Naše tatranské putování

Naše tatranské putování

9. 3. 2015

V létě toho roku jsem se seznámil s Jitkou, která v té době pracovala u okresního soudu. Na podzim jsme oslavili její padesátiny a týden nato pořádal její zaměstnavatel zájezd na Slovensko. Protože jedno místo zůstalo neobsazeno zaměstnancem soudu, měl jsem možnost jako „rodinný příslušník“, samozřejmě bez příspěvku z FKSP, zúčastnit se také.

Když se brzy ráno autobus zaplnil, vyrazili jsme. Cesta nám ubíhala v očekávání prvních společných zážitků rychle a bez problémů. Cestou jsme se zastavili ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, kde jsme si odpočinuli od sezení v autobuse a prohlídkou skanzenu protáhli nohy. V místní starobylé kovárně jsme si nechali na památku vykovat malou podkovu, která nám pro připomínku prvního společného delšího výletu, a taky, aby přinášela štěstí, stále visí nade dveřmi. Po posilnění jsme pokračovali do cíle naší cesty – hotelu Ďumbier v Liptovském Jánu.

Druhý den po snídani vyjíždíme směr Štrbské pleso. Počasí nám od rána přeje, tak jsme v kiosku před další cestou doplnili tekutiny a vyrazili ke stanici lanovky na Solisko. Zastavili jsme se v lyžařském areálu, kde se i 2x konalo MS v klasickém lyžování. V roce 1970 zde získal zlatou medaili sdruženář Ladislav Rygl st. Po prohlídce areálu Jitka využila příležitosti a vyzkoušela si stupně vítězů, aby viděla, jak jí to bude slušet, až ji naučím lyžovat. Potom jsme vyjeli lanovkou k Chatě pod Soliskem a odtud po posilnění přes Škutnastou poľanu se vraceli zpět na Štrbské pleso. A protože se počasí začalo kazit, vrátili jsme se do hotelu. Po večeři nás čekal další příjemný zážitek. Pokyn zněl: "Plavky a ručník s sebou a nasedat". Po dvou hodinách, strávených večerním koupáním v termálu Bešeňová jsme se spokojení vrátili na hotel.

Další den jsme opět vstali do slunečného rána, tak po snídani honem do autobusu a hurá směr Chopok. Autobus nás vysadil v Demänovské Dolině v obci Zahrádky. Potom jsme sedačkou dojeli do stanice Rovná Hoľa a s přestupem dojeli na konečnou. Po modré jsme vyšlápli na Chopok, kde se chvílemi honily mraky, které však brzy vítr rozfoukal a sluníčko nás provázelo celou cestu po hřebenech přes Dereše do Sedla Polany. Uchvátily nás pohledy do tatranských dolin a na okolní vrcholky Nízkých Tater. Cestu nám lemovaly desítky kamenných „mužíků“, které vyznačují horské chodníky. Ze Sedla poľany jsme sestoupili přes Tri vody podle Zadnej vody k Mikulášské chatě a Vrbickému plesu. Tam nás autobus naložil a odvezl zpět.

Zbýval nám poslední pobytový den. Po snídani jsme zabalili proviant a vyrazili, plni odhodlání, Jánskou dolinou na vápencový masiv Ohniště se skalní bránou Okno a zpět přes Stanišovské sedlo. Bohužel se mi během focení protrhla perforace kinofilmu u kapesního Canonu, a všechny další snímky jsem skládal do jednoho políčka. Protože jako správní „mastňáci“ jsme neměli zkušenost s horskou turistikou, tak jsme si říkali, že 20km na celodenní túru je malina. To nás vytrestalo a do hotelu jsme se vrátili k večeři se zpožděním a nohama „ušoupanýma ke kolenům“. I když trochu pomohla sprcha, večerní posezení brzy skončilo a pak hajdy na kutě.

Poslední den jsme po snídani naložili bagáž, rozloučili se s bezvadným personálem hotelu a vyrazili na cestu domů. Hodinovou zastávku v Olomouci jsme využili k obědu a krátké obhlídce náměstí a těšili se domů. Na celý pobyt i cestu rádi vzpomínáme, jen na první den v práci po návratu jsme raději zapomněli.

 

PS: Omluvte kvalitu fotek, jsou skenované z kinofilmu nebo přefocené z fotek 9x13 z roku 1999.

Autor: Radovan Cakl
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Radovan Cakl
Díky všem za ohlasy u článku. Jsem rád, když jsem někomu připomněl krásné zážitky z dřívějška, nebo dal tip na další dovolenou.
Libuše Křapová
Taky jste mi přivolali vzpomínky :-)) V mládí jsme jezdili do Tater každý rok, na výlety, lyžování - no,vzpomínky mi nikdo nevezme. Jen škoda, že je to už tak dávno :-)
Libor Farský
Krásné počteníčko a pokoukáníčko, přivolávající vzpomínky, pane Radku. To jste mne potěšil!
Hana Rypáčková
To mi bylo moc líto, že jsme Tatry ztratili! Nočním vlakem lze bez problémů do lůna hor.Jenže za eura...
Soňa Prachfeldová
Krásné tatranské putování, fotky jsou pěkné, také se mi v Tatrách líbilo a mám na ně krásné vzpomínky.
Marie Magdalena Klosová
Milí Caklovi,Rožnov pod Radhoštěm mám "na dosah",je to také naše pravidelná každoroční zastávka.V "Městečku" se téměř vždy něco děje.Teď jsou nejblíž Velikonoce.Městečko ožije stánky s rukodělnými výrobky,bezkonkurenčními koláči "frgály",valašskou muzikou a místními specialitami. Bešeňová je také naší vyvolenou.Naposledy jsme se vyhřívali v jejich tmavých vodách v listopadu. A Olomouc?Moje studijní štace.Olomouc je čím dál krásnější.
Dana Kolářová
Zajímavá reportáž z Tater, vyvolala vzpomínku na týdenní rekreaci v hotelu Ďumbier v Liptovském Jánu. Bylo tam nádherně.
Eva Balúchová
Krásné vyprávění,krásné fotky.Na rozdíl od Alenky V.musím napsat,že jsi mě připoměl kde všude jsem ještě nebyla.
Lidmila Nejedlá
Čiší z toho pohoda a vy jste krásní lidé. Tatry znám v zimě i v létě.
Eva Mužíková
Také mi vyprávění připomíná můj pobyt v Tatrách...kde jsem se hned druhý den, neznaje sílu horského sluníčka strašně spálila a dva dny nemohla vylézt... Nádherné fotky, moc vám to oběma sluší...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.