Špatná zpráva pro nespavce: když v noci spíte méně než šest hodin, vystavujete se většímu riziku obezity. U žen je čtyřiatřicetiprocentní a u mužů až padesátiprocentní. Je to jeden z výsledků studie francouzského Národního ústavu pro spánek a bdělost (INSV). Ale není řeč jen o tloustnutí.
Ústav se letos připojil k rozsáhlé studii NutriNet, která byla ve Francii zahájena v roce 2009 a jejímž cílem je osvětlit souvislosti mezi zdravotním stavem a výživou. Cílem této studie je zahrnout 500 tisíc občanů.
„Na studii se již podílí 158 255 osob a téměř 50 000 dalších se zúčastnilo ankety nazvané Spánek a výživa,“ uvedl profesor Serge Hercberg, který NutriNet koordinuje. Jsou zde zastoupeny všechny věkové kategorie od osmnácti let výše.
Už nyní lze říci, že s problémy nespavosti se potýká 22 procent osob ve věku od pětatřiceti do čtyřiapadesáti let. Do pětatřiceti let a po čtyřiašedesátém roce věku postihuje nespavost jen 16 procent osob. Problémy se spaním mají většinou ženy, a to ve 22 procentech, zatímco muži jen v 14 procentech. Muži si také dokážou zdřímnout po obědě mnohem častěji než ženy.
Kouzlo polední siesty
Polední siesta je důrazně doporučována. Neurochirurg Brice Faraut z pařížské nemocnice Hôtel-Dieu prokázal, že třicetiminutová „chrupka“ stačí k tomu, aby se vyvážil neuroendokrinní stres způsobený nedostatkem spánku. Hypersomnie, čili zvýšená spavost, kdy osoby snadno upadají do spánku během dne, se nevyhýbá ani jednomu pohlaví, ale nejvíce si na ni kupodivu stěžují osoby mladší pětatřiceti let, a to každý třetí, zatímco po pětašedesáti si na ni naříká jen každý pátý.
Průměrný denní spánek šest hodin a 48 minut. Výrazné části obyvatelstva spánek velmi chybí. „Více než 30 procent sledovaných spí méně než šest hodin denně a u těch, kdo pracují, to je až 50 procent,“ říká další expert, profesor Damien Léger.
Pracovní doba je rovněž uváděna jako hlavní narušitel spánku, a to před hlukem z dopravy či od sousedů, před mobilem nebo internetem. Často se zmiňuje i světlo přicházející zvenčí a pracovní stres.
Jak příjemně zaspat hlad
„Studie také ukázala úzký vztah mezi spánkem a obezitou. Obézní ženy mají o 43 procent vyšší předpoklady než ostatní ženy, že budou trpět nespavostí,“ tvrdí profesor Léger.
Obezita je častější u těch, kdo spí málo, tedy méně než šest hodin denně, než u těch, kdo spí alespoň osm hodin denně. „Není to jen otázka vzorce chování, je to také biologický mechanismus, který způsobuje, že nedostatek spánku vede k nabírání na váze,“ zdůrazňuje Léger.
Nedostatek spánku má hluboký dopad na rovnováhu organismu a na normální sekreci hormonů, které slouží k regulaci váhy. Je to například leptin, hormon, jehož hladina v organismu signalizuje pocit sytosti. „Vylučován je v noci, proto v případě, že dostatečně spíme, nepociťujeme tolik hlad a máme pocit sytosti. Jestliže však spánek chybí, trpíme větším hladem,“ dodává prezidentka vědecké rady INSV Joëlle Adrienová.
