Čekání na šťastné dny
Ilustrační foto: pixabay.com

Čekání na šťastné dny

20. 6. 2020

Čekání. Jedno slovo a obsahuje celý náš život. V dětství čekáme na maminčino pohlazení, na první slůvko, které vyslovíme, první krůčky, smích i pláč, pochvalu za první jedničku ve škole.

Čekání na nové šaty, které maminka nechala ušít, bílé se spodničkou, na rozbitá kolena při divokých hrách. Hlavně čekáme, abychom už byli těmi dospěláky. Čekáme na svého vysněného prince z pohádek, které nám předčítala babička. Čekáme na léto i zimu stejně nedočkavě.

Na první nesmělé slůvko chlapce, který nás zve na schůzku, sice nepřijel na tom bílém koni, ale stejně je to pro nás princ třeba s kytarou. Rozpačité tisknutí rukou, čekání na první polibek, na večerní snění o tom, jak právě on je ten pravý. Také na zklamání, když tomu tak není. Tak čekáme na toho pravého, se kterým chceme žít vysněný krásný život až do smrti. Také na první vydělané peníze, které z části utratíme za dárek pro maminku.

Pak se konečně dočkáme toho svého vyvoleného prince a nastane čekání na svatbu a slůvko ano.
Čekáme na své první dítě, na jeho první úsměv a slůvko máma. Na první společnou báječnou dovolenou. Když vážně onemocní blízký člověk, s nadějí čekáme na jeho uzdravení. Někdy čekáme na zázrak uzdravení marně. Poznáváme bolest, beznaděj, smrt svých blízkých.

Často očekáváme od života, že to bude nádherná procházka růžovou zahradou. Pak přijdou první starosti s dětmi, někdy i s manželem. Snažíme se vychovat děti k obrazu svému, a když se nám to tak trochu podaří a děti vyletí z hnízda, čekáme na první vnoučata. Také se můžeme dočkat toho nečekaného, rozvodů svých dětí. Když se konečně dočkáme toho důchodu, tak se také dostaví zdravotní problémy a pocity osamění.

Někdy ani na nic nečekáme, jen prostě žijeme svým každodenním životem. Jsme rádi za každé ranní svítání, čekáme na návštěvu svých dětí a vnoučat, čekáme na peníze, které se poslední roky nějak stále víc kutálí pryč.
 
Ještě chvíli budeme čekat na ty lepší zítřky a nemyslet na to, co nás čeká. Život lidský, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr. Moudrá slova ze Švejka.

Nakonec dojdeme k závěru, že čekání na šťastné dny je mnohdy krásnější, než ty údajně šťastné dny samotné a že v dospívání jsme nosili růžové brýle, v dospělosti čiré, které s přibývajícími léty jsou stále šedivější. On vlastně ten život utíká bez čekání i s čekáním stejně rychle, to nikdo z nás neovlivní. Každé nové ráno slunečné, zamračené i mrazivé je stejně jinak nové a nakonec - co si budeme povídat -  vždyť šedá barva je moc hezká...

 

glosa stárnutí
Hodnocení:
(4.9 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Vávrová
Také jsem si ráda znovu přečetla Růženčiny řádky ze života. Škoda, že už sem moc často nechodí. Ale já jí to jako vždycky napíšu, že redakce dala na plac nějaké její milé dílko, bude mít určitě radost. ♥
Marie Ženatová
Díky za velmi zajímavý a dojemný článek, velmi mne také právě v tomto dni a v této chvíli potěšil, ještě jednu moc děkuji.
Jitka Hašková
Je to zajímavý článek, ale mě a mého života se netýká. Probíhal úplně jinak..
Danka Rotyková
Paní Růženko, moc jste mne dnes v tom zamračeném a uplakaném dni potěšila. Článek je vtipný a pravdivý zároveň. Díky.
Květuše Pinkasová
Čekání, sto krát jinak... Růženko, všechno si u Tebe doma pamatuji. Vzpomínám a mám od Tebe stále hvězdičku z Tvé dílničky... Přijala jsi ve svém panenkovém království naše dva neuvěřitelné plné autobusy seniorů z Bohumína a hodně se diví dodnes, že i takové ženy existují... Jsi úžasná a pro mnohé jako další mnohé vzácné, skoro jinak neviditelná! Byla a jsem dodnes jako v krásném snu. Tak čekej vesele na všechno a my jsme rádi, že čekáme tady dnes hlavně díky Tvému článku aspoň ve vzpomínkách s Tebou. Viděla jsem Tě jen jednou a ráda budu čekat na další viděnou. Svět je asi malý...
Irena Mertová
Článek se mi nezdá být smutný, naopak, uklidňuje mne v dnešním deštivém dopoledni a hezky se mi čte. Vpomínám si , jak mě jako dítě štvalo, když mi babička říkala, abych se naučila trpělivosti... A to, že očekávání bývá mnohdy hezčí nežli výsledek, mohu potvrdit. Momentálně čekám, až přestane pršet, abych mohla ven. Článek je z roku 2012, tak zdravím autorku :-)
Soňa Prachfeldová
Myslím, že i to čekání je hezké, je v tom pořád naděje, někdy i úzkost, Život si jde svým tempem a nesmlouvá s námi.
Květoslava HOUDKOVÁ
Také si myslím, že čekání v našem senior věku není dobré - nemuseli bychom se dočkat! Lepší je jít šťastným dnům trochu naproti - větší naděje je ještě potkat.
Zdenka Jírová
Už není na co čekat, žijme dnes a tady.
Vendula Jirásková
Růženko,tak příjemně se mi to četlo.Děkuji za Vaše řádky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.