Zemřel Radim Palouš, první
rektor UK po roce 1989

Zemřel Radim Palouš, první
rektor UK po roce 1989

11. 9. 2015

Za komunistické totality byl filozof, pedagog a komeniolog Radim Palouš jedním z mnoha lidí, kteří byli za své občanské postoje perzekvováni. Stal se signatářem Charty 77 i jejím mluvčím, na dlouhou dobu musel opustit pedagogickou práci. Živil se pak jako topič nebo soustružník. Po sametové revoluci se na čtyři roky stal rektorem Univerzity Karlovy (UK) a podílel se na její obnově. Profesor Palouš zemřel ve čtvrtek ve věku 90 let.

Do čela nejstaršího českého vysokého učení byl Palouš jmenován prezidentem Václavem Havlem v lednu 1990. O rok později byl ve funkci rektora UK potvrzen, tentokrát už na tříleté období. Palouš se podílel na reformě vysokého školství a na navázání mezinárodních kontaktů školy. Cestoval a přednášel po celém světě, získal čestné doktoráty na univerzitách. V únoru 1994 jej ve funkci vystřídal Karel Malý, Palouš byl posléze emeritním rektorem UK.

Narodil se 6. listopadu 1924 v Praze v rodině novináře. V květnu 1945 se aktivně účastnil protifašistického povstání. Vystudoval filozofii na Univerzitě Karlově, kde byl žákem profesora Jana Patočky. Po obhajobě práce na téma Masarykovo filosofické mládí byl Paloušovi v roce 1948 udělen doktorát. Absolvoval rovněž studia chemie na Vysoké škole pedagogické a stal se učitelem. Zabýval se dílem Jana Amose Komenského a moderní vyučovací technikou.

V 50. letech a v období po sovětské vojenské okupaci v roce 1968 byl Palouš za své politické přesvědčení pronásledován a postihován. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77, v období 1982 až 1983 byl jejím mluvčím. Palouš se podílel na samizdatové ediční činnosti (například Nové cesty myšlení), pořádal bytové semináře, spoluzaložil Československý helsinský výbor a Hnutí za občanskou svobodu. V listopadu 1989 také spoluzakládal Občanské fórum.

Palouš napsal stovky vědeckých prací a článků z filozofie, pedagogiky, filozofie výchovy a obecné didaktiky. Publikoval v Česku i v zahraničí. Mezi jeho díla patří Komenského Boží svět (1992), Rokování o roku (1994), Totalismus a holismus (1996), Světověk a Časování (2000), Ars Docendi (2004), O globalizaci (2005) či Heretická škola (2008).

Za svoji práci získal Palouš řadu ocenění, například Cenu ČSAV (1990) nebo Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva (1997).

Palouš byl 65 let ženatý, s manželkou Annou se jim narodili dva synové - Martin, chartista, pedagog, diplomat a bývalý velvyslanec v USA, a Jan, který je astrofyzikem.

komunismus osobnosti univerzita
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladka Steinová
Upřímnou soustrast rodině.A velký dík za odvedenou práci pro společnost.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.