Kněz Prokop Diviš byl fyzik evropského formátu, ale také léčitel, přírodovědec či hudebník. Ve snaze zneškodnit blesky postavil v červnu 1754 svůj pověstný "povětrnostní stroj". Tento jakýsi předchůdce bleskosvodu sestrojil dříve než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin. Divišova koncepce, ve které počítal s mylnou hypotézou, že lze pomocí bleskosvodu "vysát" elektřinu z mraků (a tím zabránit vzniku bouřky), ale byla odlišná. Franklinův bleskosvod byl uzemněný, a proto fungoval lépe. Prokop Diviš zemřel před 250 lety, 21. prosince 1765, v Příměticích na Znojemsku.
Za Divišových časů, kdy stále jedinou ochranu před blesky představovalo zapálení hromničky a modlitba, ale bylo zřejmé, že blesk je elektrickým jevem. Poté, co v roce 1753 v Petrohradě zabil blesk německého fyzika Georga Wilhelma Richmanna, se experimentům začal věnovat i Diviš.
Na zahradě své fary vztyčil 15. června 1754 "povětrnostní stroj". Tento Divišův bleskosvod představoval rozměrný horizontálně položený kříž, na jehož ramenech byla příčná břevna tvořící další menší kříže. Konstrukce byla osazena 12 pouzdry obsahujícími kovové piliny, z nichž trčely přibližně čtyři stovky ostrých kovových hrotů. Stála na špici stožáru vysokého přes 40 metrů, který ve svislé poloze držely tři železné řetězy. Ty také uzemňovaly všechna pouzdra na konstrukci. Dnes je na přímětické faře k vidění zmenšená replika původního a tehdy nevídaného zařízení.
Divišova představa byla, že uzemněné hroty z atmosféry "odsají" elektrický náboj, takže k bouři vůbec nedojde. Chybná úvaha nebránila správné funkci: vynález byl plnohodnotným hromosvodem.
Přímětičtí sedláci však svého duchovního pastýře nemohli ani cítit, což vyjadřovali i v četných stížnostech: "Když nám pan farář desátek káže, tedy nás plísní, a to pokaždé, že není možná vyjádřiti, a tak nám nadává do šelem zlodějských a sedláků smradlavých..." Dospěli i k závěru, že ďábelský stroj může za sucho roku 1759, v noci na 10. března 1760 tajně uvolnili řetězy a konstrukce se zřítila pod náporem větru.
V roce 1761 pak Diviš postavil druhou, robustnější konstrukci na věž přímětického kostela, kam už sedláci nemohli. Navrhnul císaři, aby byly podobné konstrukce postaveny po celé zemi, vídeňská univerzita, která návrhu dělala oponenturu, to ale zavrhla.
Američan Benjamin Franklin postavil svůj první ochranný bleskosvod k praktickému využití v roce 1760. Průkopníky v Česku byli Nosticové, kteří nechali Franklinovu verzi instalovat na svém zámku v Měšicích v roce 1775.
Prokop Diviš se narodil 26. března 1698 jako Václav Divíšek v Helvíkovicích u Žamberka. Chudí rodiče mu nemohli zajistit vzdělání jinak než cestou církevních škol, proto Václav vystudoval jezuitskou školu ve Znojmě, kde se pod řádovým jménem Prokop dal k premonstrátům.
Vyučoval na církevní škole, ale také dál studoval - získal doktoráty z teologie a filozofie. Po krátkém působení ve funkci převora definitivně odešel na faru v Příměticích u Znojma, kde se mohl též věnovat fyzice.
Diviš se nezabýval jen hromosvodem. Testoval též vliv elektřiny na rostliny a její léčivé účinky na léčení různých forem ochrnutí, revmatismu a svalových křečí. A vynalezl pozoruhodný elektrický hudební nástroj Denis d’or (Zlatý Diviš), předchůdce syntetizérů (nástroj se však do dnešní doby nedochoval). Diviš se zabýval i hydrotechnikou, stavbami vodovodů.
Za jeho nejdůležitější práci se ale považuje popis hromosvodu z roku 1574 (Descriptio machinae meteorologicae) a shrnutí poznatků o elektřině a dalších jevech ve spisu Magia naturalis z roku 1755. Diviš v tomto spisu směle tvrdil, že smrt člověka nepřichází odchodem duše z těla, nýbrž vyprcháním elektrického ohně z tělesné schránky bytosti. Tím však podráždil církevní cenzory.