Vzpomínka na moji babičku
FOTO: Z rodinného archivu Zdenky Jírové

Vzpomínka na moji babičku

17. 8. 2022

Každý má či měl svou babičku. Někteří mají dvě, já však poznala jen jednu - maminku mé maminky. Tatínek už své rodiče ztratil dříve, než jsem se narodila.

Moje babička bydlela v malém městečku v chalupě. Na dvoře běhaly slepice s houfem kuřátek, v králíkárně bylo pár strakatých králíků a v zahradě kejhaly husy. Ty jsem směla vyhnat na pastvu a hlídat, aby nezašly do obilí jezeďáckých polí. Pomáhal mně při tom můj mladší bratranec, s kterým jsme prováděli řadu lumpáren.

S babičkou jsem chodila na trávu králíkům, sbíraly jsme suché větve na topení, v chalupě se topilo ve velkých kamnech i v létě, protože se na nich vařilo. Naučila jsem se vždy, když jsem se vracela z „lítaček“ v polích, přinést nějakou soušku domů. Také jsme s babičkou dělaly šišky pro krmení hus a zkusila jsem si pod babiččiným vedením husy šiškami i nakrmit. Malým kachňatům jsem chodila na mladé kopřivy a věděla jsem, že se musí předem spařit horkou vodou, aby kachňata nepálily, pak je jemně rozsekat sekáčkem a smíchat se šrotem.

Večer jsme si sedly na práh domu nebo do světnice a babička vyprávěla o svém mládí a jaké to bylo před téměř sto lety. Narodila se v roce 1877, což pro mne byl úplný dávnověk. Chodívala za mlada na procesí, uměla zpívat zbožné písně, ale také ty „kramářské“, které se daly koupit na poutích, jako například o Babinském nebo o nějakém strašném „mordu“ a řadu lidových písniček.

Jedli jsme prostě, ale chutně. Uměla dobrou polévku „ kudlasku“ – uvařila se směs kořenové zeleniny nadrobno nakrájené, rozkrájených brambor a malých „kudlásků“, což byly lžící vykrajované nočky těsta z mouky a vody. Omastilo se sádlem. Pro vylepšení se přidaly houby. Ty rostly kousek od chalupy. Babička na nás s bratrancem zavolala: "Děti, skočte mi pro pár hub do polívky!" a my je za chvíli donesli.

Na prázdniny u ní jsem se vždy moc těšila, v dopisech jsem ji hlavně pověřovala úkoly zjistit, kde je na poli hrášek, na nějž jsme chodili, a zda už zrají třešně, kterých tam bylo všude požehnaně. Její chalupa stála na konci ulice, v podhradí, sklípek jsme měli ve středověké únikové cestě pod hradbami. Dole tekla říčka a na ní klapaly hned dva mlýny. Za řekou se nacházel žulový lom, kde se ještě v 50. letech lámal kámen. Před odstřelem vždy zatroubili na trubku takovou zvláštní fanfáru, po odstřelu to zase odtroubili. Ze žulových kamenů byly postaveny snad všechny chalupy v městečku. Bylo to romantické prostředí.

Babička vychovala pět dětí, ale jen moje maminka jí zůstala. Nejstarší syn jí padl v 1.světové válce, ostatní zemřeli na nemoci. Měla těžký život, ale byla velmi statečná a hlavně pracovitá.

Škoda, že zemřela pro mne příliš brzy, bylo mně dvanáct, jí osmdesát. Často na ni vzpomínám. Po letech jsem její chalupu zdědila a dala jí zase krásný kabát. Moje děti si tam užívaly dětství stejně jako kdysi já. Babiččin hrob udržuji a při toulkách krajem si ji vybavuji ve vzpomínkách.

Chalupu už bohužel nemám, stáří a zdravotní stav mně už nedovolují se o ni starat. Jezdím se na ni alespoň dívat vždy, když jedu obstarávat babiččin hrob, kde už spí i moji rodiče a kam uloží moje děti jednou i mne. Hřbitůvek je tam krásný, budu v dobré společnosti.

 

 

 

babička Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(5 b. / 32 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Rostislav Mraček
Moc hezké vzpomínání. A omlouvám se za nepodařené hodnocení, minul jsem se.
Jana Tulejová
Hezké povídání, milé vzpomínky, rozplakaly mne.
Jan Zelenka
Moc hezká vzpomínka. Je mi blízká, jsem také z vesnice a to, o čem píšete, jsme prožívali také, včetně krmení hus šiškami.
Marie Seitlová
Krásné vzpomínky. Při čtení jsem i já zavzpomínala na své babičky, hlavně na maminčinu, která byla od Olomouce. Tam jsem prožívala všechny prázdniny.
Anna Potůčková
Já si svých babiček moc neužila. Tatínkovi rodiče zemřeli když jsem byla miminko, maminčiného tatínka jsem nepoznala vůbec, nebot jsem se narodila když už tu nebyl a babička zemřela v mých 6ti letech. Jen si nejvíce u této babičky pamatuji, že když jsem se v 1. třídě učila počítat do 10ti, tak ona seděla na gauči, maminka seděla u mě u stolu a vlastně za jejími zády mě napovídala tak, že mě to ukazovala na svých prstech. Článek se mě moc líbí - mrzí mě, že moc vzpomínek opravdu na své prarodiče nemám, jen nějaké útržky na jednu babičku.
Jana Šenbergerová
Doslova jsem se ponořila do vašich krásných vzpomínek, což vyvolalo i některé moje. Babičku milující a pečující jsem měla jen jednu, ta druhá, tatínkova maminka, měla pod svými křídly moje sestřenice a bratrance - děti mých čtyř tet. To dědečky jsem měla tři, ale jednoho jsem vůbec nepoznala, druhý byl tak trochu hloubavý podivín. Jako děti jsme si nejvíc užily "náhradního" dědečka. S ním i s babičkou jsme ještě v dospělosti hrávali karty. Bývaly to skromné, ale hezké časy.
Alena Švancarová
Moc hezké.Také moje babička se narodila v dávnověku.V roce 1881.Zemřela v 87 letech.Měla 8 dětí,6 zemřelo na nemoci,tehdy hodně na záškrt.Vzpomínám na ni také v superlativech.
petr stejskal
Zdeničko,to je nádherné. Nějak se mi u toho čtení zadrhávalo v krku.
Alena Várošová
Krásný příběh a tak to tak tehdy bylo.Taky vzpomínám na svou babičku,jak měla kozu s kůzlátky,které se na Velikonoce podřezalo,upeklo na velkém pekáči a jedlo.Dodnes bych to maso nepozřela.Také kozí mléko,kterým babička zadělávala těsto a dávala do buchet kozí tvaroh.Ještě dnes to cítím.Buchty mívala výtečné,ale jen s povidly mi chutnaly.Milovala jsem všechny zvířátka a jednou jsem taky vzala do každé ruky jedno káčátko za krk a dělala jsem mu rádi,rádi a pak babička křikla,já kačenky pustila a bylo po nich.Krásné vzpomínky jste nám paní Zdenko,tímto článkem obnovila.Děkuji.
Zdenka Jírová
Jsem ráda, že jsem pomohla svým článkem vyvolat i vaše hezké vzpomínky na dětství a milovanou osobu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.