Již v 11 hodin dopoledne se v recepci poděbradského hotelu Junior objevili první účastníci i60 Párty, setkání příznivců magazínu i60. V průběhu dne pak vlaky přivážely účastníky z Kolína, Prahy, Plzně, Havlíčkova Brodu, Jeseníku, ale i Bohumína a dalších koutů celé České republiky.
Po večeři, kterou hostům servírovali žáci místní hotelové školy, zahájil druhý ročník i60 Párty country tancem soubor poděbradských seniorů. Bylo to první překvapení, které pro přátele portálu i60 připravila paní Lidmila Nejedlá. Tanečky souboru s průměrným věkem 75 let pak vystřídala kytara, na kterou zahrál a krásně zazpíval pětaosmdesátiletý senior z Poděbrad. A třetím překvapením pak byla zdravice samotného starosty Poděbrad, pana Ladislava Langra, kterou si můžete přečíst níže.
Když jsme se my, zástupci redakce i60 konečně chtěli ujmout slova, začalo se mezi stoly prodírat podivné stvoření zahalené do bavlněného vaku a vydávající prapodivné zvuky. Nakonec se z pytle vyklubal čert, ke kterému záhy přiletěl další. Oba čerti začali mastit karty, pak se mezi sebou prát, až se nakonec z masek vyklubaly naše milé čtenářky – Eva Mužíková a Jitka Caklová. A akce byla oficiálně zahájena…
Připravované novinky a Redakční rada
U bílého a červeného vína jsme pak účastníkům párty představili základní novinky portálu i60, které spustíme v průběhu června. Tzv. upgrade portálu bude obsahovat celou řadu vylepšení, magazín by měl být uživatelsky vstřícnější, přehlednější, modernější, zkrátka zase o kus lepší.
Po přednášce našeho programátora Libora Neumanna pak následovalo představení Redakční rady magazínu i60, kterou jsme právě založili. Jejími členy jsou členové redakce Lukáš Havlas, Libor Neumann, Jan Raška a nově také Zuzana Pivcová a ze zástupců čtenářů jsme do rady „povolali“ paní Soňu Prachfeldovou, paní Alenu Tolarovou a pana Radka Cakla. Úkolem Redakční rady bude například podílet se na přípravě nových soutěží a jejich hodnocení, posuzovat připravované novinky a nové podněty od čtenářů, komunikovat se čtenáři atd. V tomto složení by měla Rada fungovat 6 měsíců a poté bude doplněna novými členy z řad čtenářů.
Až do rána…
Po „redakčních tématech“ následovala volná zábava. Z restaurace se většina účastníků přestěhovala do klubovny, kde se lidé postupně představili, popíjelo se víno a nakonec se i zpívalo (ze začátku i za doprovodu harmoniky Jitky Caklové) až do ranních hodin
Kupodivu se i po dlouhém ponocování u sobotní snídaně zase všichni sešli, aby program pokračoval procházkou po Poděbradech, ale i solnou jeskyní či výletem lodí. Zážitky ze sobotního dne však již určitě popíší sami účastníci, kterým tímto předávám slovo…
Ale na závěr posíláme ještě jednou velký díl paní Lidmile Nejedlé, která zajistila nejen krásné ubytování, ale z velké části i program celého třídenního setkání. A také Jitce Caklové, která na párty upekla 140 kremrolí a avěnečků a Evě Mužíkové za čertovsky krásné překvapení. Díky Lidmilo, Jitko, Evo!
P.S: doplníme fotografiemi, zde se můžete podívat na čertovské představení:
Zdravice starosty Poděbrad účastníkům i60 Párty:
Vážené dámy a vážení pánové.
V důsledku mé pracovní zaneprázdněnosti mi nezbývá než Vás pozdravit alespoň touto písemnou formou a srdečně Vás tak přivítat v Poděbradech. A začnu zdánlivě hned poněkud morbidně. Naproti hotelu, kde se koná Vaše setkání, je městská vývěska místní pohřební služby. Pokaždé chodím kolem nejen proto, abych se na vlastní oči ujistil, že tam ještě nevisí mé jméno, ale abych také s uspokojením zjistil, že v Poděbradech se lidé opravdu dožívají vysokého věku.
