Na Vítkově budou k vidění
fotografie Ivana Kyncla

Na Vítkově budou k vidění
fotografie Ivana Kyncla

3. 6. 2015

Fotografie disidenta Ivana Kyncla (1953-2004) představí od pátku v památníku na Vítkově Národní muzeum v Praze. Obsahuje téměř 200 unikátních snímků z jeho pozůstalosti, která je uložena v archivu Výzkumného ústavu pro Východní Evropu na Univerzitě v Brémách. Instalována byla už v Německu a v Brně. Výstava s podtitulem Rebel s kamerou bude přístupna do 20. července.

Expozice připomíná dílo a osobnost významného pražského fotografa a disidenta, syna známého rozhlasového zpravodaje, politického komentátora a po roce 1968 oponenta normalizačního režimu Karla Kyncla.

"Výstava představuje výběr originálních fotografií, které jsou dokladem společenského dění v Československu ve druhé polovině 20. století. Tento úspěšný zahraniční projekt tematicky rozšíří expozice a výstavy v Národním památníku na Vítkově, kde představujeme významné události a osobnosti evropských dějin minulého století," řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Ivan Kyncl na svých snímcích přibližoval pravdivé příběhy lidí a zachycoval skutečnou atmosféru doby, čímž provokoval komunistický režim. Vystaveny jsou i snímky pořízené během jeho života v exilu.

Komunističtí funkcionáři se po roce 1968 v Československu snažili kontrolovat vnímání i vizuální zachycování životů občanů. I přes veškerou snahu se jim však nepodařilo všechnu obrazovou produkci uhlídat. Neoficiálně tak vznikala tvorba, která kolovala v opozičních uměleckých kruzích. A právě Ivan Kyncl, který stejně jako jeho otec podepsal Chartu 77, patřil k obrazovým kronikářům doby. Jeho snímky byly výrazem aktivního odporu proti socialistickému režimu.

Dokumentovaly pronásledování českých disidentů Husákovým režimem a ukazovaly všední dny okrajových skupin v Československu. Fotograf se zaměřoval například na otřesný obraz života starých lidí v domovech důchodců i na romské děti, které představoval s určitou sympatií jako mladé sebevědomé lidi osvojující si svůj městský prostor. Jeho oblíbeným motivem byly prvomájové průvody, v nichž lidé měli projevit svou loajalitu k tehdejšímu režimu, k vůdcům strany a státu.

Kyncl své snímky publikoval na Západě, například v britských The Sunday Times a v západoněmeckém deníku Stern. V roce 1980 odešel do exilu a v Londýně se věnoval fotografování divadelních scén a představení. I v tomto oboru však prolomil bariéry; místo tradičních záběrů na jednotlivé herce nebo skupiny zachycoval celkové akce v rozhodujících okamžicích. Proto se často při kostýmních zkouškách pohyboval přímo na jevišti.

Výstava je rozdělena do několika tematických celků: Prvomájový průvod (1980), Občanská právní iniciativa Charta 77 (1977-1980), Život na okraji "normalizované společnosti" (70. léta 20. století), Ivan Kyncl v exilu - reportáž z Číny (1982/83) a divadelní fotografie (1984-2004).

fotografie výstavy
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
To se půjdu určitě podívat. Jeho otce, Karla Kyncla, který se proslavil svými jedinečnými zpravodajstvími z Británie, jsem měla moc ráda.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.