Při léčbě bakteriálních infekcí přestávají zabírat i velmi silná antibiotika, která jsou při některých závažných onemocněních považována za "lék poslední záchrany". Upozornila na to ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO), která takový vývoj považuje za alarmující. Podle ní by zvyšující se rezistence bakterií na antibiotika mohla vést k tomu, že některé nemoci se po desítkách let pro lidi zase stanou smrtelnými.
Fakt, že nadužívání antibiotik vede k jejich neúčinnosti, je známý už delší dobu. Nyní ale odborníci varují, že účinek ztrácejí i přípravky do nedávna považované za "antibiotika poslední záchrany" při život ohrožujících infekcích. Týká se to například širokospektrálních antibiotik karbapenemů používaných proti bakteriím klebsiella a e.coli, které způsobují například zápal plic či záněty močových cest.
"V mnoha státech účinkují karbapenemy jen asi u poloviny pacientů nakažených klebsiellou," uvádí zpráva WHO. To ohrožuje i těžce nemocné pacienty na jednotkách intenzivní péče či malé děti, u nichž se tato silná antibiotika v těžších případech nasazují.
Podobná je situace v léčbě infekcí močového ústrojí, kde u více než poloviny pacientů už nezabírají antibiotika ze skupiny fluorchinolonů, která byla ještě v 80. letech vysoce účinná. Také pro nemocné s kapavkou je nyní mnohem těžší najít správný lék, protože někteří pacienti nereagují na léčbu hojně používanými cefalosporiny třetí generace.
"Pokud společně nezahájíme rychlou a koordinovanou protiakci, zamíří svět do postantibiotické éry, kdy se běžné infekce i menší zranění, která jsme dokázali po desetiletí úspěšně léčit, stanou zase smrtelnými," varoval zástupce generálního ředitele WHO Keidži Fukuda.
