Kouzlo časů minulých: 
psí kusy matky přírody

Kouzlo časů minulých:
psí kusy matky přírody

18. 2. 2015

Vytáhnout na světlo boží, jak to bylo kdysi s počasím, není nošením dříví do lesa. Dnes nemusíte mít chalupu ani u řeky nebo potok, a přece vás mohla nebo nedej pámbu může postihnout pohroma. No bylo to tak i před padesáti, šedesáti lety.

Někdy v roce 1942 bylo dusné, srpnové odpoledne, pásli jsme se na měsíčních jahodách odrůdy Baron Solemacher, po silnici chodili rekreanti ve skupinkách a mířili volným krokem k lesu. Pokud skupinku tvořil pár, jeho chůze byla o poznání rychlejší. Otec už potřetí otevřel poklop studny a na laně vytáhl proutěný košík, v němž bylo několik lahví černého piva, která minulý týden matka vyrobila. Varna byla ve sklepě a na ingredience, ze kterých chutný nápoj vznikl, si nevzpomenu, ani kdybyste se mnou mlátili o zem. Jedno však vím jistě. Chutnalo skutečně jako pivo, bylo nasládlé a otec si je vylepšoval tím, že mu do něj rozbila matka syrové vejce a švrlákem rozmíchala.

Vlaštovky létaly skoro u země a na obloze se netetelil ani mráček. "Slunce peče, déšť poteče" vzpomněla si matka na lidovou pranostiku. A měla pravdu. Z ničeho nic se během čtvrt hodiny zatáhlo až setmělo, ukázaly se první blesky, následované hromy, které jsme my kluci označovali za nebeský fotbal. V mžiku začal ragl, vítr zvedl pár pařeništních oken a přenesl je už slepé o pár metrů dál a jedno se probouralo až do skleníku.

To už jsme byli v kuchyni přilepeni na skle okna, aby nám nic neuniklo, a do předsíně vrazil pan Smutný, který se přišel schovat. Ze šosu mu kapalo jako vodníkovi, z kapes vylovil peněženku, balíček mokrého tabáku a smradlavou lulku a maminka ho utěšovala: "To usušíme. Dejte to sem nad kamna. Uvařím vám čaj a usuším alespoň košili." Proč tolik starostí? Pan Smutný byl také rekreant. Brněnská fabrika, myslím První brněnská, postavila v dědině vedle zámečku velkou hranatou budovu s mnoha pokoji a celý areál zámečku včetně parku s altánky a rybníkem sloužil pro rekreaci jejich zaměstnanců. Pan Smutný měl v Brně místo manželky zahrádku a mohl na ní ruce i oči nechat. A tak se není čemu divit, že mu na rekreaci chyběla a jako náhrada a zdroj informací mu sloužilo naše zahradnictví.

Ale to jsem zase odběhl mimo hřiště. Bouřka nabývala na síle a z nebe padaly řetězy vody nepřetržitě skoro hodinu. "Sakra, to je průtrž mračen" ulevil si otec,"emnem aby z teho nebyla povodeň. Vytáhl z komory jutový pytel, podkasal jeden roh k druhému a vznikla metrová kapuce, kterou si přehodil přes hlavu a šel se podívat k potoku. Zpátky byl coby dup. "Tož už je půl metra od vrchu" a nebylo mu do řeči. Za pár minut se už potok vylil z břehů, které v tomto místě byly vysoké přes tři metry, a rozléval se po zahradě.

Postupně zmizely jahody, slaměnky, kamilky, červená řepa, astry, a když přestalo pršet, byla voda i ve skleníku. Přes zahradu plavaly stromy, větve, i králikárna s králíky, různé dřevěné nářadí, krovy a prostě všechno, co proměnilo život mnohých během chvilky v zoufalství. Přívaly se zastavily až u studny, přesto však voda v ní byla kalná a my museli pro vodu chodit skoro týden ke studánce dobrý kilometr daleko.

Když voda poněkud opadla, mohli jsme se počvachtat v blátě na zahradě a otec seděl na poklopu studny, dělal hrdinu a pravil k matce: "A je to v řiti!"

Vánoce byly v tom roce jen o koláčích a stromečku se skleněnými cinkrlátky. Radost nám udělal pan Smutný, který poslal balíček s různými laskominami, které, jak už to v Protektorátu chodilo, sehnal pod rukou u známých a kamarádů.

Až později jsme my děti pochopily, proč babička při bouřce rozsvěcuje hromničku (dlouhá svíce k tomu účelu vyrobená a příhodně pojmenovaná). A modlitby s růžencem skončily až s bouřkou.

Tož i tenkrát příroda prováděla psí kusy.


Kouzlo časů minulých
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Magdalena Klosová
Je to ,jako obvykle,moc pěkné "počtení".Člověk jako by u toho byl.Milé a upřímné.Nám se něco podobného,ale ne tak fatálního ,stalo v roce 1974 v Beskydech na chalupě.Taky to bylo "ráz na ráz" a taky to vzalo jahody.Ale hlavně mostek a břehy.A nafukovací bazének mého 3 měsíčního chlapečka.Historie se zopakovala ještě v roce 2010.Prozatím...
Soňa Prachfeldová
Milé vzpomínání, také moje babička - oma vytáhla vše ze zásuvky /tehdy asi jen radio/ a rozsvítila hromničku. Vždy jsem měla ráda bouřky, hromy a teplý déšť, teď se už občas bojím.
Olga Štolbová
Jaroslave, všechny Vaše vzpomínky jsou úžasné a většinou i poučné. Ráda ja čtu, i když často s několikadenním spožděním. Díky za ně....***
Jana Šenbergerová
Tou dobou jsem byla ještě na houbách, ale pozdější bouřky si také pamatuji jako velké zážitky. Když po bouřce vysvitlo slunce, vyběhli jsme bosky před dům a ráchali se v kalužích. I dnes mám někdy chuť to udělat, ale... :-) Pěkně nás vracíte do časů minulých.
Zuzana Pivcová
Vaše vzpomínky, kterých se chopíte z jakékoliv strany, jsou pro mě zábava, poučení a zdroj informací, a koneckonců také už trochu možnost porovnání s vlastními zážitky.
Alena Vávrová
Jako holka jsem měla bouřky ráda. Když jsem byla zrovna na vakacích u babičky, chodila jsem se dívat ze zápraží, tak se to nad Orličkama "mydlí" a babička mne honila do chalupy se slovy, "že na mne ukáže prst Boží"! Pro černé pivo jsem ji chodívala v neděli do hospody a ona si do něj také zavrtěla žloutek.
Hana Rypáčková
Ano, hromnici zapálit a chodit s pytlem na hlavě kolem chalupy, kdyby uhodilo a třeba vzadu u stodoly hořelo.Navzdory tomu, že mohutná lípa by blesk přitáhla na sebe....Hezké.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.