Je to hrozná nedělní zpráva nejen pro český film. Výtečný kameraman Miroslav Ondříček je bohužel po smrti. Partnerka jeho syna Davida Martha Issová potvrdila, že osmdesátiletý umělec umřel v nemocnici v sobotu večer. Ondříček je v České republice i v zahraničí známý hlavně filmy natočenými s režisérem Milošem Formanem včetně Hoří, má panenko a oscarového Amadea.
„Měl jsem ho rád, jako by byl z naší rodiny. Byl to hodný a přátelský člověk. Na to, jak byl světově proslulý, byl hrozně skromný a radostný,“ řekl režisér a kolega Jan Svěrák. „I nás o generaci mladší režiséry bral a povídal si s námi jako se sobě rovnými,“ podotkl.
Herec a ředitel karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška označil úmrtí Ondříčka za smutný odchod kamaráda a velkého kameramana. „Lidsky je to složité, ale odešel v požehnaném věku,“ poznamenal.
Režisér Jan Hřebejk považuje Ondříčka za jednu z nejvýznamnějších postav českého filmu. „Ale není to o žebříčcích. Měl jsem ho rád i jako člověka. Kdekdo si zaslouží obdiv a kdekdo si zaslouží lásku. Ale on si zasloužil obojí, a to není žádná fráze. Natočil skvělé filmy a navíc o něm nikdo nemohl říct půl špatného slova,“ prohlásil Hřebejk.
Za velkou ztrátu považuje úmrtí Ondříčka režisérka Helena Třeštíková, podle níž to byl úžasný kameraman i člověk. „Nedávno jsem ho na Českých lvech zastupovala při předávání ceny za celoživotní dílo. Popřála jsem mu, ať se brzy uzdraví, to se bohužel nevyplnilo,“ uvedla.
„Je to velká ztráta, odešel představitel nejslavnější éry československého filmu konce 60. let,“ sdělil Ivo Mathé, který jako předseda dozorčí rady působil s Ondříčkem v České filmové a televizní akademii (ČFTA). Ondříček byl jejím prezidentem. „Je to velká ztráta, protože podobné osobnosti kvůli kontinuitě český film potřebuje,“ dodal.
Ondříček stál za kamerou u čtyřiceti filmů: sedmi Formanových, několika Jana Němce nebo George Roye Hilla, Lindsaye Andersona. Mezi nejslavnější tituly jeho filmografie patří také Konkurs, Intimní osvětlení nebo Vlasy.
Za Formanovy filmy Ragtime a Amadeus byl Ondříček nominován na kameramanského Oscara. V roce 2004 dostal od Americké unie kameramanů Mezinárodní cenu za životní dílo.
Jeho poslední filmy vznikaly v USA pod taktovkou režisérky Penny Mashallové. Čas probuzení s Robertem de Nirem měl velký ohlas a ve druhém snímku, Velké vítězství, byla hvězdou zpěvačka Madonna.
Cesta ke slávě
Kameraman Miroslav Ondříček patřil k několika málo českým filmařům, kteří se proslavili i daleko za hranicemi své vlasti. Pražský rodák stál za kamerou čtyř desítek celovečerních snímků, spolupracoval s Milošem Formanen nebo Janem Němcem i dalšími režiséry světového věhlasu, jako byli George Roy Hill či Lindsay Anderson. Těm všem Ondříček poskytl svůj obraz plný přirozeného vidění světa.
Dva Ondříčkovy filmy - Ragtime a Amadeus - byly nominovány na Oscara, zlatá soška mu ovšem utekla. Získal ale řadu dalších ocenění, neméně prestižních. Sám si nejvíce vážil ocenění od kolegů, Ceny za přínos mezinárodní kinematografii, kterou v roce 2004 dostal od Unie amerických kameramanů; obdobné vyznamenání dostal Miroslav Ondříček i od asociace českých kameramanů. Kromě toho měl na kontě i Českého lva, Zlatý glóbus z Karlových Varů a v roce 2006 mu prezident udělil medaili Za zásluhy.
Ondříček se narodil 4. listopadu 1934 na pražském Žižkově, kde měl jeho otec holičství a maminka kloboučnictví. Už na střední škole byl prý denně v kině. „Viděl jsem snad všechny filmy a toužil jsem být jejich součástí. Ten pocit byl velmi silný, a tak jsem se rozhodl pro studium filmu,“ vzpomínal.
Mladý nadšenec se nejprve vyučil ve filmových laboratořích na Barrandově, v letech 1953 až 1963 byl asistentem kamery a na konci 50. let vystudoval večerně filmovou tvorbu při pražské filmové fakultě.
Při natáčení filmu Až přijde kocour (do kin 1963) se seznámil s Milošem Formanem, který zrovna chystal Konkurs. „Přišlo strašně moc holek, mezi nimi třeba i Přenosilová. Ale přišly taky holky, co zpívaly strašně,“ popsal Ondříček na začátek spolupráce, která vyústila v řadu nezapomenutelných filmů. Vytvořil obrazovou složku Lásek jedné plavovlásky a Hoří, má panenko, stejně jako Formanových amerických filmů od Taking Off přes Hair (Vlasy), Ragtime až po Amadea či Valmonta.
Po emigraci Miloše Formana do Spojených států musel Ondříček často čelit otázce, jestli sám o tom samém neuvažoval. „Nevím, myslím si, že jsem asi blbej. Možná jsem takový vlastenec a slávista. Měl jsem výborného otce, kterého jsem tu nechtěl nechat samotného, protože maminka brzy umřela,“ zněla jedna z odpovědí kameramana, který se ale dokázal v Hollywoodu prosadit i ze svého pražského domova. Cestu mu (kromě Formana) otevřela spolupráce s anglickým režisérem Lindsayem Andersonem.
