Již půlstoletí vyprodává koncertní haly nejen v Čechách, Německu či Rusku a jeho jméno znají snad ve všech koutech světa. Karel Gott už není jen nejpopulárnějším českým zpěvákem všech dob a žánrů, mnozí už o něm hovoří jako o fenoménu české (i německé) pop music. A ani v pětasedmdesáti letech, jichž se právě dožívá 14. července, se "zlatý hlas z Prahy" do penze ani trochu nechystá. A proč taky, když se stále těší přízni publika, v němž se navíc mísí všechny věkové kategorie.
Proč je Gott 50 let pro velké publikum stále "božským Kájou"? Jen výjimečným talentem to není. Například podle jeho kamarádky, zpěvačky Yvonne Přenosilové, je Gott tak populární "díky neuvěřitelné pokoře k publiku a tvrdému přístupu k sobě samému". I ostatní jeho známí se shodují, že Gott je profesionál a perfekcionista.
„My muzikanti jsme po každém koncertu, ať to bylo v Hamburku nebo v Moskvě, už byli v hospodě dávno ožralí, a on ještě mluvil s poslední paní, které se podepisoval do památníku,“ vzpomněl na čtvrtstoletou spolupráci s Gottem hudebník Ladislav Štaidl. Sám Gott ke své popularitě mimo jiné řekl: „Jsem posel dobrých zpráv, ne zpěvák, který si dává přespříliš záležet na nějakých sebezpytných, hlubokých a všekritizujících textech.“
Mnozí oceňují též Gottův smysl pro humor a sebeironii, s níž se nakonec vypořádal i s kauzou "zombie". Tohoto označení se mu dostalo v lednu 2000 v novinovém článku kvůli chystanému vystoupení na výstavě Expo 2000 v Hannoveru. Gott zprvu reagoval podrážděně a účast odmítl, nakonec ale, i kvůli kampani německých fanoušků, na Expu vystoupil a opět slavil úspěch. A po čtyřech letech v textu Michala Horáčka zpíval: „Pohřbili mě stokrát a já jsem stokrát vstal. A bude-li co zpívat, tak budu zpívat dál.“
Elektrikář s talentem od Boha
Karel Gott se narodil 14. července 1939 v Plzni, v roce 1945 se s rodiči přestěhoval do Prahy. Poté, co nebyl v roce 1954 přijat na pražskou UMPRUM, vyučil se elektromontérem v ČKD v Praze-Vysočanech, kde pak tři roky pracoval. Už od roku 1958 zpíval v pražských kavárnách Reduta či Vltava, kde vystupoval třeba s orchestrem Karla Krautgartnera. V roce 1960 byl přijat na Státní konzervatoř v Praze, kde vystudoval operní zpěv.
V roce 1963 nastoupil do angažmá v divadle Semafor, kde působil dva roky a kde pro něj Jiří Suchý a Jiří Šlitr napsali i dva jeho první hity Oči sněhem zaváté a Zdvořilý Woody. V roce 1965 založil s bratry Jiřím a Ladislavem Štaidlovými divadlo Apollo, s nímž účinkoval i v Montrealu na Expu'67. Milníkem v jeho kariéře bylo v roce 1967 šestiměsíční angažmá v hotelu New Frontier v Las Vegas. V USA pak zpíval ještě mnohokrát, vrcholem byly dva koncerty v newyorské Carnegie Hall (2000 a 2005).
Zlatým slavíkem se stal poprvé v roce 1963. Loni se při 48. ročníku tradiční ankety z prvenství radoval již poosmatřicáté. V roce 1992 mu vydavatelství Supraphon udělilo Diamantovou desku za rekordních 13 milionů prodaných nosičů. „Publikum mi dává svůj palec stále nahoru a ukazuje mi tím, že ho stále zajímám, svým zpěvem nenudím a tím, jak vypadám, nestraším,“ míní Gott, který nedávno vydal u mnichovského nakladatelství Riva svou první autobiografii s názvem Mezi dvěma světy: Můj život.
Značnou část kariéry strávil Gott v Německu, tehdy ještě západním, kde v roce 1967, kdy o něm tamní tisk psal jako o "Sinatrovi Východu", podepsal smlouvu s firmou Polydor, u níž v roce 1997 získal smlouvu celoživotní. V roce 1968 reprezentoval Rakousko na Velké ceně Eurovize v Londýně (ČT, tehdy ČST, ještě nebyla členem pořádající organizace). V koncertování v zahraničí tehdejší režim Gottovi nebránil – jak sám Gott řekl, "pro státní konto vydělával cenné devizy". Přesto uvažoval o emigraci, již si krátce "vyzkoušel" – v roce 1968 a o tři roky později.
Kromě zpěvu je Gottovou láskou malování. První samostatnou výstavu měl v roce 1992 v Praze, pak vystavoval například v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Bratislavě či Moskvě.
