "Nechápaly, jak se můžu cítit ochraňována mužem, který je menší než já. Oproti všeobecnému mínění se můžete vedle menšího muže cítit velmi klidná. Fyzická stránka není tak důležitá," zdůrazňuje Marie.

"Bohužel jsme stále velmi ovlivněni zažitými názory, podle nichž musí být muž vyšší než žena. Také je velmi špatně tolerováno, když muž žije se ženou, která je o mnoho let starší," říká psychoterapeutka Margellina Kerjoantová.

Výsledky studie Riceovy univerzity a Univerzity Severního Texasu ukázaly, že pro ženy je kritérium velikosti určující a že si z velké většiny přejí partnera, který je větší než ony. Zdá se však, že muži tolik na vzrůst své partnerky nedbají: jen 13,5 procenta mužů uvedlo, že by si přáli menší partnerku, zatímco ženy (48,9 procenta) preferují většího partnera.

Když je žena o mnoho menší než její partner, jsou pohledy okolí méně kritické, ale lidé mají tendenci považovat tento rozdíl za komický. Jeanne, která měří 157 centimetrů, žije 30 let ve svazku s mužem vysokým 195 centimetrů. Připouští, že jí na začátku vztahu posměšné poznámky vadily. Nadia měřící 155 centimetrů se jako studentka neodvažovala vyjít si společně s téměř dvoumetrovým chlapcem. "Když jsme šli vedle sebe, cítila jsem se směšně maličká," říká.

"Více než rozdíl ve velikosti to je nepochybně odlišnost od normy, z níž máme strach," vysvětluje klinická psycholožka Jeanine Franchonová. "Žijeme ve společnosti, kde je třeba být v normě, nevybočovat. Jestliže se pár smíří s velkým rozdílem ve vzrůstu, je to známka jeho velké zralosti. Dokazuje to, že oba mají dosti důvěry ve svou lásku, aby vzdorovali pohledu ostatních. A obecně, když akceptujeme myšlenku, že pár stojí na společných bodech, ale také na rozdílnostech, znamená to velký krok vpřed," dodává.

