Invaze v Normandii přesně před sedmdesáti lety, 6. června 1944, se stala jednou z nejdůležitějších událostí druhé světové války. Po zlomových momentech předchozího roku na východní frontě pokračovala v té době Rudá armáda ve vytlačování Němců ze sovětského území a západní spojenci, kteří se v létě 1943 vylodili na Sicílii a v jižní Itálii, dosáhli Říma. Až invaze do Francie však otevřela hlavní část západní fronty a přímo ohrozila německé panství nad Evropou.
Úvahy o otevření druhého evropského bojiště, které by vázalo část německých sil, se objevily už krátce poté, co Hitler v červnu 1941 napadl svého někdejšího sovětského spojence. Po jednání Stalinova ministra zahraničí Vjačeslava Molotova v USA a Velké Británii v polovině roku 1942 nevyloučili západní spojenci otevření druhé fronty ještě do konce téhož roku. Později se termín posunul na rok 1943, kdy se Angličané a Američané vylodili na Apeninském poloostrově.
Bylo ale jasné, že Itálie s pásem hor oddělujícím ji od zbytku Evropy nemůže být tím hlavním bojištěm. Tato role měla připadnout Francii. Němci čekali invazi prakticky kdekoli v okupované Evropě - od Norska až k francouzsko-španělské hranici, v úvahu připadala i jižní Francie nebo Balkán. Vzhledem k poloze vůči britským ostrovům se však nejpravděpodobnějším cílem jevilo francouzské atlantické pobřeží, kde také vyrostlo silné německé opevnění - Atlantický val.
Dobrá práce tajných služeb
Začátek plánování invaze do Francie se datuje do prvních lednových dnů roku 1943, kdy se na ní shodli Churchill s Rooseveltem a nejvyššími vojenskými veliteli. Operace nazvaná Overlord se měla podle původních předpokladů uskutečnit na začátku května a měla být koordinována se sovětskou ofenzívou i boji v Itálii (aby Němci nemohli přesunovat jednotky mezi bojišti), nakonec ale bylo vylodění v Normandii o měsíc posunuto.
Plánování provázely obavy z prozrazení záměru a místa a data invaze. Spojenecké velení se soustředilo i na to, aby Němce klamnými zprávami přesvědčilo o tom, že hlavním cílem bude oblast Calais a případný útok na Normandii bude jen zastíracím manévrem. Posloužila k tomu práce tajných služeb, falšování radiokomunikace nebo údajná existence invazní armády vedené generálem Pattonem.
Snahy o utajení byly úspěšné - přes Hitlerovo tušení, že vylodění bude v Normandii, se Němci nesoustředili jen na tuto oblast. Důležitý byl i výběr vhodného dne pro vylodění - musela se sejít správná hranice přílivu v ranních hodinách s měsícem a pokud možno i dobrým počasím. V polovině května zvolil generál Eisenhower 5. červen jako den D, pro zhoršené počasí bylo ale vylodění na poslední chvíli o 24 hodin posunuto. V té době už část loďstva plula k Francii a musela se vrátit.
Ani na 6. června předpověď neslibovala ideální počasí, další konstelace vhodných podmínek ale měla přijít až za 14 dnů a odložení invaze o dva týdny nepřipadalo v úvahu - už kvůli utajení či morálce mužstva.
Znamenitá ukázka strategie
Samotná invaze v Normandii začala krátce po půlnoci, když seskočili výsadkáři s úkolem zabezpečit mosty a východy z pláží. V půl sedmé se pak začaly vyloďovat americké jednotky na plážích Utah a Omaha, které o hodinu později následovali Britové a Kanaďané na úsecích Gold, Juno a Sword. Nejtěžší boje se odehrály na Omaze, kde Američané útočili proti nejsilnější německé obraně a kde padlo nebo bylo vážně zraněno 3000 mužů ze 43 000, kteří se zde v den D vylodili. Celkem ten den přistálo v Normandii přes 150 000 spojeneckých vojáků.