Nevím, zda je to dáno podnebím, výjimečným genetickým fondem, Poděbradkou, nebo podmínkami, které senioři v Poděbradech mají. Osobně se domnívám, že je to kombinace všech faktorů, ale určitě je to i péčí a pozorností, které město našim nejrůznějším seniorským organizacím věnuje. Pokaždé, když se setkávám s našimi seniory, mám velkou radost, že zde žijí opravdu aktivně. A věřte, to není fráze. Mám radost, že starší lidé nesedí s rukama v klíně a svá setkání neredukují jen na kávu a moučník. Výčet nejrůznějších nápadů, kterými naplňují svůj čas je nesmírně inspirující. Mohu vás ujistit, že takové organizace vždycky rádi podpoříme a na rovinu říkám, že to neděláme nezištně. Už teď se totiž těším, až se stanu členem nějaké podobně aktivní organizace, protože si opravdu nedovedu představit, že bych krmil v parku holuby, nemluvě o tom, že je to u nás úředně zakázáno…
Velmi si vážím stáří, ale abych přesný, nesmírně si vážím moudrého a aktivního stáří. A určitě mi dáte za pravdu, že moudrost a aktivita jsou hodně podstatné atributy, které ze stáří dělají příjemně snesitelný podzim života. Stáří může být také pošetilé, zatrpklé, apatické. A právě proto, abychom se vyhnuli všem podobným negativům, musíme lidem, kteří chtějí být aktivní, jít naproti. A ono se nám to pak vrací. Spokojení občané, to je přece základ každého dobře fungujícího města. Zbytek je pak už jen běžná administrativa, kterou zvládne i průměrně retardovaný starosta.
Vždycky si říkám, kéž by mě všechny složky ve městě naplňovaly podobným uspokojením, jako je práce se seniory. To by bylo skvělé. Je to samozřejmě jen část práce s veřejností, s občany, ale velmi podstatná část. V každé kulturní společnosti to přece byla rada starších, která přinášela kolektivní rozum. I když dnes zažíváme zběsilý kult mládí, myslím, že se pomalu kormidlo opět obrací ke zkušenostem a moudrosti šedých skrání. A je to jen dobře, protože co může posunout každou společnost vpřed je, když nebudeme zbytečně opakovat chyby a naslouchat zkušeným. Vy se možná v řadě případů cestou do schodů zadýcháte, musíte mít televizi puštěnou trochu víc nahlas, když vstáváte od záhonku, potřebujete pevnou oporu a telefon máte s většími tlačítky. Ale to je přece jen průvodní stav tělesné schránky, kterou bohatě vyvažují Vaše nezaměnitelné zkušenosti. A ty jsou k nezaplacení. Pokud senioři, konkrétně jako u nás v Poděbradech, jsou schopni jako patriarchové rodin ovlivňovat svým moudrým pohledem své okolí, co víc si může přát každý starosta. Co víc si může přát město!
Takže shrnuto a podtrženo, moudrá radnice se snaží podporovat aktivity svých seniorů. Ono se to musí vrátit. Je to poděkování za celoživotní práci, ale je to také nepřetržitá komunikace s lidmi, kteří mají stále co říct nejen k dnešku, ale i k budoucnosti.
Slavný malíř Pablo Picasso kdysi napsal aforismus – dnešní mládež je hrozná, ale nejhorší na ní je, že k ní už nepatřím… Tím vlastně v nadsázce vyjádřil smutek stárnoucí generace, která je nespravedlivě vytlačována na okraj společnosti. Mohu vás ujistit, že my usilujeme o to, aby senioři byli aktivní součástí města, aby zde žili spokojeně, aby byli hrdí na Poděbrady na jejich slavnou minulost i současnost. A mám takový dojem, že to je ten nejlepší recept na dlouhověkost.
Pochopitelně symbolem dlouhověkosti je nedostižný Metuzalém, ale pozor, mám pro vás potěšující zprávu. Všechno je jinak! Jistě si třeba vybavíte, že básníka Jaroslava Vrchlického v 50 letech jeho vrstevníci oslovovali velebný kmete. Dnes by padesátník po takovém oslovení srazil návštěvu ze schodů a šel si nabudit adrenalin někam na snowboard nebo do fitcentra. A pokud jde o Metuzaléma, tak to je zase druhý extrém. Bible sice praví, že se dožil 969 let. To je jistě nepřekonatelný ideál. Nicméně poslední výzkumy ukazují, že vykladači Bible u Metuzaléma zaměnili roky za měsíce a po přepočtení všech dat se zdá, že se onen legendární Metuzalém dožil 81 let. Takže mi závěrem dovolte, abych Vám všem popřál krásný pobyt v Poděbradech a abyste díky svému aktivnímu a pozitivnímu přístupu k životu všichni úspěšně překonali v dlouhověkosti legendárního Metuzaléma!
Ladislav Langr, starosta města Poděbrady