muži vztahy a sex ženy
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Martin Vrba
22.4.2021 09:18 Zuzano, děkuji Vám za uznání.
Marie Pudichová
Muž prý má ženu ve všem převýšovat, nejen co se výšky týče. Muži prý těžce nesou, když je žena v něčem převýšuje. nejvíce ve znalostech a vzdělání. Možná unesou větší péči o ně samotné...
Zuzana Pivcová
Martine, svůj příběh jste napsal úžasně. Mohl to být samostatný článek. Na Vaše nabízené stránky se, když dovolíte, podívám také.
Martin Vrba
Jano, rád jsem Vám udělal radost, a kde by byly „naše šedesátky“, písničky žijí dál https://www.youtube.com/watch?v=aa1TusSPZTM a dále žije i ta móda a už se stále dere do popředí i styl nábytku, tapetování i užitkových předmětů. „Šedesátky“ tu jsou stále s námi a jsou stále mladé a svěží jako tehdy a já už čekám, kdy u nás konečně zazvoní moje snacha, až budeme všichni naočkováni a bude povolen styk příbuzných (nemám na mysli tentokrát incest :) která vypadá, která se maluje a která se obléká jako Twiggy https://cs.wikipedia.org/wiki/Twiggy Pokud máte ráda tuto hudbu, tak nás můžete navštívit na stránkách „Obrázkový svět“ http://www.obrazkovysvet.cz/index.asp , které patří Magdě Vlachové a já tam mám svůj Minikolotoč, http://www.obrazkovysvet.cz/diskuze/index.asp?k=3313&r=1251 kde tam hraji hudbu převážně z těch let. Jano, přeji Vám každopádně hezký večer a jen pro Vás jsem tam vložil pár písniček z té doby.
Jana Šenbergerová
Martine, díky za písničku Yesterday Man. Na chvíli jste mě vrátil zpátky. Kdepak jsou naše "60"ky? :-)
Martin Vrba
Svou modlitbu si pořádně promyslete. Když jsem začal chodit do první třídy, tak jsem patřil mezi ty nejmenší žáky, tak to bylo vždy až do té osmé. Nikdy mi v ničem ta menší výška nevadila, ale pak to přišlo. Do třídy s námi chodila jedna moc pěkná holka Alenka, já byl vždy tím šaškem třídy, dokonce od jedné učitelky s výjimečným postavením. Měl jsem, když na to byl čas, pár minut ke konci hodiny k pobavení třídy, za slib, že nebudu zasahovat přímo do hodiny. A tak, i když jsem byl opravdu i „nějakej opožděnej ve vývoji fyzickém“, tak jsem byl i u holek celkem oblíbený, ale určitě ne tak, jako třeba Bohoušek, který v té osmičce už vypadal na 20 let. A já si jistý tedy v té konverzační části seznamování, jsem se rozhodl, že se pokusím vstoupit i na pro mne nejistou a nevyzkoušenou půdu a já pozval rovnou tu nejkrásnější holku při odchodu ze školy v té drátěné šatně jen tak mimochodem do kina na film „Černý Petr“ https://www.csfd.cz/film/2972-cerny-petr/prehled/. Pro jistotu jsem zvolil to rušné místo, aby v něm zaniklo případné odmítnutí a život pokračoval beze změn v této oblasti jen v čekárně, kdy i pro mne snad přijde také ten můj první „milostný“ zážitek. Ona na to vůbec nezareagovalo, snad to ani neslyšela, myslel jsem si. Když jsem konečně našel svoje boty v sousední šatně, tak jsem se vyšoural ze školy a ona tam na mne faktis čekala a dokonce se i s krásným úsměvem vyzývavě pohupovala v bocích, aby mi pak řekla větu, kterou jsem nechtěl slyšet: „Martine, jsi největší sympaťák, ale do kina bych šla raději s tvým bráchou, který je větší než já. Jak bychom spolu vypadali, vždyť ty jsi o dvě hlavy menší, než já. Všichni by se mi smáli.“ Tak jako já byl nejmenší ve třídě, tak ona byla zase ta největší. Pak mne ještě navíc z té výšky pohladila po mé blonďaté hlavičce, malinko se sklonila a dala mi pusu na čelíčko, tak jako jsem ji dostával od babičky na Ježíška. Toho dne se mi šlo domů tak těžce, jako bych si nesl domů nejméně čtyři kule. Tak jako vždy, jsem se snažil smutnou situaci utopit v hudbě, bráchovi přišla právě z ciziny deska Chris Andrews / Yesterday Man https://www.youtube.com/watch?v=aOiY40t76Bo, tak jsme otevřeli okno našeho panelákového bytu a seznámili jsme s ní celé sídliště a bylo po blbé náladě. S večerem se to ovšem zase vrátilo, já jsem si vzpomněl i na vyprávění rodičů, že v příbuzenstvu máme už také jednoho trpaslíka, který je z Vinohrad a že ten byl snad ještě menší, než já. Tak mne to dojalo, že jsem tu noc měl mokrou peřinu jen od slz a nemohl jsem vůbec usnout. A za