Těm se sice nepodařilo splnit všechny úkoly, jež předpokládal plán vylodění, přesto vybudovali předmostí, které poté den po dni rozšiřovali. Do konce června se vylodilo přes milion mužů, desetitisíce kusů techniky a statisíce tun zásob. Německé snahy o zastavení invaze neuspěly, na řadě míst ale svedli spojenečtí vojáci těžké boje, zejména s tankovými jednotkami wehrmachtu i SS. Velkou výhodu poskytovalo vojákům na zemi letectvo - vzdušný prostor nad bojištěm jasně ovládala letadla s černobílými rozpoznávacími pruhy, tedy britské a americké stroje.
Během léta postupovali spojenci stále hlouběji do Francie, 25. srpna 1944 byla osvobozena Paříž a čtyři dny poté skončila bitva o Normandii, když ji opustily poslední německé jednotky. Do konce války se Němci na západní frontě zmohli už jen na jednu nebezpečnou protiofenzívu, když v prosinci 1944 zaútočili v Ardenách. Ani tato překvapivá operace, která způsobila spojencům značné ztráty, však nepomohla zvrátit výsledek války.
Vylodění v Normandii bylo ukázkou špičkového plánování tehdejších spojeneckých generálů. "Vojenská akce byla unikátní rozsahem i mírou utajení, díky kterému se podařilo překvapit německé obránce francouzského pobřeží," řekl současný náčelník českého generálního štábu Petr Pavel. "Já si myslím, že to byla skutečně mistrovská ukázka, jak se operace, která je ohromná rozsahem, počtem lidí, techniky i nasazením, dá dezinformační kampaní zkreslit tak, že byl obránce nakonec překvapen," dodal Pavel.
Chronologie hlavních událostí Dne D
00:15 - V Normandii seskakují letečtí návodčí, kteří instalují signální světla a označují jednotlivé prostory pro vysazení. První akcí je dobytí mostu Pegasus Bridge ve městě Bénouville, kam přistáli v kluzácích typu Horsa britští výsadkáři pod velením majora Johna Howarda.
00:50 - 02:30 - Na pobřeží Normandie bylo vysazeno tisíce britských a amerických výsadkářů.
01:30 - Po vysazení 101. vzdušné výsadkové divize zahájena operace Albany. Měla za úkol obsadit prostor za pláží Utah, a tím usnadnit invazi vojáků americké 4. pěší divize.
02:30 - Začala operace Boston, při které výsadkáři 82. divize osvobodili městečko Sainte-Mere-Eglise.
04:00 - Zahájena operace Chicago, která posílila 101. výsadkovou divizi, jen o pár minut později přistálo 46 kluzáků Waco podporujících 82. divizi v rámci operace Detroit.
05:05 - Německé pobřežní dělostřelectvo spustilo palbu na spojenecké válečné lodě.
06:00 - Spojenecké lodní dělostřelectvo a letectvo zahájilo bombardování německých jednotek na pláži Utah.
06:30 - Zahájena operace na pláži Omaha, kde spojenci zaznamenali velké ztráty a přišli o velkou část své obrněné techniky.
06:45 - Vylodění amerických pěchot na pláži Utah.
07:25 - Britská 3. divize se vylodila na pláži Sword za obojživelnými tanky a zahájila rychlý postup vpřed. Na dalších částech pláže probíhaly tuhé boje.
07:30 - Britská 50. pěchotní divize se vylodila na pláži Gold.
07:55 - Kanadská 3. pěchotní divize a 3. tanková brigáda se vylodily na pláži Juno a začaly postupovat směrem na město Caen, které se však obsadit nepodařilo.
09:30 - Americký generál Dwight Eisenhower oficiálně oznámil vylodění spojeneckých vojsk na severu Francie.
12:00 - Britský premiér Winston Churchill informoval o spojenecké invazi v Dolní sněmovně.
14:00 - Německý vůdce Adolf Hitler svolal poradu se svými veliteli.
16:30 - Německá 21. tanková divize odrazila spojenecký útok na pláží Sword.
19:00 - Pláž Omaha pod kontrolou amerických vojsk. Francouzský generál Charles de Gaulle ve svém projevu pro rozhlasovou stanici BBC v Londýně prohlásil, že "největší bitva války začala".
00:00 - Přestože se spojencům nepodařilo dobýt všechny cíle podle plánu, úspěchem bylo vybudování pěti předmostí, které byly následující dny rozšiřovány.
