Oskar Schindler: milovaný
i proklínaný zachránce Židů

Oskar Schindler: milovaný
i proklínaný zachránce Židů

9. 10. 2014

Byl členem nechvalně proslulé Nacionálně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) a spolupracovníkem nacistické vojenské výzvědné služby. Během války také vydělával na levné pracovní síle, kterou tvořili převážně Židé. Německý obchodník Oskar Schindler ale na sklonku války zachránil na 1200 Židů před deportací do koncentračních a vyhlazovacích táborů a tím i od jisté smrti. Zemřel před 40 lety, 9. října 1974, v Německu.

„Nezapomenutelnému zachránci životů 1200 pronásledovaných Židů,“ stojí na Schindlerově náhrobním kameni na křesťanském hřbitově na hoře Sion v Jeruzalémě. Jde to stejný nápis jako na pomníku ve Svitavách, kde se Schindler narodil.

Schindlera postava dodnes budí emoce kvůli jeho nacistické minulosti. Kritizován byl také kvůli tomu, že jeho konání mělo údajně pouze komerční základ. Milovník večírků a krásných žen vydělal na otrocké práci milionový majetek. Později ale vkládal vlastní majetek a riskoval život kvůli tomu, aby své židovské zaměstnance zachránil před tábory smrti. Zachránění Židé a jejich potomci nad kritikou Schindlera jen kroutí hlavou.

„Přes všechny své lidské chyby je slavný oprávněně,“ míní americký historik a Schindlerův životopisec David Crowe. „Viděla jsem v něm muže, který neustále riskoval svůj život pro to, co dělal. Byl to dobrý člověk. Musel mít srdce ze zlata,“ vzpomínala na něj později jeho tehdejší sekretářka Mimi Reinhardtová.

Z krakovského ghetta do Brněnce

Schindler vyrůstal ve Svitavách v multietnickém prostředí, kde vedle sebe žili Němci, Češi a Židé. Již jako student vedl bouřlivý život a ve dvaceti letech se oženil s Emilií Pelzlovou ze Starého Maletína. V kritických 30. letech se stal členem Sudetoněmecké strany (SdP) Konráda Henleina a později i Hitlerovy NSDAP. Pro práci ho také zlákala nacistická vojenská výzvědná služba Abwehr.

Po přepadení Polska Německem v roce 1939 získal tento dosud stále neúspěšný podnikatel v Krakově bývalou židovskou smaltovnu. V továrně nejprve zaměstnával Poláky, ale postupně začali mezi zaměstnanci převažovat Židé z krakovského ghetta, kteří byli levnější pracovní silou. Již tehdy bylo jeho podnikání založeno podle svědků na dobrých kontaktech i úplatcích a vedl také bujarý noční život. V té době ale také začal spolupracovat se Společným distribučním výborem se sídlem v Budapešti, který finančně a materiálně pomáhal Židům.

Avšak v roce 1943 bylo krakovské ghetto zlikvidováno a jeho obyvatelé byli buď pobiti, nebo deportováni do koncentračního tábora Plaszów, který byl zřízen na předměstí Krakova. Když bylo poté rozhodnuto, že všichni vězni budou převezeni do Osvětimi, Schindler pomocí úplatků a kontaktů dosáhl toho, že nejen své zaměstnance, ale i jejich rodiny převezl do svého dalšího podniku, muniční továrny v Brněnci na Moravě. Tím je zachránil od jisté smrti v plynových komorách vyhlazovacích táborů. Jeho pověstný "seznam" obsahoval jména asi 700 mužů a 300 žen a do tábora Schindler později přijal i další Židy.

Krach podnikání, pití a hořký konec

S blížícím se koncem války se Schindler obával příchodu sovětské armády. Po výslechu v americkém zajetí a svědectvích zachráněných Židů byl společně s manželkou Emilií (1907-2001) propuštěn a pokračoval v cestě na západ. V roce 1949 odjel i s manželkou do Argentiny, ale na konci 50. let se vrátil do Německa – už bez manželky. Ta později vzpomínala na svého manžela s hořkostí. Mohl za to alkohol a dluhy. V rozhovorech pro média Emilie trvala na tom, že zachránila více Židů než její muž.

Po návratu do Německa Schindler žil ve Frankfurtu nad Mohanem prakticky neznám. Chytrý manažer, který za války obelstíval esesáky, stále neměl podnikatelské štěstí. Prostředky, které dostal od vlády a od zachráněných Židů, se mu rozplynuly v neúspěšném podnikání a údajně i v pití.

Až v roce 1966 se mu dostalo v Německu částečného uznání, když mu byl udělen Spolkový kříž za zásluhy 1. třídy. A získal i celou řadu dalších ocenění, byl například držitelem řádu papeže Pavla VI. V Izraeli byl prohlášen Spravedlivým mezi národy. Pardubický kraj ho v roce 2007 zařadil do dokumentu Tvář Pardubického kraje, který stanovuje symboly kraje a také mimo jiné seznamy jeho osobností a rodáků.

Dlouhá léta věděli o osudu Schindlera jen zachránění. V roce 1982 ale vyšel román australského spisovatele Thomase Keneallyho Schindler's Ark (Schindlerova archa), který vznikl díky spisovatelově náhodnému setkání s jedním ze zachráněných Židů, a Schindlerův život se tak otevřel veřejnosti. Podle této knihy potom natočil americký režisér Steven Spielberg svůj slavný oscarový film Schindlerův seznam (1993), ve kterém si Schindlera zahrál Liam Neeson.

Oskar Schindler, bouřlivým životem zlomený a zadlužený muž, zemřel předčasně ve věku 66 let v německém Hildesheimu.

2. světová válka Židé
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.