Kubík
Ilustrační foto: pixabay.com

Kubík

23. 12. 2015

Minulý týden v sobotu měla snacha opožděnou oslavu svých kulatých narozenin, a akce se konala u nás v pivnici. Pozvala své kamarádky, hasičky místního SDH, kde sama ona je členkou. Syn čepoval, takže byli vnuci sami doma. Využila jsem této výhody,a šla je večer pozdravit, čekala jsem, že tam budou mít své bratrance, ale hlavně na malého pětiletého Vojtíška jsem se těšila.

Zaklepala jsem, vešla, a slyším dětský hlásek, ale když jsem vstoupila do obývacího pokoje, místo Vojtíška tam seděl malý, neznámý kluk a na moje halasné "ahoj kluci", ten malý kluk nečekaně odpověděl "ahoj" a usmíval se. Moji vnuci koukali nějak rozpačitě, ale protože mám 4 vnuky, kluky, hned jsem tušila, že s tímto chlapcem bude řeč. V ruce držel malý tablet, hrál nějakou hru,a přitom se mnou komunikoval.

A tak jsem se ho zeptala, jak se jmenuje, čí je, dozvěděla jsem se, že se jmenuje Kuba, ale dál nevěděl, díval se na mé vnuky, a nějak potřeboval pomoci, ale najednou vyhrkl, moje maminka se jmenuje Markéta. Neznám žádnou Markétu, říkám si, ale kluk najednou řekl, že maminka volá na tatínka "Honzo"! Starší vnuk Honzík mi napověděl čí kluk je, a ten si při našem hovoru hrál dál hry na malém tabletu. Maminka Markéta je členkou hasičského sboru u nás, a vzala malého Kubíka s sebou na oslavu, protože tatínek Honza byl někde za prací a starší sestra asi s ním.

Tak jsem se dozvěděla, že Kubíkovi je pět let, říkám, to už půjdeš příští rok do školy,viď? "Jo ", odpověděl Kubík, a dodal, že asi v červnu, říkám, až v září, ne? Klukovi přešel úsměv přes malou tvářičku a říká:"Jak to víš?" Jak to vím, to jsem mu vysvětlila, kluk si ale vytrvale dál hrál hry a můj nejmladší vnuk Ríša nad ním dozoroval.

Tak jsem se ještě zeptala, kam chodí na ty rozumy a on mi poctivě řekl, že rozumy chytá od starší sestry Justýny. S klukem jsem si pěkně popovídala, docela jsem žasla, jak je připraven do života a snad také do školy, přece musí vědět, jak se jmenuje dál, až půjde v lednu k zápisu, ale on to jistě ví, jen mu to na chvilku v neznámém prostředí vypadlo.

Moji vnuci dostali kluka na hlídání, ale bylo zřejmé, že jim to nevadí. I já jsem měla najednou takový dobrý pocit. Nenápadná rodina, která bydlí u nás na vsi, v domě "Honzových" prarodičů, mě docela překvapila. Teda spíše jejich Kubík. 

S klukama jsem se rozloučila, dala jim dobrou noc, odpověděl mi i malý Kubík a já měla v duši klid. Když druhý den přišli moji vnuci, kterým je 15 a 12 let, na kus řeči, došlo i na Kubíka,a moji vnuci znásobili můj dobrý pocit, když měli ten samý názor na malého kluka, kterého náhodou dostali na hlídání. Dokonce řekli něco, jako kam se hrabe malý Vojtíšek, jejich bratranec, kterému je taky 5 let. No a jejich bratranec Vašík neumí ve 13 letech ani pozdravit. Kubík prostě bodoval, a dokonce mu byl odpuštěn i ten tablet.

Je vidět, že nejsme tak špatní a některé rodiny si s výchovou svých dětí vedou znamenitě, a to musím napsat i o rodičích mých vnuků,Honzíka a Ríši.

Doufám, že všechny děti, včetně mých vnuků, budou mít krásné Vánoce  ,moc jim to přeji,ale taky si vzpomeneme na malého Kubíka, který si krásné Vánoce opravdu zaslouží. I jeho sestra Justýnka,  už jen za ty rozumy, co Kubíka naučila.

Hezké Vánoce přeji i vám všem, vašim dětem i vnukům, všem lidem dobré vůle, a k tomu velký příděl zdravíčka.

 

Ve stínu vánočního stromu,
aby si každý našel cestu domů,
a viděl v očích svých dětí
třpyt, co nás tolik šlechtí...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Můj příběh rodina vnoučata
Hodnocení:
(3 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
VANDA Blaškovič
Jitko, jsou to broučkové a Ty je vnímáš srdcem. Jak jinak, že? Krásné!
Jitka Chodorová
Děkuji za komentáře.
petr stejskal
Milá Jituško,je to nádherné povdání. Ty dětičky jsou nádherně upřímné.
Hana Rypáčková
Děti jsou zlatíčka....
Eva Mužíková
Jitko, já této lidské vstřícnosti moc přeji. Jsou to sice maličkosti, ale vypovídají mnoho o tom, jací jsme. Hezky jsi svůj zážitek popsala...
Jitka Chodorová
pravý Kubík byl tomu z obrázku dost podobný.
Jitka Chodorová
Děkuji děvčata za komentář, fotka se mi taky moc líbí, děkuji redakci za výběr, řekla bych, že
Alena Várošová
Jitko,moc pěkná příhoda s Kubíkem a krásná titulní fotka,přímo úžasná.
Zuzana Pivcová
Já mám, Jituš, takové šikovné malé sousedy, takže Ti můžu dát za pravdu. Jsi dobrá pozorovatelka i reportérka, díky.
Soňa Prachfeldová
Myslím, že občas bychom se mohli přiučit od těch nejmenších, jak jsou upřímní a bezelstní.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.