ilustrační foto: pixabay.com

Neměla jsem doporučení

18. 5. 2018

Můj příběh

Autor: Staša Jenková

Hodnocení:

(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Doušová 20.5.2018 11:35

Dovedu si představit tu beznaděj a běhání od čerta k ďáblu. Naše zdravotnictví funguje, dokud nic od nich nepotřebujete. Mám sama dost špatné zkušenosti a tak Vás dokážu pochopit. Jako by nestačilo , že člověk trpí a ještě musí snášet nezájem zdravotníků. Je to hanba. Přeji Vám Stašo ,aby vše dopadlo k Vaší spokojenosti a ošetření které podstoupíte bylo úspěšné.

Eva Mužíková 18.5.2018 20:12

Paní Stašo, přestože se mne Vaše " zkušenosti " netýkají, nelíbí se mi jednání zdravotníků v nejmenované nemocnici. Nejhorší by pro mne byla ta bezmocnost. Přeji Vám, aby další jednání a následná léčba proběhly k Vaší naprosté spokojenosti.

Zuzana Pivcová 18.5.2018 19:47

Podle toho náhradního busu X1 mi připadá, že jste jela do ÚVN. Pokud ano, tak řada mých bývalých kolegů (z Vojenského ústř.archivu) už v současnosti toto zařízení moc nechválila. Já tam chodím zaběhnutě jen 2x ročně na kontrolu na kardio, takže s žádným takovým molochem jako Vy naštěstí bojovat nemusím. :-D Připadá mi to až neuvěřitelné!

Věra Ježková 18.5.2018 16:54

Váš příběh mi připomíná pohádku O kohoutkovi a slepičce. Zažila jsem podobný, ovšem po menší mozkové příhodě. Denzitometrii jsme měly v rámci gynekologie na místě samém. Už tam ale skončila; kde je teď, zatím nevím. Přeji vám hodně zdraví a trpělivosti s naším zdravotnictvím.

Zpět na homepage Zpět na článek

Psaní na pokračování 1

Se smíchem spolu s ostatními opouští bránu kasáren. V náprsní kapse uniformy mu hřeje vycházková…

Jindřich Berka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Dovolená s CKM

Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku. Pro manželské dvojice stačilo, když aspoň jeden byl v požadovaném věku. To moje žena ještě splňovala, a tak jsme jeli k moři jako mládežníci.

Zdeněk Folvarčný

Jak jsme šli na houby a našli „balón“ aneb padesátá léta minulého století

Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly létat ze západu balóny, co mají pod sebou zavěšeny koše, nebo schránky s letáky a jiným štvavým a propagačním materiálem.

František Matoušek