Na rozdíl od velkých oslav kulatin před pěti lety Karel Gott letos žádné nechystá, místo toho dokončuje nové album a připravuje sérii vystoupení. Své desetikoncertní turné po Čechách, Moravě a Slovensku zahájí 27. října v Žilině, tuzemskou část pak 12. listopadu v brněnské Kajot Areně. Po dvou letech se vrátí do pražské O2 areny, kde koncertem 6. prosince jeho letošní turné vyvrcholí. Na Gottovo poslední turné v letech 2012 až 2013 dorazilo na 100 tisíc diváků.
„Narozeniny si vůbec neuvědomuju, věk není žádná zásluha. Důležité je, jak jsem ty léta využil. A já mám pocit, že nemám důvod něčeho litovat. I z nedobře provedených nebo nezvážených věcí jsem si odnesl poučení,“ řekl Gott.
Gloriola věčného milovníka
Asi nikdo nikdy nespočítá, zřejmě ani on sám, kolik žen prošlo životem nejpopulárnějšího českého zpěváka Karla Gotta. I gloriola věčně svobodného milovníka mu rozšiřovala okruh fanynek. Až v osmašedesáti letech Gott mnohé šokoval, když se v lednu 2008 v Las Vegas oženil s Ivanou Macháčkovou, která mu pět měsíců po svatbě porodila jeho čtvrtou dceru – Nelly Sofii. Tehdy už spolu měli dvouletou Charlottu Ellu.
„Jakmile se řeklo slovo svatba, Karel se vždy úplně odmiloval,“ potvrdila Gottův letitý postoj Giovanna Roklová, manželka zesnulého pianisty Rudolfa Rokla, který Gotta řadu let hudebně doprovázel. Na požadavku společného bydlení údajně ztroskotal i Gottův téměř pětiletý vztah s o 27 let mladší Martinou Zbořilovou (dnes manželka režiséra Miloše Formana).
Gottův přístup k ženám vystihuje i jeho píseň z roku 1992 Když muž se ženou snídá. On prý totiž snídá pouze s tou, s níž už má "opravdový vztah". Zhruba pět let "snídala" s Gottem i Jitka Svobodová, kterou poznal jako devatenáctiletou v létě 1984. Šok zažila tato 180 cm vysoká snědá tmavovláska těsně po revoluci v roce 1989, když se jí jako tehdejší veřejné Gottově partnerce donesla zpráva, že Karel má dvouleté dítě. Dceru Lucii mu v roce 1987 porodila dvacetiletá prodavačka Iveta Kolářová.
Kromě svatby či náznaků touhy po založení rodiny, byla spolehlivým důvodem, proč Gott se ženou "snídat" přestal, žárlivost. Ta zabila například téměř tříletý vztah s temperamentní blondýnkou slovensko-maďarského původu Marikou Sörösovou. „Občas si mne dokonce kontrolovala tak, že zavolala do hotelu, jestli tam skutečně spím,“ vysvětlil Gott.
Gottova vášeň pro dlouhovlásky se projevila například už v jeho třiadvaceti letech, kdy vzplanul k osmnáctileté, pozdější herečce Evelyně Steimarové. Z uměleckého prostředí vzešla i Gottova půlroční romance s o tři roky starší tanečnicí Antonií Zacpalovou, která mu v roce 1973 porodila prvního potomka. Dceru Dominiku, která Gottovi jakoby z oka vypadla, poznala širší veřejnost až po 11 letech, kdy její fotku otiskl časopis Mladý svět. Příjmení Gottová se jí dostalo až v patnácti letech.
Prvním dítětem, které Gott začal odmalička vychovávat (byl i u porodu), se stala 30. dubna 2006 Charlotte Ella. „Líbilo se nám mít dvě písmena 'té' i v křestním jménu. A Ella proto, že Karel obdivuje zpěvačku Ellu Fitzgeraldovou,“ vysvětlila Macháčková. Do (o 37 let mladší) původním povoláním zdravotní sestry se Gott zakoukal v roce 1998 při vyhlášení výsledků ankety TýTý. Tenkrát mu prý Macháčková, která podle svých slov chodila dva roky i s americkým hercem Michaelem Douglasem, dala schválně špatné telefonní číslo, protože byli ještě oba zadaní.
Výroky o Karlovi Gottovi
"Karel Gott je pro mě příkladem profesionální kontinuity, je jako ta hora Říp, co tady pořád stojí..." - prezident Václav Havel v dopise, přečteném v červenci 1999 na koncertě, jenž byl dárkem kolegů ke Gottovým šedesátinám.
"Místo aby byli vůči němu agresivní, tak mu svorně zazpívali Včelku Máju. Protože na ní vyrostli." - skladatel Karel Svoboda o tom, jak s Gottem potkali v Německu větší skupinu motorkářů.
"Štěstí, že se Karel Gott narodil tam, kde se narodil. Žít tady a umět dokonale anglicky, bylo by nás hodně bez práce." - britský zpěvák Cliff Richard (z knihy Posel dobrých zpráv).
