Motto pro třetí
třetinu života

12. 9. 2015

"Poslední třetina života je nejideálnější, protože po letech povinností přináší svobodu. Volby i jednání. Účastníky této skupiny lze přirovnat k řidičům aut, neboť si sami určují, jaký zvolí směr, jakou zařadí rychlost, nebo zda po zvážení okolností přibrzdí, popřípadě odcouvají. Na nich také záleží, jestli v případě karambolu skončí na hromadě šrotu, nebo vyváznou jen s několika poučnými šrámy."

Toť celé motto, no není to nádhera?

Z knihy "Dokud držím pohromadě" od Marcely Mlynářové

stárnutí životní postoj

Autor: Alena Prouzová

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lidmila Nejedlá 12.9.2015 23:55

Jsem ráda, že mám i v poslední třetině života povinnost. Člověk se cítí užitečný, potřebný. Ale je fakt, že mohu a nemusím, to hraje podstatnou roli.

Hana Šimková 12.9.2015 18:56

Ano Hani máš pravdu a motto taky. Já si jen tak plkám a blbnu.

Marie Seitlová 12.9.2015 16:06

Toto motto se mi také moc líbí. Jen občas musím rychle změnit směr - vnoučata, ale je to krásná a záslužná změna.

Hana Šimková 12.9.2015 13:25

Já s tím počítám, že budu zdravá až do smrti na hromadě šrotu.

Hana Rypáčková 12.9.2015 10:10

Vím, že neskončíš Hani, jen se tím nedostatkem bavíš. Taky si nemohu dělat naprosto co chci, a nemusí to být kvůli financím.To motto platí jen pro zdravé až do smrti. "A po mně potopa."

Hana Šimková 12.9.2015 08:28

Moje vnitřní svoboda je krásná, ale bez dobrého finančního zázemí asi skončím na hromadě šrotu.

Jana Šenbergerová 12.9.2015 07:47

Je to nádhera. Hezké motto jste pro nás vybrala. Jen mě štve, že naše vnitřní svoboda začíná opět být ohrožována zvenčí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Budu stará, ošklivá a nemocná. Kdo to říká, takový skutečně bude

Lidé s chodítky pomalu kráčející chodbami různých sociálních zařízení. Záběry na vrásčité třesoucí se ruce. Muži a ženy, kteří si stěžují a říkají, že dříve bylo lépe. Takový je mediální obraz českých seniorů. Kdykoli se píše či točí téma související se stárnutím, výsledek bývá pochmurný.

Vratislava Hofmanová, redakce

Všechno je špatné. Proč často a rádi podléháme pocitu zmaru

Jak se máš? Ale, to víš, v našem věku to už nestojí za nic. Trápí tě nějaká nemoc? Ale, to víš v našem věku už máme všichni nemocí plno. Takové řeči jsou časté a mnohdy se jich dopouštějí i lidé, kteří sami sebe považují za optimisty.

Vratislava Hofmanová, redakce

O různé chvále stáří

Tak jsem v těchto dnech procházel internetem a zajímal se o to, co je psáno na nejrůznějších moudrých stránkách o stáří. Měl jsem při tom pocity silně rozporuplné. A ty rozporuplné pocity výrazně zesílily poté, co se na pravé straně prohlížeče náhle objevily četné reklamy na dámské plavky.

Jan Zelenka

Jak zacházet se svým stářím

Jak zacházet se svým stářím? Kašlat na něj. Něco mě bolí a nemůžu si dojít ani do koupelny? No a co! Když se budu hodně snažit, tak se to možná povede. Jakou radost z toho potom mám. Zjišťuji totiž, že ještě žiji, i když mi stáří hází překážky pod nohy.

Hana Šimková

Věk a svoboda

Stárnutím přibývají neduhy, ale je zase více svobody. V zaměstnání nemůžete potkat psychopatické nadřízené, protože jste v důchodu. Nikdo na vás už nežaluje a ty, co jste nemuseli, tak ty nepotkáváte.

Jindřich Berka