Český Babylon
Ilustrační foto: pixabay.com

Český Babylon

23. 2. 2016

Máme malou, krásnou, úrodnou zemi chráněnou horami, se spoustou řek, lesů, s přívětivým podnebím, s většinou pracovitých obyvatel s povědomím sounáležitosti k evropské kultuře. Jsme národ bodrých povah se sklonem k lišáckému řešení problémů a nechybí nám humor. Jsme hrdi na svoji svébytnost a snad i schopni ji bránit. Nejsme uzavřená společnost, uprostřed Evropy to ani nejde. Mísí se u nás všechny jazyky světa tak, jak moderní doba dopřává pohybu.

Nemohu říci, že by mi to zvlášť vadilo. Naopak. Protože se naskýtá mnoho možností, ráda se dávám s cizinci do hovoru. Vstřícní jsou Vietnamci. Chovají se uctivě a neodmítnou odpověď na žádnou otázku. Nezapomenou říci, že se jim u nás líbí. Ochotně diskutují i Rusové. Jsou hrdí na svoji zemi a většinou velebí svého prezidenta. Ukrajinci jsou bezradní, žijí v obavách a své vládě nevěří. Japonci jsou většinou usměvaví cestovatelé, kteří poděkují i za pozdrav a přivítání v naší zemi. Barmská rodina, která zde dostala azyl, se asimilovala s velkou vděčností. Jsou chudí. Mají pět dětí, občas jim kupuji něco dobrého na zub a nejsem sama. Angličané a Francouzi jsou nadřazeni, i když se snaží, nedat to znát. Němečtí dělníci, kteří  zde pracují jako vyslanci německé firmy, nadávají na poměry v Německu stejně, jako naši lidé u piva. Moje zkušenost mi říká, že si lze porozumět.

Cestou z procházky jsem si všimla skupinky šesti mladíků, jak sedí v kruhu na holé zemi u rybníčka za kostelíčkem a vzrušeně diskutují. Arabští studenti. Namířila jsem si to přes loučku k nim. Bylo pozdě vrátit se, když jsem poznala staršího Araba, který před časem na moji otázku o atentátech v Paříži reagoval tak agresivně. Odpověděli mi na pozdrav, potvrdili, že jsou studenti a Syřané. Nabádala jsem je, ať nesedí na holé zemi, že nastydnou, ale oni celkem vesele ukazovali termosky s horkým čajem. Na moji otázku, zda jsou jejich rodiny v bezpečí odpověděli, že jsou v Jordánsku. Vysvětlila jsem jim, že události v jejich zemi sledujeme a přejeme jim, aby se mohli vrátit domů, že z fotografií znám, jak je jejich země krásná a pod.

Pak jsem položila otázku, zda jsou pro Asada nebo proti. Starší Arab vyskočil jak na péru. Řekl, no komment, no! no! Nemáme čas, nashledanou. Odešla jsem. Mám ve své zemi záhadu. Jakou roli zde ten člověk má?

 

 

 

 

 

 

 

lidé politika společnost
Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
Lidmilo, ten e-mail s fotkou štítku z českého kuřete s nápisem Vyrobeno a zabaleno pod dohledem islámské komunity a její název jsem Ti poslala před tím, než jsem si přečetla tenhle Tvůj článek.
Eva Mužíková
Lidmilo, Lidmilo, Ty si nedáš pokoj, mám trochu obavy, aby se Ti Tvá snaha přijít pravdě na kloub nevymstila.. lidé jsou různí....
Vladka Steinová
Naše země byla krásná, ale nyní je značně zdevastovaná, pohraničí jsou plná špinavého odpadu, kolem železničních tratí je takový nepořádek, jak snad nikde ve světě, jen v rozvojových zemích. Zda mám ještě nějakou hrdost, nevím, a pochybuji. Často to tak nevypadá.Vy, p.Lidmilo si hodně mnohé idealizujete a žijete jakoby v dobách, kdy vše bylo opravdu lepší. Popisujete ve 2.odstavci článku všechny možné národnosti, které se tu mixují. Ukrajinci určitě nejsou bezradní, ti si moc dobře u nás vědí rady se vším, hlavně s ataky na ženy, se znásilňováním a s krádežemi. Myslím si, že naopak není dobře takových národností s jinou kulturou a s jiným náboženstvím v této malé, chudé a vydrancované zemi. Ani velké rozlohou a bohaté země se s tímto problémem nikdy nesrovnaly natolik, aby mohly říci,že v této oblasti uspěly.Jsem rozhodně skeptická k Vašemu článku.
Dagmar Bartušková
Opr. Souhlasím.
Dagmar Bartušková
Souhlasil se Zuzkou.
Jarmila Komberec Jakubcová
Paní Lidmilko, asi nejlepší by bylo, kdyby všichni mohli žít v zemi kde se narodili a pomocí cestování či různých výměnných pobytů poznávali jiné krajiny a země. Každý byt mám omezenou kapacitu a tak i jednotlivé státy.V bytě 1+1 budou dobře žít 2 lidé ale 20ti bude určitě těsno. A tak je to i s migrací. menší počet lze integrovat i když někdy s problémy, invazi už nezvládne nikdo. Lidé musí mít kde bydlet, děti chodit do škol, mít dobrou práci a to je pro každý stát běh na dlouhou trať. Paní A.Merkel to asi myslela dobře, jenže i dobré úmysly vedou do pekla. Proto se připojuji k názoru paní N.Špásové.
Naděžda Špásová
Lidmilo, tvoje články čtu moc ráda, ale z tohohle jsem trochu na rozpacích. Možná proto, že nesdílím tvůj entusiasmus pro cizince u nás a tvoji důvěru v jejich dobrotu. Sorry.
Zuzana Pivcová
Vím, Liduš, že se chceš neustále dobrat pravdy, jenže tudy asi cesta nevede. Těch záhad tu bude asi podstatně víc.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.