"Tento zombie mě pronásleduje od dětství. Od poloviny 60. let kazí vkus už několika generacím. Teď ho pojede kazit Němcům do Hannoveru." - architekt Zdeněk Lukeš v Lidových novinách (LN) v lednu 2000 k chystané účasti Gotta na výstavě Expo 2000 v Hannoveru.
"Karel Gott, ten pro naši zemi znamená totéž, co Karlův most." - ministr kultury Pavel Dostál při obhajobě Gottovy účasti na Expo 2000 (z knihy Posel dobrých zpráv).
"Jeho setrvalou slušností je nelhat, být vděčný, nekrást, nekopat do (mafiánských) mrtvol a pracovat. Když po něm televize v lednu 1989 chtěla, aby odsoudil palachovské demonstranty, odmítl to. Stejně jako pak v létě nepodepsal petici Několik vět. Prý by mu to ohrozilo jeho padesátiny. To je prostě Gott." - hudební kritik Jiří Černý v Hospodářských novinách, listopad 2007.
"Karel udělal pro naši zábavnou hudbu opravdu mnoho a nebýt jeho, jistě by ještě spousta lidí na celém světě nevěděla, kde leží a kam patří stověžatá Praha..." - zpěvák Jiří Korn.
Největší mistrovy hity
ČAU LÁSKO - duet, který Gott nazpíval se zpěvačkou Marcelou Holanovou v roce 1986. Text napsal Karel Šíp a hudbu složil Gottův "dvorní skladatel" Karel Svoboda, který pro něj složil na 70 písní (kromě zde uvedených hitů mimo jiné Jdi za štěstím, Mistrál, Paganini, Mám zlatej důl, Nápoj lásky č. 10).
KÁVU SI OSLADÍM - píseň z roku 1972. Text napsal Jiří Štaidl a hudbu složil jeho bratr Ladislav. Z roku 1973 pochází její německá verze Ein Stückchen Zucker mehr a o rok později nazpíval Gott i verzi anglickou I'll Sugar Cofee More.
KDEPAK, TY PTÁČKU, HNÍZDO MÁŠ? - ústřední melodie k česko-německé filmové pohádce Tři oříšky pro Popelku. Text na hudbu Karla Svobody napsal Jiří Štaidl, který se měsíc před premiérou filmu (listopadu 1973) zabil při autonehodě a jenž napsal i řadu dalších Gottových hitů (mimo jiné Cesta rájem, C'est la vie, Hej, páni konšelé, Mistrál, Přijela pouť).
KDYŽ MUŽ SE ŽENOU SNÍDÁ - píseň ze stejnojmenného alba z roku 1992, jímž se Gott dokázal posunout o jednu generaci a stal se bližším i mladšímu publiku. Hudbu k písni složil Pavol Habera a text napsal Karel Šíp.
LADY CARNEVAL - píseň složili Karel Svoboda (hudba) a Jiří Štaidl (text) v roce 1968 pro festival Zlatý kohout, na němž s ní v brazilském Riu de Janeiro Gott získal deváté místo a jednu z devíti Zlatých medailí festivalu. Tímto hitem, který má dnes přes 30 jazykových verzí od různých interpretů, začala Gottova spolupráce s Karlem Svobodou.
MARIA - píseň převzatá z muzikálu West Side Story, k němuž hudbu složil Leonard Bernstein. Český text pro Gotta napsal Jiří Aplt. Podle statistiky Supraphonu má tato píseň v Gottově repertoáru nejvíce verzí - šest (například z roku 1964 či 1986).
TO MUSÍM ZVLÁDNOUT SÁM - píseň z roku 1984, k níž hudbu složil Jiří Zmožek a text napsal Zdeněk Rytíř.
VČELKA MÁJA - píseň ke stejnojmennému animovanému seriálu z japonsko-německo-rakouské koprodukce (1975). Gott nazpíval znělku k české, slovenské a německé verzi (loni mělo premiéru německo-francouzské pokračování s titulní melodií v podání Heleny Fischerové). Hudba Karla Svobody, již firma Polydor v Německu ocenila pěti zlatými deskami, je společná všem verzím. V Německu vyšel singl Die Biene Maja poprvé v roce 1977.
ZŮSTANU SVŮJ - píseň původně nazpívaná Gottem v němčině jako Du wirst es sein (vyšla v roce 1986 u Polydoru na albu Mein Herz wird fliegen). Autorem hudby je Peter Griffin, německý text napsala Irma Holderová a český Zdeněk Rytíř.
ZVONKY ŠTĚSTÍ - duet, který nazpíval Gott v roce 1984 původně pro předvánoční televizní pořad Na výsluní s tehdy dvanáctiletou Darinou Rolincovou. Text písně napsal Zdeněk Rytíř, hudbu složil Jiří Zmožek. Následující rok (1985) bodovala její německá verze Fang das Licht v hitparádách v Německu i Rakousku.
