Dušičky trochu jinak

Dušičky trochu jinak

30. 10. 2014

Rána začala být sychravá a nevlídná a zhusta šedé mraky a mlha neopustí náš obzor ani v odpoledních hodinách. To je neklamné znamení, že babí léto je v nenávratnu a nastal čas dušičkový.

Navštívili jsme s rodinou zdejší hřbitov, kde odpočívají naši blízcí a položili na hrob květiny a zapálili svíčky. Nutně jsem pro své poděkování komentátorům mé vernisáže Obcologie potřebovala vyfotografovat tabuli obce Mnetěš a na obloze se kupodivu objevilo sluníčko, tak jsme vyrazili.

Obec Mnetěš leží pár kroků od hory Říp a za pěkného počasí by byla škoda vrátit se hned domů. Využila jsem tedy příležitosti a nasbírala si dokumentační obrázkový materiál k tomuto příspěvku. 

Kopec Říp se vypíná ve zdejší rovinaté krajině a přestože měří jen 455 m, upoutá vaši pozornost už zdáli. Na Říp můžete vystoupit cestou z Krabčic-Rovného, cestou od Ctiněvsi nebo z Vražkova. Také jej můžete celý obejít. Dodnes se vedou dohady, v kterých místech pod Řípem je pochován Praotec Čech.

Leč toto slohové cvičení nepíšu ani tak o Řípu, i když je můžete považovat za pozvání třeba na slavnou Řipskou pouť o sv. Jiří. Nebo ... Jestlipak vás někdy napadlo, že někteří lidé mají o svátku zesnulých o jednu cestu za svými blízkými navíc? Ne? Divíte se o čem to mluvím? Pak vězte, že na úpatí památné hory Říp plápolají svíčičky na hrobech nejen o svátku zesnulých. A ne hrobech ledajakých. Nachází se tu totiž Hřbitov zvířat. Ano, čtete správně. Pojedete-li cestou z Vražkova k Řípu, po pravé straně můžete odbočit a ve svahu s krásným výhledem na České Středohoří navštívit pohřebiště psů a kočiček.

Myslím, že takových u nás mnoho není a pochovat svého zvířecího kamaráda právě v těchto místech je asi dost prestižní záležitostí. V řadách jsou tu umístěny pomníčky, ověnčené květinami a různými ozdobičkami a v době mojí návštěvy se tam střídala auta návštěvníků o sto šest. A vypadá to, že zloději sem své kroky neváží, vše tu zůstává ležet, tak jak bylo položeno. Leží tu šampioni i voříšci, cizinci. Já tento článek píšu s nadhledem alergika - a tedy nepejskaře a nekočičkáře. Ale kdokoli z vás se může v tomto dušičkovém období zamyslet a pouvažovat o tom, jestli by nechtěl zařídit svému zvířátku takovéto spočinutí. Majitel pohřebiště vám zařídí i poslední rozloučení s vaším zvířátkem.

Věřte mi, že bylo opravdu přetěžké vybrat pro vás fotografie z tohoto pietního místa. 


Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Balúchová
Taky máme pejska a 2 kočičky na zvířecím hřbitově v koutku zahrady.Zítra jim půjdeme rožnout svíčky. Díky,žes nám nafotila hrobečky,ještě jsem nikdy zvířecí hřbitov neviděla. A děkuji i za info o Řípu,ani tam jsem ještě nebyla.
Zuzana Pivcová
Já si Vašeho článku velmi vážím, větu, že chodit na zvířecí hřbitov není důvodem k výsměchu jsem dopředu adresovala všem, kteří by případně Váš příspěvek nějak kritizovali.
Alena Tollarová
Zuzano a všichni ostatní. Věřte mi, že obrečím každého džungarského křečíka, což je tak jediné zvířátko co můžu chovat, a všichni odpočívají na naší zahrádce.
Hana Rypáčková
My máme prvního pudlíka Filipa v koutku zahrady, jen tam vysazuji kytičky a tak si na toho hodného kamaráda našich dětí vzpomenu. V Hradci Králové v městském lese je obrovský zvířecí hřbitov. Tolik lásky tam víří mezi stromy s vůní pryskyřice...Sama bych tam psa nedala,ale kdo nemá zahradu....
Eva Mužíková
Alenko, děkuji za nápadité téma, při pohledu na hrobečky mi doslova zvlhly oči. Já jsem svá zvířátka nikdy nenechala po uspání na veterině, neměla jsem na to srdce. A hlavně jsem měla možnost udělat jim hrobeček doma. Takže moje zahrádka byla po letech plná pochovaných pejsků, koček a dokonce i morčete. Největší problém byl hrobeček pro 70ti kilového leonberegra, včetně jeho deky, obojků a hraček,, Po odstěhování sem do města všechny " kopečky" zarostly trávou, ale já se tam už nevracím. Občas si při prohlížení fotek na ně vzpomenu a dál už nic nepodnikám...
Zuzana Pivcová
Myslím, že to je velmi individuální, jak se kdo rozhodne, zda svého zvířecího kamaráda nechá pohřbít nebo spálit prostřednictvím veteriny, a samozřejmě má každý také jiné možnosti. Rozhodně ale to není důvod k výsměchu, pokud někdo chodí na hrob kamaráda. I v Praze jednu dobu takový hřbitov byl, ale nejsem si jistá, zda ho nezrušili. Děkuji Vám za ten článek i fotky.