Slavili jsme 1. máj

Už ráno nám rozhlas proti baráku řval : Proč není obilí bez koukolu... Pak košile, tetelili jsme se zimou, seřazování, povely, průvody a pak rozchod a blažené mládí si teprve užívalo....

S republikou celou, jdeme za Angelou! Republice více dětí, to je naše předsevzetí! SEŠ, Ústí nad Labem, 1972 :-)))

Pro všechny studenty, kteří museli nést nějaký transparent či obraz významného osvícence marx-leninské ideologie to bylo na naší škole za trest, neboť museli být v průvodu až do konce.

Teraz sa už tomu smejem, ale vtedy len vďaka dobrým kolegyniam som nebola v base. Čo som sa ja nareptala!!!

Naše 1.Máje byly bohužel ve znamení hromadných oslav až do revoluce.Jako kantoři jsme si jich užili,to mi věřte !!! Jen na jeden jsem šla dobrovolně a ráda,v roce 1968 v Olomouci,to ještě byla jakási naděje.

Když jsem chodil na stavárnu v Praze - (na Smíchově) měli jsme tak kovaného komouše za ředitele, že se končilo zase před školou a dělala se znovu prezence. Takže ani z 2 - 3 hodinového průvodu nemohl nikdo zdrhnout. To už jsem pak jako učitel v ČB nezažil, zdrhali studenti i kantoři hned, jak se zapsala absence na začátku. Jeden z nás -(již nepracující důchodce) nám držel místo v hospodě.

To opravdu bývaly otřesné oslavy. Školy s dětmi, v zimě několik hodin v dešti, na jazykové škole nikomu nezáleželo, paní ředitelka nám taky nařídila jít, neměli jsme se ke komu přiřadit, tak jsme stáli u ekonomky, a než jsme došli 200 metrů na náměstí, už nás několik zdrhlo. Přiznám se, že na 1. Máje jsem šla dobrovolně jednou, a to na jaře 1968, to nebyl v Budějovicích průvod, nýbrž jen shromáždění na náměstí, kdo chtěl. Bylo plno.