Téměř třetinu případů žloutenky typu A si Češi většinou přivezou ze zahraniční dovolené, nejčastěji z Egypta, Slovenska, Chorvatska, Řecka, Tuniska nebo Španělska. Hygienici proto doporučují, aby se lidé před dovolenou chránili očkováním.
"Myslet na rizika nákazy hepatitidou A by lidé měli vždy, když si nemohou být jisti kvalitou vody a potravin nebo nebudou moci dodržet hygienické standardy. Virus se do těla dostává ústy, nejčastěji kontaminovaným jídlem, vodou či pouhým dotykem úst a kontaminovaného předmětu," popsal internista Bohuslav Ždichynec.
Očkování proti hepatitidě A patří v Česku do kategorie nadstandardní a zájemci si jej hradí. Podává se ve dvou dávkách, přičemž ochrana nastupuje již 14 dní od podání první dávky. Druhá se očkuje s odstupem šest až 12 měsíců. Většina zdravotních pojišťoven ovšem na nadstandardní očkování přispívá.
V Česku lékaři zaznamenali vysoký nárůst výskytu žloutenky typu A. Výskyt nemoci se stále nevrátil na hodnoty zaznamenávané před rokem 2008/2009, kdy byla epidemie choroby. Nyní se především lokální epidemie hepatitidy typu A vyskytují u rizikových skupin obyvatel, jako jsou například narkomani.
Přibližně třetinu pacientů se žloutenkou typu A v Česku tvoří právě děti. Podle statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jí onemocnělo v letech 2009 i 2010 více než 300 dětí ve věku jeden až devět roků, přičemž celkem v tomto období onemocnělo 1104, respektive 862 lidí.
V současné době je obecně uznáváno pět druhů infekčních žloutenek: hepatitida A, hepatitida B, hepatitida C, hepatitida D a hepatitida E. Hepatitida A je akutní infekční onemocnění které postihuje játra. Je způsobeno RNA virem hepatitidy A. Přenáší se především prostřednictvím špinavých rukou, ale také krví nebo pohlavním stykem. Hepatitida A téměř nikdy nepřechází do chronického stádia. Příznaky nemoci mohou být tmavá moč a světlá stolice, zažloutlá bělma a kůže, celková únava a další.
