Vtipnější vyhrává: Mám to v oku!

Při tapetování je vždycky nějaká "legrace". Já ,která se nikdy s mužem nehádala, jsem byla při společném tapetování málem na rozvod. Musím ale říci, že díky mužově silné vůli mě nezabít, jsme nakonec byli úspěšní.

Tapetování v baráku, kde není jediný pravý úhel, to je horor. Proto už nikdy!

Máme tapety v předsíni, na WC a v ložnici. Dávno mají odslouženo, ale ještě jsem nenašla odvahu tuto situaci řešit. A tak se mi zdá, že po přečtení tohoto článku bude konečné rozhodnutí ještě těžší. Pěkně napsáno, ale nepotěšila jste mě. :-(

tapetovala jsem kuchyň tapetou cibulák a dětský pokoj tapetou kde byla boudička u ní pejsek a na boudičce pejskovi a kolem plno kuřátek. Docela jsem uspěla. Ale po pár letech kdy těti odrostli se styděli pozvat kvůli okuřátkované tapetě spolužáky. Tak jsem rozhodla tapetu odstranit a vymalovat. Jedna stěna mi trvala s přestávkami celý den pak jsem vzala špachtlu a odškrabávala jsem ji i s malůvkou někde se vytrhla i s kusem omítky. Ty stěny pak vypadaly jak z hororu . To pak bylo sádry abych ty vzniklé díry před malováním zakryla. Po té zkušenosti už na další sundání tapety v kuchyni nedošlo . Zvolila jsem po pár letech přetapetování . Pak po přestěhování už leta letoucí si jen místnosti maluju tapetu už nikdy.

Já bych se určitě do tapetování sama nedala. Ale můj muž je šikula, a tak když si něco vymyslím a přemluvím ho k akci, tak mu moje tlapičky nešikovně sekundují. Ale otapetovali jsme omyvatelnou tapetou v paneláku kde co, i skříňky do kuchyně, které vyrobil. A v obýváku máme celou jednu stěnu potapetovanou červenými pivoňkami, kolem koupě toho šíleného vzoru a realizace nalepení byla taky pěkná story. A za tři roky jsem si na ni nezvykla. Ale chtěla jsem ji já, takže musím mlčet :)

Jo, ve dvou...Kdysi jsem s prvním mužem tapetovala kuchyni. První pruh šel, druhý ujel trochu nakřivo a při pokusu ho narovnat, ho muž natrhl. Slezl ze žebříku a pravil "Na to se můžu...! Odešel do koupelny a po té do šachového klubu. A já sama až do tří ráno tapetovala zbytek. Ráno se mi dostalo pochvaly " Vidíš jak si šikovná..." Při každém článku se mi vždy vybaví nějaká vzpomínka.

...jéé, vtipně a lehce napsané ! Úplně Vás 2 vidím a tu díru u lampy také ! Vždyť tapetovat je tak snadné ...:)! nebo snad ne ?

Také bych si netroufla, ale tapety jsem kdysi strhávala ze stěn, dveří, vlastně skoro všech místností a bylo to děsné, dveře vyžrané od lepidla. Tapety nikdy !

Je to někdy jak s mucholapkou.Ale bez tapety ani ránu-jinak nic opravit neumím, jen to přelepit.

Jani, já jsem pokus nalepit byť jen jeden pruh bílé samolepící omyvatelné tapety , na zeď vedle sporáku, měla natočený moji sousedkou na video. Dlouho, dlouho jsem si jej přehrávala a dokonce bavila jeho obsahem i návštěvy...A to nejsem úplné technické dřevo, naopak... Nejdříve varhánky, pak také chyběl kus u stěny a nakonec jsem jí přetrhla. Ty komentáře u toho se nedají zveřejnit, to by jste mne asi již odpískali.... :)))))