Zámek Lemberk na Liberecku otevřel návštěvníkům zrekonstruované prostory hlavního společenského sálu a Clam-Gallasovského apartmá ve východním křídle, ale také pokoje zámeckého personálu. Návštěvníci tak dostanou na Lemberku možnost projít se staletími a prohlédnout si všechny styly, které dnešní podobu zámku ovlivnily - od gotiky až po rok 1945, kdy tu žila poslední majitelka princezna Gabriella Auersperková. Nahlédnout mohou i do zázemí zámku.
Hlavní prohlídková trasa zavede návštěvníky do reprezentačních prostor a pokojů šlechty. Zřejmě největší perlou trasy je největší společenský sál, kterému se v 19. století říkalo rytířský. Návštěvníci už mohli sál v minulosti několikrát vidět při zvláštních příležitostech, když se na něm ještě pracovalo. "Na jeho rekonstrukci se pracovalo deset let, někdy jsem se bála, že se toho ani nedožiju. Teprve letos přes zimu jsme dokončili rekonstrukci podlahy, která se místy propadala a dlaždice byly barevně natřené," řekla kastelánka Renata Černá.
Dnes už mohou návštěvníci ocenit sál v jeho původní nádheře s bohatou štukovou výzdobou. Na strop se vrátila cenná plátna, která odstranili už v 70. letech. "Tím, že je tehdy sundali, je ale podle restaurátorů zřejmě zachránili," poznamenala kastelánka. Stejně jako v 17. století, kdy byl vybudován, sál zdobí dvě řady obrazů po obou stranách. "Jinak je ale sál stejně jako v minulosti prázdný. Sloužil ke společenským akcím a nábytek se sem dával podle toho, jak byl potřeba," vysvětlila kastelánka.
Raně barokní zámek Lemberk stojí na místě původně gotického hradu, který v první polovině 13. století založil Havel z rodu Markvarticů. Známa je především jeho žena Zdislava, která byla před 19 lety prohlášena za svatou. Z období vzniku hradu se dochovaly jen spodní části zdiva a některé prvky v hlavní věži. V polovině 16. století prodělal hrad renesanční přestavbu a další pak ve druhé polovině 17. století za pánů z Bredy, kdy dostal dnešní raně barokní podobu. Naposledy zámek patřil rodu Clam-Gallasů. Od roku 1945 je zámek v majetku státu a o šest let později byl otevřen veřejnosti.
