Každý člověk jednou zestárne a bude potřebovat finanční prostředky pro zajištění své životní úrovně. A není již jako dřív jisté, že mu bude vyměřený důchod od státu stačit. Spíše naopak. Vzhledem k demografickém vývoji se člověk bude muset o sebe více postarat sám. Penzijní reforma od roku 2013 přinese nejen možnost vyvést část mzdy do soukromých penzijních fondů, ale i postupně prodlouží věk odchodu do penze. Jak na to Češi reagují?
Pasivní přístup převažuje
Z údajů výzkumné společnosti GfK plyne, že bezmála polovina populace se zatím o své zabezpečení na stáří nestará. Pokud se však podíváme blíže, najdeme zhruba tři skupiny lidí podle postoje k zajištění na důchodový věk. „Jednak ty, kteří se o nic nezajímají a ani nechtějí, prostě a jednoduše se zatím spoléhají na stát a budoucí penzi. Jsou mladí, nemají informace, žijí na venkově i v malých městech a mají nižší vzdělání. Jejich příjem však není často malý, jsou zde zaměstnanci i aktivní podnikatelé. Těch je asi třetina,“ uvádí konzultant Gabriel Tkáč z GfK.
Další skupinu představují lidé, kteří se „spíše“ zajímají, vědí, že je potřeba se na důchod finančně zajistit. Nechtějí se jen spolehnout na stát, ale nemají dostatek informací a spoří malé částky jen v rámci penzijního připojištění. Věk zde nehraje roli, vzdělání je střední či vyšší a příjem koliduje kolem průměru. Žijí převážně ve středních a větších městech. Těch je zhruba polovina.
Poslední skupinou jsou ti, kteří možnosti znají a vědí, co chtějí. Spoří a snaží se zúročit peníze i jiným aktivnějším způsobem (investice, akcie). Rekrutují se vesměs z venkova a satelitů kolem velkých měst i přímo z nich. Podnikají či jsou specialisté ve svém oboru. Přibližně jde o pětinu lidí.
Češi raději spoří než investují
Je sice pravdou, že se český občan na stáří ještě stále moc nezabezpečuje a nechává věcem, zatím, spíše volný průběh. Nicméně, Češi přeci jen začínají více spořit a váha dobrovolného penzijního připojištění každým rokem narůstá a nyní (33 % penetrace) již dotahuje tolik oblíbený produkt stavebního spoření (38 % penetrace). A jako takové je připojištění zmiňováno nejčastěji mezi finančními produkty, které si lidé plánují pořídit.
„Spoření a konzervativní přístup k nakládání s financemi je vůbec doménou české společnosti. Fenomén vkladní knížky je zakořeněn a dědí se z generace na generaci. Navíc je podporován bankovními domy, které se přizpůsobují konzervativnosti (a sami jsou do jisté míry konzervativní) a pro zhodnocení peněz nabízí především depozitní a spořicí produkty,“ říká Tkáč.
Za hranicemi je víc zkušeností
Při pohledu do zahraničí se ukazuje, že obyvatelé vyspělých zemí Evropy se od finančního chování přeci jen liší. Na základě studie GfK Investment Barometer je patrné, že spořicí produkty Evropané sice také s oblibou využívají – v zemích západní Evropy takto spoří 75 % obyvatel, ve střední Evropě 56 %. Češi svěřují své finance spořicím účtům v 50 % případů. Na druhé místo v Evropě se řadí různé typy životních pojištění, finance do nich ukládají čtyři z deseti Evropanů (v západní Evropě 45 %, ve střední 24 %). Do životního pojištění vkládá své prostředky zhruba 31 % obyvatel České republiky.
„Čeho Češi stále využívají v naprosto mizivém počtu, je aktivní investování do akcií a podílových fondů. V obou případech se k tomuto typu investování hlásí pouze 1,5 % lidí. Je to dáno mnoha důvody, kam patří nejen uvedená konzervativnost, ale i nezkušenost a všeobecně nízká znalost trhu,“ dodává Gabriel Tkáč.
Investiční portfolio Evropanů se skládá z akcií z 16 % a z akciových fondů ze 13 %, přičemž v USA je tento podíl mnohem vyšší a činí 34 %. Pro zajímavost, absolutně nejvíce do akcií a akciových fondů investují Švédové – 43 % do akcií a 45 % do akciových fondů.
