Soutěž: Nestávají se vždy jen věci dobré
FOTO: autorka

Soutěž: Nestávají se vždy jen věci dobré

17. 3. 2016

Když je člověk dítětem, každý den se mu přihodí něco poprvé. Je to vzrušující, úžasné, lákavé, dobrodružné. Ale z čista jasna se přihodí i věci nepříjemné, nepochopitelné, které dětskou dušičku vystraší a dlouhý čas ji trápí.

Jednou v zimě jsme se procházeli lesem v okolí Brna. Mimořádně tehdy napadlo velké množství běloučkého prachového sněhu, les byl tichý a zachumlaný jako v pohádce o Mrazíkovi. Malá neteř skotačila v závějích, snažila se ze sypkého sněhu vytvářet koule a s výskáním je házela po Harykovi, který nadšeně štěkal, chytal koule do čumáku a pobíhal jako splašený.

Turistická cesta náhle křížila silnici. Kvůli nezvyklému a nečekanému množství sněhu řidiči raději nevyjížděli a silnice byla docela pustá. Neteř přeběhla na druhou stranu a něco kutila v závěji na krajnici. Najednou Haryk zaznamenal, že ho jeho kamarádka opustila a se štěkotem se vrhl za ní. A právě v této chvíli ze zatáčky vyrazilo auto. Neteř viděla auto i Haryka a chtěla psa zastavit. Křikla tedy: "Haryku, ne! Stůj!" Ale pes uslyšel svoje jméno a tím radostněji skočil do silnice. Ozvala se rána, zaskučení a Haryk padl několik metrů od silnice do křoví. Řidič nezastavil.

Stáli jsme nad zraněným Harykem a bylo nám jasné, že umírá. Nemohli jsme mu nijak pomoci, ani mu jeho utrpení zkrátit. Neteř zoufale plakala a pořád křičela, že je to její vina, protože psa k sobě zavolala. Nebyla k utišení. Nevěděla jsem, co dělat a bála jsem se hlavně o ni, aby ze strašného zážitku ještě neonemocněla. Další projíždějící řidič uviděl shluk lidí s plačícím dítětem a nabídl nám pomoc. Aby mu pes neumazal potahy, naložil ho na umělohmotný "pekáč", který tehdy sloužil dětem k sáňkování a odvezl nás do Brna na veterinární pohotovost. Tam psa uspali, ošetřili, zašili mu rány a na pár dnů si ho nechali na pozorování. V tramvaji cestou domů seděla neteř jako zařezaná, bledá, zoufalé oči. Najednou se ozvalo na celou tramvaj: 

"Uáááá..., až se Haryček probudí, už mě nebude mít rád za to, co jsem mu udělala!"
"Ale to víš, že bude, až se vzbudí, bude nadšením bez sebe, že tě vidí a hned k tobě poběží."
Chvíli bylo ticho a zase: "Bééé...., a dědeček už mě nebude chtít vidět, že jsem Haryčkovi ublížila."
"Vždyť ty jsi mu neublížila, byla to nehoda. A už neplač."
"Ale dědeček to nepochopí a bude se zlobit, že jsem na Haryka volala."
"Nebude a už nebreč. Dědečkovi řekneme, že Haryk skákal a spadl do jámy v lese."
Neteř se na chvíli uklidnila a najednou zase výbuch pláče.
"Béé, béé, to já jsem Haryčkovi ublížila, teď je nemocný a ke všemu ještě budu lhát dědečkovi!"

Chudinka malá, byla to její první bolestná zkušenost a jak jsme pochopili, nejhorší pro ni bylo, že by měla lhát dědečkovi. Poprvé. Haryk se uzdravil bez následků a žil s námi ještě dalších 13 let.

Soutěž - poprvé
Hodnocení:
(4.9 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Naštěstí je to příhoda se šťastným konce. Dobře jste to napsala.
Lidmila Nejedlá
Ano, ve vteřině se může vše změnit. Hlavně, že to dobře dopadlo.
Míla Hyhlíková
Letos už bude neteři 39 let.Příhodu si pamatuje, ale zřejmě jen proto, že je to taková rodinná historka, které se stále dokola vyprávějí, když se sejde širší příbuzenstvo. Budu se jí na to muset zeptat až přijede s dětmi na prázdniny. Bydlí daleko.
Jana Šenbergerová
Zajímavý příběh. Docela by mě zajímalo, jestli a jak na tu příhodu vzpomíná vnučka.
Alena Tollarová
Je to takových dvacet let, co jsem viděla v Lovosicích psa, jak přebíhal za chlapcem a srazilo ho auto. Ten obrázek chlapce s tím pejskem v náručí vidím dodnes ... tenkrát to tak dobře nedopadlo.
Růžena Antlová
Pro neteř velký šok ,ale o to bylo radostnější když se pejsek vrátil domů zdravý
Alena Várošová
Moc pěkný smutný přáběh,který naštěstí dopadl dobře.Pěkně se mi to četlo.5*
Naděžda Špásová
Vždycky, když se něco takového stane, sevře se mi žaludek. Jsem pejskař a tohle špatně nesu. Ještě, že to dobře dopadlo.
Elena Valeriánová
Mílo, svým prvním článkem jste se úspěšně zařadila mezi naše psavce. Úplně mám před očima to neštěstí i následné zoufalství Vaší neteře. Jsem ráda, že to dobře dopadlo. Vítejte.
Helenka Vambleki
I takové může být poprvé, ale vše nakonec dopadlo dobře a to je dobře!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.