svítání, ač jsem z rodiny jediný ateista, jsem se pomodlil, abych vyrostl, pak už jsem musel vstávat a upalovat do školy. Nyní to vezmu hopem dál. Dochodil jsem osmičku i devítku zastydlý tou urážkou od té Aleny tak, že jsem si už k žádné holce nic, co by se dnes nazvalo sexuálním harašením, nedovolil. Ale pak to nastalo, má prosba k Bohu asi teprve došla na to správné místo a já rostl jako z vody. Přerostl jsem jak tu Alenu, tak dokonce i svého bráchu o celou hlavu. Ale chybu na kráse to mělo, já jsem zapomněl při té modlitbě říct, že mám vyrůst přiměřeně, já vyrostl, ale byl jsem jako tyč – hrozně hubený. To ale holkám moc nevadilo, ty větší si chtěly všude vedle mne třeba jen stoupnout, bylo jim trapně vedle menších kluků a můj život byl veselejší. Tu špatnou modlitbu napravila až má žena Alenka, které se prý právě takoví kluci vždy líbili, ale přece mne tak vykrmila, že už jsem mohl rodinu reprezentovat jako opravdový dvoumetrový chlap. Tak si z toho vezměte poučení, že i ateistům Bůh občas splní přání, ale i Bůh je přece jenom taky jenom Bůh a tak si musíte vždy svou modlitbu pořádně nejdříve rozmyslet, než sepnete ruce a začnete ji recitovat. Já – ač dost veliký, jsem se za to Bohu odvděčil tím, že se na malé lidi nikdy nekoukám svrchu. Na výšce totiž ve skutečnosti přece vůbec nezáleží, záleží na povaze a podle Boha asi ta první Alena nebyla pro mne ta pravá kvůli povaze a ne kvůli té výšce, jak si sama myslela. Ve skutečnosti on ji jen zkoušel. Proto mi nachystal do cesty až tu pravou a dal mi tím znamení, že tu je stále se mnou a drží mi palce a že i on má smysl pro humor a že mu nevadí, že v něj „nevěřím“.
Zuzana Pivcová
Rozdíl ve věku nebo ve výšce - to si nějak stanovili lidé. Ve své generaci jsem se 172 cm patřila k velkým dívkám a vysocí chlapci na mě jaksi nezbývali, protože si právě vybírali ty menší dívky, které by mohli ochraňovat. Později už to bylo na střídačku. Dnes mi to připadá úsměvné asi tak, jako když jsem v útlém mládí nechtěla kluka, který by nehrál na nějaký hudební nástroj a nezpíval.
Alena Vávrová
"Táta dlouhej, máma krátká, děti jako pimprlátka" - to byl i náš případ, tedy až na to, že děti jsou víc než urostlé a nejml. syn tátu se 193 cm voj. výšky dokonce přerostl. Nijak jsem tím víc jak 30 cm výšk. rozdílem netrpěla a ty vysoké podpatky jsem si náležitě užívala. (Taky nevidím víc než 2 předešlé komentáře.)
Lenka Kočandrlová
Koukám,kde je těch 16 příspěvků??? ---- Já osobně jsem nikdy nechodila s klukem,který by neměl aspoň 180 cm.Já mám 163. Kdybych měla nějakého mrňavce,tak když bych na něj měla vztek,jednu bych mu práskla - žádný respektk němu bych neměla.Manžel je o 30 cm vyšší,byl vždy můj ochránce a záštita,toho by mne ani nenapadlo nějak napadat! Mohla jsem si brát podpatky jakékoliv výšky.Myslím,že vypadá líp menší žena a k ní vyšší muž. Ty vysoké mají někdy smůlu,viděla jsem kolikrát,jak si mě nelibě prohlíží ty "rozhledny",jakto,že jsem jim "vyfoukla" vysokého mužského.
Jana Šenbergerová
I k tomuto článku mám vlastní zkušenost. Manžel byl o chlup menší než já, která také do té doby, než jsme se poznali, byla přesvědčená, že menší muž nikdy. První věc, kterou jsem udělala, než jsem s ním poprvé vyšla mezi lidi, bylo odstranění kusu podpatků. Tehdy se nosily mimo jiné boty s vrstvenými podpatky, tak si je sama zmenšila. Odstraněním ale došlo k nemilému jevu, zvedaly se špičky. Vadilo mi to míň, než příliš přečuhovat. Nakonec mě začalo bavit, když jsme potkávali podobné páry a já viděla, jak se ženy hned narovnaly, když nás potkaly a viděly, že v tom nejsou samy. Moje maminka se s tím velmi těžko vyrovnávala. A když dcery dorostly do výšky, kdy ten malý rozdíl také viděly, byly z toho pořádně vyvedené z míry. Výrok "Tatínek musí být vždycky větší" asi slyšely od spolužáků. Teď by byla moje maminka určitě moc spokojená. Můj současný muž mě převyšuje, a to nejen výškou. Můj kamarád cíleně vyhledával větší partnerky a kupodivu míval u nich úspěch. Já získala zkušenost, že nezáleží na výšce postavy, ale na "velikosti" srdce. ♥ :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.